Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Blesková 14

Goto down 
AutorZpráva
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Blesková 14   Thu Jun 07, 2018 11:11 pm


Yaguřin byt se nachází v jednom z nově rekonstruovaných bytových komplexů, konkrétně úplně nahoře ve čtrnáctém patře. Leč z platu sekretářky by ho asi neutáhla, naštěstí práce pro Yogaa, kterou nikdo dělat nechtěl, byla velmi dobře placená.
Byt je veliký, vzdušný, velmi strohý a za všech okolností perfektně uklizený. Návštěvy mívají pocit, že je úplně nový a nebo v něm majitelka bydlí velmi krátce, protože nikdy neuvidíte žádné infantilní předměty, koberečky, fotky ani nic podobného, protože Yagura nesnáší všechno, co zbytečně chytá prach.
Nekuřácký, bez zvířat.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Jomei
Velitel Arashi
Velitel Arashi
avatar

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 19. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Thu Jun 07, 2018 11:23 pm

Bylo vážně neslušné zneužít svých pravomocí a zjistit si, kde sekretářka bydlí? Troufám si tvrdit, že ne, protože mi bylo jasné, že se vrtala taky, kde mohla. Jenže tady byla jediná smůla, že o mě se informace nedají najít jen tak lehce, protože pak by přece to ztratilo to kouzlo tajemství, ne?

No, co na to říct, jelikož jsem byl z dnešního setkání dost rozladěný, rozhodl jsem si zlepšit den a nehledat jí, když si ona může najít mě. Respektivě, já si na ní prostě v teple počkám. Jelikož jsem šel rovnou ze setkání, uniforma na mě ještě zůstala, ale tentokrát bez masky, kterou jsem pro jednou odložil stranou, jen tak lehce si mě nikdo s titulem nespojí, to jsem měl ověřené už dávno, nechoval jsem se podle postavení, nikdy mi o to nešlo.

I přes mou rychlost mě dost překvapilo a zarazilo, že někdo žije tak sakra vysoko?! Jako princezna na hradě, hoď po mě vlasy, Rapunzelo a já po nich hrdě vyšplhám. Už chápu, proč měla nos tak vysoko, a ten byt, jasně, proč se na ty lidi nekoukat ještě víc zvrchu!

Zatímco jsem své ledové princezně nechal před dveřmi bytu kytici s milostným dopisem, bylo mi naprosto jasné, že ji buď bude ignorovat a nebo hůř, pokud tam uvidí mé jméno, poletí strmým pádem dolů z toho 14tého patra! Jelikož mi ale bylo líto toho trmácení sem, prostě jsem se sám pozval dovnitř, samozřejmě oknem, s co nejmenší škodou, slibuju!

Její byt byl.. no, očekával jsem víc zrcadel, ale představu jinak docela splňoval. Prázdný chladný, nevyjadřoval vlastně nic, co by ji nějak blíž specifikovalo. Vážně jsi byla jak stroj, posedlá pravidly, vždyť i ta židle byla na milimetr přesně od sebe. Vážně jsem se musel zasmát, jestli tady prolomím ledy, říkejte mi král!

A zatímco král čekal v hradě na svou královnu, rozvalil jsem se na měkké, mimochodem velice pohodlné sedačce. Drzost, nevychovanost.. přesně to si nesnášela, viď? Well, buďme tvá nejmilejší noční můra. Yaguro.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Thu Jun 07, 2018 11:51 pm

Konečně jsem došla domů. Cestou jsem se ještě neochotně zastavila v krámu, abych nakoupila nějaké jídlo, protože jsem měla v plánu něco uvařit nebo upéct a taky do kanceláře něco musím udělat, káva bez bábovky, to je prostě moc troufalé. S plnýma rukama jsem si výtahem vyjela do toho svého království, ano, rozhodně jsem neplánovala jít pěšky, zadek mám hezkej i bez toho, děkuju pěkně. Vylovila jsem klíče a už bych vešla, když jsem si všimla té kytice před dveřmi. Zvedla jsem perfektně klenuté obočí. A to je co zase?! Nebylo by to poprvé, co jsem dostala květiny, aniž bych je čekala, no uznávám, že jistou zvědavost to ve mě vzbudilo. Sklonila jsem se tedy a vzala do ruky kartičku, no to jsem oči regulérně protočila. Vážně chlapče, něco originálnějšího než kytky by tam nebylo?! Zjevně jsem pana velitele Arashi krutě podceňovala.
Z původního plánu je tam nechat ležet jsem se nakonec slitovala a vzala je do náruče. V předsíni jsem se zula a rebelsky odkopla boty každou jiným směrem. Já ti ukážu Shigure upjatou workoholičku! Po dvou krocích jsem se vrátila, nákupy odložila na polici a boty srovnala přesně do řady v botníku doslova narvaném dalšími páry. Sakra, proč mám tolik bot?
Pak jsem se ale už v domácích chlupatých bačkůrkách, aby na vyleštěné podlaze nezůstávaly ťápoty, vydala do nitra bytu. Byla jsem tak zahloubaná, že jsem si původně nezvaného návštěvníka vůbec nevšimla. Pěkně jsem odnesla nákup do kuchyně, otevřela koš, ale pak jsem se na tu kytku zakoukala a se zaúpěním vyndala vázu a dala jí do ní. No co, ta bílá se mi na kuchyńský stůl perfektně hodila, můžu snad za to?!
Když jsem si rozpustila vlasy a začala se vysvlékat, že si dám sprchu a dloouhý spánek, došlo mi, že je něco špatně. Nadskočila jsem leknutím a doslova se chytila za srdce, když jsem si ho všimla.
"Co tady sakra děláš?!" dokonce jsem si ani nehlídala slovník, jak jsem se ho lekla. Sledovala jsem, jak se naprosto neslušně válí na mojí krémové sedačce a doslova mi těkalo pravé obočí.
"Ta sedačka je na okrasu a ty podělaný polštářky jsem žehlila dvě hodiny." procedila jsem skrze zuby, snad ani nekomentujíc, že se nachází v mém bytě.. když já tam sakra nejsem!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Jomei
Velitel Arashi
Velitel Arashi
avatar

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 19. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Fri Jun 08, 2018 12:04 am

A bylo to tady, když jsem slyšel klíče v zámku. Připravoval jsem se na nějakou hystericky podobnou scénu, že mi kytky omlátí o hlavu a bůh ví, co dalšího, ale ona kolem mě jen tak prošla. Povytáhl jsem obočí, protože evidentně už nasadila úplně jinej level ignorace! Samozřejmě mě těšilo, že se nijak nestydí a se zájmem ji pozoroval, jak vše dělá s pečlivostí a přesností, systematikou a organizovaností, ne jako já, s chaosem ve vlastním světě. Nevím, co mě na ní tak fascinovalo, nebyl jsem ten typ, co se otočí za hezkým obličejem, měl jsem rád výzvy.. Nešlo o to ji dostat, ale změnit ten upnutý a naškrobený pohled na svět.
Ovšem když se začala svlékat, a k mé nelibosti toho nechala, málem bych i přeslechl ten nelibý tón v jejím hlase, narovnal jsem se a raději smetl ty drobky z proskleného stolu, asi jsem měl dojít v kravatě, nebo tak. No rozhodně se mi překvapení podařilo.
Vzhlédl jsem k ní a sjel ji od shora až dolů s pravým útkem zvednutým vzhůru.
"Nemusela jsi přestávat.." Facku? Ale no tak, nejsem perverzák, ale rád se podívám, každej chlap by to udělal, suchaři!
"Mimochodem, opět ti to sluší.." Jestli jsem si ji chtěl lichotkami udobřit, ani ne, prostě co na srdci, to na jazyku, nehrál jsem si na nic, netajil nic, někdo by řekl, že jsem na svou pozici až moc prostý člověk, ale neměli jsme to v životě pak jednodušší?
"Nechala sis kytku, to mě těší.. asi slabost, já vím" Chytil jsem se teatrálně za srdce, zatímco mi na rtech pohrával ten samý úšklebek a až pak mi došla její otázka, to nebylo řečnický? Její tikající obočí mi ale přišlo roztomilé.
"Přišel jsem tě překvapit! Možná namasírovat záda po těžkém dni, kdy si musela obsluhovat velekágy.." Mrknul jsem na ní. A trochu ironie přidal. "..a nebo jsem tě chtěl prostě jen vidět.." To už ale bylo vážné. Postavil jsem se, ale udržoval si vzdálenost, kterou jistě měla taky někdy poznačenou. Možná jsem tu byl i z čisté zvědavosti, měl jsem ji za typ člověka, co bezhlavě poslouchá rozkazy, ale v kanceláři se postavila na mou stranu, proč? Proč by to někdo jako ona dělal?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Fri Jun 08, 2018 12:49 am

Ten, ten...! Ah! V duchu jsem doslova zuřila a zase si rychle a hlavně s puritánským nakrčením nosíku pozapínala všechny knoflíčky. Pche, jak se vůbec opovažuje?! A já si myslela, že jeho největší nevychovanost je neklepání! Jsem to ale naivka!
"Lichotky si nech, když mi sedíš na mají sedačce v mém bytě, zatímco dovnitř jsi zjevně dveřmi nepřišel." byla jsem naštvaná? Mírně řečeno. Ta jeho povaha mě naprosto iritovala! A kde sakra vzal moji adresu?! A ještě ten komentář s kytkou! Na okamžik jsem zavřela oči, protože jsem věděla, že se mi červeň hrne do tváří. Sakra, ta kytka. Trapas! Že já jí před těma dveřma nerozšlapala jak Nanynka zelí! Nakonec jsem na něj ale hodila další chladný pohled a s pohozením vlasů a s hrdou bradičkou jen pronesla: "Tak slabost, nevím, kdo si tady zjišťoval, kde bydlím."
Sakra, co to zase říkám?! Měla jsem ho odpálkovat s tím, že žádnou slabost nemám. Ale když on mě tak rozčiloval, že jsem zapomínala na svoje vychování i zdravý úsudek. A ještě ten jeho úšklebek! Aaaa, chtělo se mi dupat jak malému dítěti. Ale ovládla jsem se, hlavně klid a distinguovaně, Yaguro!
Jenže v jeho přítomnosti to prostě nešlo a už vůbec ne, když si ze mě dělal normálně srandu! Takže jsem se rozhodla přistoupit na jeho hru. Zadívala jsem se na něj a nejspíš k jeho překvapení udělala pár kroků k němu. Projela jsem si rukou dlouhé blonďaté vlasy, olízla si rty a krátce si ten spodní skousla, než jsem se na něj hluboce zadívala a sladce pronesla: "Tak jsi mě viděl.. a můžeš zase jít." nahodila jsem zase svůj klasický poker face a odpochodovala do kuchyně, ne nadarmo mi na akademii říkali chladná kráska. Samozřejmě jsem chtěla dělat, že ho hrozně ignoruju, jenže jsem stejně po očku koukala, jestli tam pořád je. Protože jsem prostě vůbec nechápala, proč se už dávno neurazil a neodešel. Co mu jako musím říct, aby to pochopil? N-E-CH-C-I! Naštvaně jsem vykládala nákup. Zatraceně, když byl v té uniformě, vzpomněla jsem si na to, jak se choval v kanceláři. Nevidět to, nevěřila bych, že to byl fakt on. Vážný, soustředěný, rázný. A tady zase jako by se nechumelilo. Sakra, fakt jsem ho nechápala, co to je dneska za den? Nejdřív Shigure a teď Jomei, chce mi vesmír říct, že jsem jenom blbá blondýna?!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Jomei
Velitel Arashi
Velitel Arashi
avatar

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 19. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Fri Jun 08, 2018 8:55 am

Byla vážně roztomilá, když se tak vztekala, upřímně jsem se i zasmál. Nevím, asi bych vážně měl jít, jenže já byl neprůstřelný, jen tak něco mě neodradilo a už vůbec ne ona, byl jsem vytrvalý a její slova nebral moc vážně. I když au, takhle zlá jste až byla sekretářko? A proč jen na mě? Jo chápu, trošku jsem se sem vloupal, ale s dobrými úmysly samozřejmě!

"Protože mě zajímáš.." Že bych jí to vyvracel? Proč, když měla pravdu, líbila se mi, zajímala mě, chtěl jsem se o ni dozvědět víc než to, jak se prezentovala. když ani potom nenajdu svou pravdu, ale já vím, že jí najdu! Tak půjdu.

Zatímco se ona otočila a rozhodla se mě ignorovat, já stejné plány neměl. Uniforma už mi dost lezla na nervy, takže jsem si z rukou stáhnul návleky a přes hlavu přetáhl celý vrch, který jsem přehodil přes tu bílou sedačku, naschvál? Maybe. Jelikož jsem neměl nic jiného na sebe, nedalo se nic dělat. Během pár rychlých kroků jsem byl u slečny sekretářky, přesně za jejími zády, naklonil se k ní a se smíchem jí do ucha pošeptal.

"Oba víme, že lžeš.."
Potom jsem se oddálil a nenápadně začal nakukovat do otevřených tašek. Možná jsem prostě nechtěl přijít do bytu a sám tam přemýšlet o životě, hodlal jsem jeho minuty prožít naplno, i kdyby s tou největší Elzou pod sluncem.

"Co vaříme, nechceš pomoct?" Pronesl jsem s vážným obličejem, nevtipkoval jsem, instantní nudle už mě nebavili a v restauraci na mě akorát divně zírali, docela bych se i přiučil. A najedl!

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Sun Jun 10, 2018 1:44 pm

Tak jo, možná jsem byla vážně zlá. Možná. A možná jsem na tebe byla hrozně hodná! Normální člověk, by na vás, pane veliteli Arashi, už dávno zavolal ochranku! Nehledě na můj tragický otřes z těch okrasných nažehlených polštářků. Já jsem ho prostě vůbec nechápala. Co přesně vlastně po mě chtěl? Nejsem jedna z těch modrookých blondýnek, co ti padají k nohám, protože se na ně tak zatraceně hezky usmíváš. Mám hrdost a dost zdravého rozumu. A já nazvala Shigureho buranem. A místo toho jsem skončila s největším floutkem ve vesnici po boku.
Omyl, s největším floutkem za zády. Zamrkala jsem a uhnula pohledem, co se to se mnou sakra děje? Proč se chovám jak náctiletá puberťačka přistižená při posílání milostného psaníčka? Pohodila jsem hlavou, ale no tak, nechceš se už vzpamatovat?! Uvědomila jsem si, že v odrazu na skříňce si kontroluju vlasy a vzhled. Sakra a od kdy mi jako záleží na tom, co si o mě myslí? No tak dobře, slečna Perfektní, ale nebudu mu zvyšovat to už tak velké ego! Chtěla jsem mu něco odseknout, něco jedovatého, protivného a jasného, aby už se sbalil a odešel. A když jsem se na něj zpříma podívala.. uvědomila jsem si, že mi na něm něco šíleně, ale fakt hrozně moc vadí. A zároveň tu bylo něco, co tak nějak chtělo, aby zůstal. Upnutá workoholička bez osobnosti. V hlavě mi zněla jeho slova z našeho posledního setkání. Vážně jsem byla taková? Sklopila jsem oči a z mé tváře se vytratil ten naštvaný pohled. Vrásky zrovna nefrčí princezno. Pohodila jsem hlavou a jen tak ledabyle, aby si třeba náhodou něco nemyslel, jsem na linku položila nůž.  
"Špagety. Můžeš to nakrájet. Kostičky půl na půl centimetru." zdálo se, že si osobně dohlédnu, aby opravdu byly kousky rajčat, která jsem před něj posunula, přesně na milimetry. "A zkus si u toho nic neuříznout. Na kurzu první pomoci jsem si lakovala nehty." jo, zněla jsem jako úplná pusinka, se mnou prostě chcete být. Ale vážně, to si ho jako chci dobrovolně nechat ve své sterilní a uklizené kuchyni? S tím vším, jak už ZASE devastuje moje polštářky? Upnutá stránka mojí osobnosti chtěla hystericky křičet a jít všechno uklidit. A ta druhá.. ta to prostě pro jednou nechtěla řešit.
"Jednání už skončilo?" prohodila jsem neutrálním hlasem. Konečně. Nechtěla jsem se bavit o práci, ale přece jen, jeden by rád věděl, jestli bude státní převrat nebo nikoli. Já abych si vybrala vhodnou obuv, víme? Začala jsem připravovat nádobí, bylo znát, že se v tomhle už vyznám. I když jsem z jeho přítomnosti zůstávala nesvá. A zbrklá. A nešikovná. Bezva, takže teď jsem neupravená, neučesaná nešika. Nemohl jsi sakra přijít za hodinu, až bych vypadala zase jako člověk?! Haa, fakt tě nesnáším!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Jomei
Velitel Arashi
Velitel Arashi
avatar

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 19. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Sun Jun 10, 2018 8:32 pm

Krátce jsem se uchechtl, když jsem viděl, jak se snaží si zachovat tu perfektní masku, jak plynule z její tváře mizí to naštvání a vrací se tam ten samý chlad a netečnost, ale viděl jsem to jen já, že kdykoliv ses na mě podívala, bylo tam znát ta nejistota? Protože jsem prostě nesplňoval ten protokol, podle kterého se řídí tvůj perfektní život? Pro mě ale perfektní nebyl, chyběla mu spontálnost, chyběly mi všechny ty pády, které člověk dělá, aby mohl zase vstát. Nechtěl jsem jí život ničit, byl její a byly to její rozhodnutí, jen jsem prostě nevěřil, že nikdy nechtěla něco víc. Něco v těch krásných modrých očí prostě bylo.
Rajčata jsem začal krájet, dělat nějakou takovou normální činnost a normální rychlostí pro mě byl dost velký nezvyk. Ale bylo příjemné pro jednou prostě nemít na zádech tu zodpovědnost, a taky vidět, že i když věděla, kdo jsem a jakou mám hodnost, chovala se ke mě jako k tomu floutkovi, co jsem bez masky byl. Byla upřímná, možná chladná a tak trochu mrcha, ale aspoň pravá.
"Neměla byste se vyptávat na přísně tajné informace, slečno sekretářko.." Mrknul jsem na ní a přiložil si prst k ústům. Naštěstí, jsem to ale vůbec nemyslel vážně, jasně, myslel jsem vážně to, co jsem pronesl v kanceláři, názory, za kterými jsem si stál, ale nějak jsem se k tomu jednání neměl, jak vyjadřovat. Kysele jsem se ušklíbnul.
"Díky bohu skončilo.." Neměl jsem nic proti účastníkům, ale můj názor na celé tohle divadlo, byl prostě neměnný. Nepřišly mi ty informace tak cenné, jako riziko, které jsme tím podstoupili.
"Ale vážně, budeš se chtít u špaget bavit o práci? No tak, upusť trošku páru, mohly bychom se bavit třeba o těch tvých krásných modrých očích" Věnoval jsem jí naprosto odzbrojující úsměv, o kterém jsem věděl, že bude kritizovat, nu což.
Když jsem perfektní rajčata, nechtěl jsem zklamat!, naházel do misky, zvedl jsem ruku a natáhl ji k ní. Jemným gestem jsem jí neposedný blonďatý pramen, vypadávající z toho perfektního drdolu, zastrčil za ucho. Ruku stáhnul, abych náhodou vážně neskončil pod kudlou. Potom jsem se ale opřel a prostě si na kuchyňskou linku sednul.
"Jaké jsou tvé touhy? Jaké jsou tvé sny, Yaguro?" Vážně mě to zajímalo, protože jsem prostě chtěl vědět, kdo je. Věděla to ale ona?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Celsia Kana
Bochikage
Bochikage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 234
Join date : 11. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Sun Jun 10, 2018 9:27 pm

Idea pro ně skončila ve chvíli, kdy někdo zaklepal Yaguře na dveře. 
Mladý Arashi se v případě otevření dveří uklonil a pronesl: "Lady Bochikage si žádá Vás a velitele ve své kanceláři. Prý to bude jen chvilka." kývnul hlavou, zasalutoval svému veliteli a odešel zpět na svou hlídku
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Jomei
Velitel Arashi
Velitel Arashi
avatar

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 19. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Sun Jun 10, 2018 9:48 pm

Než mě má sladká blondýnka dokázala stejně sladce poslat do háje, někdo zaklepal na dveře. Vzhledem k tomu, že to ještě ke všemu byl člen mé jednotky, ne zrovna libě jsem měl chuť mu dát nějaké práce navíc. A při zmíňce o Kage, taky jsem nebyl nadšený. Proč? Dal jsem se na dráhu Arashi právě z důvodu, abych nemusel skákat do kanceláře a stát dlouhou frontu, no jasný, já jí stejně nestál. Ale princip lidi, princip!

No, hodil jsem na sebe zpátky uniformu, přes obličej položil masku, když už jsem byl oficiálně nedobrovolně zase ve službě a podíval se na Yaguru.

"Tak se uvidíme na státním převratu.."
Samozřejmě, že jsem to myslel ironicky, poklonil jsem se a zasalutoval. Než jsem se objevil těsně u ní.
"Ale jak jsem už jednou řekl, není lehké se mě zbavit.." S tichým zadostiučiněním, že než se ona dobelhá, stihnu zkouknout Manuelu s Bochikage, jsem taky zmizel. Ale opravdu, opravdu nerad.

Přesun.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Sun Jun 10, 2018 10:20 pm

Nevím, vážně nevím, co na něm bylo, že jsem ho nechala dělat a říkat věci, nad kterými jsem normálně jen pohodila hlavou a myslela si něco o snílcích. Měl pravdu v tom, že jsem si byla nejistá. Protože jsem prostě absolutně nedokázala odhadnout, co udělá. Vůbec. Ani jsem nevěděla, co si myslí. Nedokázala jsem v něm číst a děsilo mě to. Zároveň mě to ale určitým podivným způsobem zajímalo. Snad jsem ho vážně chtěla pochopit. Nebo jsem byla moc dlouho na sluníčku, to je ta druhá možnost.
Chtěla jsem mu odseknout něco ironického na ty krásné oči, ale no tak, na tohle balíš každou? No uznávám, po tom úsměvu bych šla do kolen, ale jsem to přece jenom pořád já. Co jsem však nečekala, když se jeho ruka jemně dotkla mých vlasů a on mi ten pramínek zastrčil za ucho. Tehdy jsem na něj zůstala překvapeně koukat, zase něco, co jsem nečekala a ten jeho pohled..
No sakra, já bych tam na něj snad vážně koukala jako na svatej obrázek, kdyby někdo nezaklepal. Odkašlala jsem si a zatímco jsem se snažila potlačit stoupající červenání, jsem šla otevřít. Vypadalo to, že má dovolená skončila. Jak se zdálo, večeře s panem velitelem mi není souzená. A co bylo nejvíce alarmující? Mě to snad vadilo!
Opět jsem nahodila ten svůj pokerface a šla se trochu upravit, než vyrazím, opět udělal tu jeho věc. Vážně nevím, jestli se mi to líbilo nebo mě to šíleně vytáčelo, jak se vždycky objevila za mnou. A ještě ta věta. Byl pryč dřív, než jsem ho dokázala odpálkovat a popravdě.. já na tohle neměla slov. Nějak jsem totiž začínala chápat, jak to myslí.
Nakonec jsem si vzala svoje saky paky a tak, o dost pomalejší rychlostí, se vydala do kanceláře.

~Přesun~
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   Tue Jun 12, 2018 10:19 pm

Vrátila jsem se do prázdného bytu. Obezřetně jsem zkontrolovala všechny místnosti, jestli nemám další nezvanou návštěvu, ale zdálo se, že byt je opravdu osamělý. Místo uvažování jsem se nejprve vydala do kuchyně a uklidila. Při pohledu na ty perfektní kostičky jsem nedokázala potlačit pobavený úsměv. Někdo se tu opravdu snažil. Byla to škoda, že se ta večeře nestihla. Když už si dal takovou práci..
Bez přemýšlení jsem všechno uklidila a vydala se zabalit si. A ne, nebyla to jednoduchá činnost. Co si mám vzít s sebou? Sice ano, jedu na dovolenou, ale měla bych být praktická. Na druhou stranu, kde užiju ty letní sandálky víc než v Konoze? Ale cestovat se třemi kufry bude náročné.. Upřímně balení mi trvalo daleko delší dobu, než plánování srazu Kage, ale nakonec jsem byla spokojená. Půl napůl a našetřené peníze s sebou na nákupy. Řekla se dovolená a jestli někdo z nich myslí, že budu pracovat, přepočítali se. Já budu chodit po obchodech, nechávat se zvát na drinky a omrkávat Konožskou módu, tak!
Před cestou jsem si však stejně stihla umýt vlasy, vykoupat se, přelakovat nehty a pořádně se upravit. Jdu do cizí země a hodlám reprezentovat Bochi jak nejlépe to půjde. A všechny ty nové botičky se na mě už těší!
Nakonec to vypadalo, že se na tu cestu vážně hodně těším!
~Přesun~
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Blesková 14   

Návrat nahoru Goto down
 
Blesková 14
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Kuri no Kuni :: Bochigakure no Sato :: Obytná část-
Přejdi na: