Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Brána vesnice

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2  Next
AutorZpráva
Celsia Kana
Bochikage
Bochikage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 234
Join date : 11. 01. 17

PříspěvekPředmět: Brána vesnice    Sun Apr 29, 2018 11:59 pm

Brána vesnice je momentálně velmi přísně střežena jednotkami Arashi, kvůli nedávnému útoku na Konohu a kvůli mírovému jednání. U nárny vždy stojí jeden zkušený senzibil, a dvě jednotky po 5 shinobi Arashi jednotek. Vždy jednou za 8 hodin se střídají dva chunnini, kteří berou hlídky u brány a hlásí vedení, když vstoupí někdo neoprávněný.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hatake Kyōraku
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 102
Join date : 16. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Tue May 08, 2018 9:24 pm

V prezlečení za Koteigakurského Anbu

Cesta netrvala tak dlho, ako som si pôvodne myslel. Doprevádzal som Koteikage do dediny, v ktorej sa malo jednať, kto vie čo sa tu vlastne malo jednať. Moja úloha bola iba držať jazyk za zubami a zbierať toľko skúseností, koľko som len mohol. Aj keď som mal dosť otázok a na dosť mi bolo zodpovedaných, nič som sa od istého momentu nepýtal. To by Anbu nemali robiť nie? Mali by skôr držať jazyk za zubami.. a napríklad aj krok. A tak som robil svoju prácu.
Kto by si bol pomyslel, že sa za maskou schováva mladý chlapec, ktorý sotva vyšiel z akadémie. Samozrejme som schopnosti žiadneho Anbu nemal, možno tak nejakého chromého, alebo vo výcviku. No tešil som sa z tejto.. misii, ak sa tomu dalo tak hovoriť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Akasuna no Mai
Koteikage
Koteikage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 100
Join date : 17. 12. 16
Age : 33
Location :

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Tue May 08, 2018 10:00 pm

V masce mu to seklo. Skoro jsem si s ním udělala i selfie. "Do mého nástupu se dá říct, že Kotei striktně dodržovala neutralitu." Reagovala jsem na jeho otázku v kanceláři. "Neber to ale tak, že jsme o Konoze vždy smýšleli v dobrém. Z jednoho hlediska musím uznat, že se jedná o impozantní vesnici. Spousta světoznámých klanů a technik. Její historie měla i má pořád důležitý vliv na shinobi svět." Poměrové je oproti ostatním vesnicím s technikami a klany spíše ve výhodě. "Na druhou stranu tato nevyváženost neustále ohrožuje vesnice." Nukeníni ale i její samotní shinobi. "Všichni nemůžou být optimisté jako Uzumaki Naruto. Když má někdo větší klacek než druhý, snaží se klacky srovnat v zájmu své vesnice. V tomto případě dorovnat informace o technikách. Získat užitečné doujutsu či Kekei Genkai. Případně získat převahu." Nesnažila jsem se to komplikovat. Byl ještě mladý a svět viděl jinýma očima. Proto jsem se snažila sdělit své motivy nejjednodušší cestou. A proč se zpovídám genínovi z mé vesnice? Nejsem diktátor. Bezhlavě nerozkazuji. Chci aby mě mí vlastní shinobi ve značné míře chápali. "Konoha měla ještě před útokem své vlastní problémy. Potřebovala jsem zjistit, jak jsou v současnosti na tom. Kdyby nebyli schopni efektivní obrany, obsadíme ji a získáme přístup k veškerým jejím tajemstvím." Rázem se staneme jedinou supervelmocí. "Zní to sobecky. No, vždy jde o dobro vlastní vesnice." Dorazili jsme k bráně. Kyorakovu reakci jsem nečekala a jen vyhlížela někoho, kdo si nás vyzvedne. Byli jsme tři. Mezi řádky.  Já. Kyoraku v převlečení za anbu a jeden jonin z Koteigakure.

_________________
Techniky:
 

Živé loutky:
 

BOS:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Wed May 16, 2018 11:04 am

Ještě kousek od brány jsem skrze sluchátko v uchu sama na sebe házela další a další rozkazy, jak mi klony zařizující důležité věci hlásily problémy a ptaly se na řešení situace. Sakra, bylo to moc na rychlo. V ideálním případě bych si dala vážně záležet, ale tady jsem neměla moc prostoru na manévrování. Zhruba tak půl hodinky, než vyřídím s Koteikage všechny formality, když bude unavená, tím lépe pro mě, alespoň toho stačím víc. Nikdy jsem se nepovažovala za patriotku, nicméně pověst byla alfa a omega mého života, takže se nebylo čemu divit, že jsem chtěla mít všechno perfektní. Navíc o situaci ve vesnici by cizí země neměla mít nejmenší potuchy a já toto dekorum rozhodně plánovala zachovat.
Prošla jsem branou, dávala jsem si záležet na svém vystupování, rovná ramena, hrdě vztyčená brada, jistě, otec by ze mě měl určitě radost. S deskami v rukách jsem se postavila před hnědovlasou ženu a její doprovod. Neměla jsem příliš příležitostí důkladně si ji prohlédnout, ale i tak jsem neodolala na moment jí pohlédnout zpříma do tváře. Cítila jsem se pyšná, že mám tu čest uvítat ve vesnici právě ji. Hluboce jsem se uklonila.
"Koteikage-sama, velmi se omlouvám za čekání. Jmenuji se Yagura, jsem asistentka Lady Bochikage. Ráda bych Vás přivítala v Kuri no Kuni. Prosím, obraťte se na mě v jakékoliv situaci." konečně jsem se znovu narovnala a prohlédla si ty dva za jejími zády. Ani jeden mi nic neříkal, potřebovala bych Jomeie a jeho informace. Záměrně jsem ve svém veledramatickém proslovu nezahrnovala vesnici, protože ta tu figurovat neměla. Znovu jsem se tedy podívala na Mai.
"Hokage-sama ještě nedorazil. Pokud byste souhlasila, ukážu Vám ubytování a nechám Vás odpočinout, popřípadě Vás odvedu na místo setkání, Lady Celsia by s Vámi poté chtěla mluvit." jistě, na Bochikage bylo patrné, že by si potřebovala odpočinout, ale to byly interní informace, kterými Koteikage nehodlám zatěžovat.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hatake Kyōraku
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 102
Join date : 16. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat May 19, 2018 1:30 pm

V prezlečení za Koteigakurského Anbu

Cez masku som sa pozrel na ženu, ktorá nás ako prvá privítala v tejto dedine. Teda skôr na jej okraji. Jej slová nevenovali mne, aj keď som pocítil, ako si ma na chvíľku premerala. Ja som sa na ňu pozeral celkom so záujmom, aj keď v mojom momentálnom prezlečení to pravdepodobne mohlo vyzerať trocha creepy. Predsa len. Nemaskoval som sa žiadnym Henge, ale Anbu uniformou a maskou.. takže som bol celkom krpec.
Jej slová taktiež nepatrili mne. Bola pravda, že som sa chcel mnohým veciam spýtať ale.. nemohol som. Nebol som v postavení, v ktorom by som mohol hovoriť. Cítil som sa síce celkom hrdo, že si Koteikage vybrala za doprovod aj mňa. No tak trocha som sa bál, kvôli čomu si tak vybrala. Vedel som čo mám v sebe a tak trocha som dúfal, že sa neodhodlá spolu so mnou odpáliť polku dediny. Človek u nej nikdy nevie.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Akasuna no Mai
Koteikage
Koteikage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 100
Join date : 17. 12. 16
Age : 33
Location :

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Wed May 23, 2018 8:26 pm

Problém. Zkouškové. Nejen že natahuje dobu odpovědi, ale i autora/ku postu staví do situace, kdy se není schopen vžít do hry. Jen si zkuste v jednu chvíli žít v oblasti arteria ilaca externus, pars intramuralis a dalších anatomických pojmů a v druhé chvíli vzpomenout, co jste to vlastně před tou bránou dělali a kdo že to vlastně jste. Jestli Kyoraku svůj postoj, jakým reagoval na Yaguru popsal jako creepy, pak můj byl o to horší, že strašidelnost nevyzařoval z čučení skrze masku ale z naprosto nepříčetného pohledu. U takového letadla jako já nevíte co čekat, jak zmínil Hatake. Co tedy ten pohled znamenal? To snad nevím ani já samo. Chvíli se Yaguře odpovědi nedostalo. "Dobrý den. Směle do toho." Kývla jsem. Na Lady Bochikage jsem zvědavá. Přesněji na její vzkaz či jak to mám chápat. "Odzbrojit? Neodzbrojit?" Pro shinobiho to je snad i jedno. Většinou napáchá škody beze zbraně. Ninjutsu jsou svině. 

_________________
Techniky:
 

Živé loutky:
 

BOS:
 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Thu May 24, 2018 12:51 pm

Pro problémy slečny Koteikage jsem měla hluboké pochopení, nicméně už podruhé během krátké (několikadenní) doby jsem nedostala odpověď na poměrně důležitou otázku a už jsem jen stěží ovládala své mimické svaly, které by hnědovláska určitě dokázala vyjmenovat, minimálně co je inervuje určitě, abych se tu nezačala tvářit otráveně a nafučeně. A já jsem jako co, že pořád musím rozhodovat za velevážené Kage? No naštěstí jsem profesionál, takže místo toho, abych se znovu zeptala, jsem prostě dělala, že odpověděla a vybrala si za ní.
"Odzbrojit." odvětila jsem neurčitě, ačkoliv stejně jako ona i já si říkala, že je to stejně k ničemu. Sama jsem byla zářným příkladem, že zbraně jsou k ničemu. Nicméně pravidla a tak, koukáte moc na svatbu Harryho a Meghan a jste svázáni protokolem, ne asi. Takže zatímco si návštěvníci jistě rádi odkládali své věci, já odškrtala v seznamu pár věcí. Díky dlouhému zadumání slečny Mai jsme měli určitě spoustu času připravit všechno na příchod všech světových vůdců. Přijdu si jak na Expo, fakt. Pohledem jsem si měřila všechny tři, pokud mě děsili, nedala jsem to najevo, ačkoliv jen stěží jsem mohla ignorovat to děsivě vypadající děcko, o němž jsem ani nevěděla, že je děckem a nikdy by mě ani nenapadlo, že si s sebou Mai vezme genina v převleku za anbu, tak jsem ho asi považovala za trpaslíka a pak tu byl ten pohled Koteikage, která byla dost možná na nějaké tlumící droze. Na třetího člena výpravy jsem se pro jistotu moc nedívala.
"Prosím, následujte mě." lehce jsem se uklonila a rozešla se směrem z vesnice. Místo, kam jsem mířila, nebylo daleko a já vlastně ani nečekala, jestli mě následují. Snad ano.
~Přesun~
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hatake Kyōraku
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 102
Join date : 16. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Fri May 25, 2018 9:51 pm

Stál som tam.. tak trocha ako soľný stĺp. Nepoberal som, čo sa medzi týmito dvoma ženami deje. Cítil som len, že by som nechcel byť na blbej strane ani jednej z nich. Aj by som sa poškrabal na hlave, nemať masku, ktorá mi zakrývala tvár. Tak som sa poškrabal aspoň zozadu do vlasoch.
"Yare yare.." Povzdychol som si po oznámení, že si máme odložiť zbrane. Na rozdiel od týchto dvoch, pre mňa zbrane boli naozaj dôležité, keďže moje ninjutsu schopnosti stále neboli nič moc. Z nevôľou no predsa som z púzdra na mojom chrbte tasil Tanto, ktoré som si ešte raz s celkom obľubou prezrel.. rezignovane som ho podal na stôl príslušným osobám pri vchode do dediny. Tak isto ako aj všetky moje brašne, v ktorých som mal kdejakú výbavu. 
"Ale.. ale chcem to späť!" Vyhlásil som rozhodne a až moc úprimne na to, aby mi hocikto môj prevlek Anbuho zožral.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Thu May 31, 2018 10:14 pm

Objavil som sa pri bráne rovnako tak, ako aj pred tým u môjho týmu. Založil som ruky do seba a s povzdychom som si trocha ponaťahoval krk. Bolo na čase začať zas raz pracovať. Kto vie, kde sa vo mne zobralo toľko.. ochoty ? alebo tá motivácia? Možno to bolo pre to, že som po dlhom čase zobral do rúk Nuibari, teda zo sebou. Tento meč bol mojou súčasťou. Kto vie, možno som jeho niekoľkoročným odložením odložil aj časť seba. Sentimentálny blázni by určite povedali niečo také. Realita však mohla byť trocha inde. Mal som proste dobrú náladu. Konečne sa zas raz prevetrám. Taký knihomoľ ako ja.. kto by si to bol pomyslel. Oprel som sa o stánok pred bránou a čakal som na príchod môjho týmu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hideki Hyuuga
Hokage
Hokage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 184
Join date : 17. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 3:11 pm

Cesta do Bochigakure no sato byla vskutku dlouhá, avšak klidná, za což jsem byl upřímně rád. Jen velice nerad bych totiž řešil jakékoliv komplikace či se zbytečně zviditelňoval, neboť čím méně lidí vědělo, že jsem mimo vesnici, tím lépe. Cesta samotná se následně nesla v opravdu tichém duchu, neboť stejně jako můj společník jsem nepatřil mezi příznivce nezávazných konverzací a tak zatímco on studoval z knihy, já se ponořil do vlastních myšlenek a znova a znova si přehrával veškeré dostupné informace, které jsem k nadcházejícímu jednání měl. Stejně tak jsem si v hlavě utvořil několik možných scénářů ohledně průběhu jednání a jejich případné výsledky a následky.
Nic se na tom nezměnilo ani když jsme došli až na dohled samotné brány vesnice, neboť jsem neměl potřebu Shiguremu sdělovat jakékoliv pokyny či ho dokonce omezovat v jednání. Byl zde jako můj poradce a tudíž měl plné právo se vyjadřovat k tématům schůze dle svého vlastního uvážení. Tudíž, když jsme dorazili až přímo k bráně, zastavil jsem se a vyčkal na pověřenou osobu, která by nám sdělila další pokyny či nás zavedla přímo na místo jednání. Nic jsem však neříkal, neboť nebylo potřeba se jakkoliv ohlašovat či představovat. Můj úbor s kloboukem to dozajista zvládal za mně.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 3:20 pm


K bráně jsme došli ani nevím po jaké době. Uprostřed cesty jsem se jednou zastavil když praskl můj klon v konoze abych načerpal oné informace a zjistil, že mé druhé já bylo tak šikovné, že mám při dalším klanovém jednáni propustku.
To však bylo jediné zajímavé z mé celé cesty. Jinak se nic závratného nepřihodilo. Nebyl jsem zrovna trpělivý člověk, co se cestování týká, no k mému štěstí jsem měl knihy takže jsem se dokázal zabavit.
Od stránek jsem se odtrhl až ve chvíli když jsme došli k bráně. Vypadala lehce jinak než ta na kterou jsem byl zvyklý v Konoze, spíš by mě lae překvapilo kdyby byla stejná.
Hlasitě jsem si povzdechl a doufal že tady nebudeme čekat dlouho. Chtěl jsem to mít rychle za sebou a z krku.
Podíval jsem se na Hokageho. Byli jsme jak parta dvou bručounů. Nic jsme k sobě neříkali a oba úplně někde jinde. Pravděpodobně mu vrtalo hlavou ono jednání. Já jen doufal že tu nedojde k nějakému konfliktu mezi námi a ostatními vesnicemi.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 4:17 pm

Klon:
Kontrolovala jsem situaci před bránou, víte jak, já ty nové boty vážně moc chtěla! Seděla jsem v budce pro hlídače brány, ignorovala pohledy strážných a pilovala si své klonové, pěstěné nehty, když jsem viděla, jak se pozornost stráží přesunula ze mě na někoho jiného. Takže jsem nakonec svou hlavinku uráčila zvednout taky a konečně jsem je uviděla. Líně jsem shodila nohy ze stolku, v zrcátku si zkontrolovala make-up, upravila si vlasy a oblečení a s odkašláním vyšla z boudičky.
Cestou k těm dvěma jsem neopomněla upozornit svůj originál, že Hokage dorazil.
Když jsem se přiblížila až k oběma mužům, uctivě jsem se uklonila.
"Hokage-sama, vítejte v Bochigakure." přivítala jsem ho s náležitou úctou, i když patrně dost odměřeně. Přece jen jsem to byla já. Samozřejmě jsem kývla i na druhého muže, který mi byl prozatím záhadou, ačkoliv úklona už nebyla tak hluboká. Přece jen známe dobré mravy a etiketu. Když jsem se opět narovnala pohlédla jsem Hidekimu zpříma do očí, pokud mě jejich vzhled překvapil, nedala jsem to na sobě znát. "Jmenuji se Yagura a jsem asistentkou Lady Bochikage. Prosím obraťte se na mě s jakýmkoliv problémem." nahodila jsem krátkou odmlku, pokud by pánové měli nějakou prosbu hned, svůj pohled jsem zaměřila i na Shigureho, aby si náhodou nemyslel, že má nabídka ho minula. Slušnost především. Následně jsem dodala: "Pokud by Vám to nevadilo, odvedu Vás na místo setkání, Koteikage-sama i Lady Celsia jsou již obě přítomny." mluvila jsem plynule a sebevědomě, proč by mě měla vykolejit přítomnost těchto dvou, že? Ačkoliv jsem si je neopomněla důkladně prohlédnout. Když nic jiného, byli jsme zjevně partička tří bručounů.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hideki Hyuuga
Hokage
Hokage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 184
Join date : 17. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 6:02 pm

Vskutku jsme mohli působit poměrně nabručeným dojmem, neboť i přestože jsem Shigureho pohled zaznamenal, neopětoval jsem ho a stále se upřeně díval před sebe. Avšak, nedalo se mluvit o tom, že bych kohokoliv vyhlížel a proto si žádný ze strážných nezískal byť jen jediný můj pohled. Kdo ho však získal byla mladá slečna mířící naším směrem, která již od pohledu vypadala výše postaveně než zbytek zdejšího osazenstva. Nikterak víc jsem si jí však neprohlížel, neboť se můj pohled velice rychle ukotvil na její tváři.
Její úklonu jsem samozřejmě opětovat, i přestože se z mé strany jednalo spíše o kývnutí hlavou. I tak to ale stačilo k tomu, aby mi klobouk na krátkou chvíli stihl zakrýt tvář, která po mém narovnání nabyla mého klasického kamenného nádechu, ze kterého neměla šanci cokoliv vyčíst. Jako kdyby se dívala do tváře sochy a do očí tak chladných a pronikavých, že z toho mohlo až mrazit. Jak se ale zdálo, zde přítomná slečna na tom byla velice podobně, neboť ani z její tváře, barvy hlasu či řeči těla nešlo mnoho vyčíst. Na jednu stranu to na mě dělalo dojem, na tu druhou jsem musel být vůči její osobě mnohem více obezřetný. "Vážíme si vašeho vřelého uvítání, stejně jako pohostinství během nadcházejícího jednání" prohlásil jsem po chvíli s vážností tomu odpovídající. "Dovolte mi vás ujistit, že vás nebudeme svou přítomností zatěžovat déle, než bude nezbytně nutné" dodal jsem ve stejném duchu, načež jsem následně pohled stočil směrem k Shiguremu a kývl na něj, aby případně odevzdal veškeré své zbraně. Já osobně z pochopitelných důvodů u sebe žádné nenosil, avšak pokud by měla jakékoliv pochybnosti, nedělalo mi problém podrobit se prohlídce. Přeci jen jsem chápal veškerá bezpečnostní opatření, která takovéto jednání doprovázela. Žádné otázky jsem však neměl a tudíž jsem následně pouze lehce přikývl na znak, že můžeme vyrazit. Už takhle jsme nechali všechny čekat již příliš dlouho.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 6:21 pm


Pozoroval jsem slečnu která se k nám uráčila přijít a přijmout nás do vesnice. K hokagemu se hluboce uklonila, mě věnovala poklonu už o něco mírnější. Ne že by mě to nějak štvalo. Nesnášel jsem etiketu. Lidi si tím jen lezli do prdele aby je náhodou někdo nenařknul z neslušného chování. Technicky vzato si takhle lidé lhali do ksichtu a zakrývali to, čím ve skutečnosti byli. Nesloužilo to k ničemu, jen aby si lidé co byli na vrchu mohli připomínat jak ve skutečnosti byli důležití. Nic ve zlém proti Hokagemu.
"Yo." řekl jsem a mávl směrem k té ženě, která se představila jako asistenkta Bochikage. Upřímně jsem jí nezáviděl, pokud jí tahle funkce byla přidělena a litoval jsem jí, pokud si ji sama zvolila. Lítat kolem kageho dnem i nocí, starat se o všechny ty drobnosti které on sám nechtěl. Už jen při pomyšlení na to mi přeběhl mráz po zádech.
Zatím jsem nebyl v mém "diplomatickém módu" a tak jsem se choval úplně normálně. Přeci jen jsem pochyboval že být samí cukřík a med na slečnu zde přítomnou, by mělo nějaký drtivý impakt na naše jednání.
Když přešlo na to abych odevzdal mé zbraně hlasitě jsem si povzdechl. Bylo to opravdu nutné? Však jsme shinobi pro kristovi rány. Dokud nám nepotlačí chakru stejně by jsme dokázali udělat ve vesnici dostatečnej humbuk kdyby jsme chtěli. Nehledě na to že jít ve dvou proti vesnici je sebevražda. Mírně jsem se ucukl při vzpomínce na ty dva z kotei co seděli ve vezení.
Sundal jsem si tedy brašny s náčiním a jouninskou vestu, která byla naplněná různými dýmovnicemi, světlicemi a výbušnými lístky. Pod vestou jsem měl žluté triko od Shiiny, na kterém byl nápis "Nejlepší bráška pod sluncem" ovšem samotný fakt že jsem ho měl na sobě mě nějak nestresoval. Podíval jsem se na Hokageho zda-li v tom viděl nějaký problém. Pokud by mi dal rozkaz, hold bych musel nuceně obrátit vestu naruby a vysypat jim tady všechen její obsah. Což se mi vážně nechtělo. Představa že bych to tam musel při návratu všechno skládat tak jak to tam bylo, se mi vůbec ale vůbec nelíbila.
Pokud by nic neříkal tímhle způsobem bych ho následoval.

¿Přesun?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Takara Iburi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 10:59 pm

Ze cvičiště jsem šla samozřejmě ještě domů, kde jsem si vzala všechny věci, zbraně a nějaké to další vybavení a samozřejmě i svačinu. Máma ji s úsměvem udělala samozřejmě ve dvojím vydání, protože Ikazuchi. Nesla jsem ji v krabičce a tvářila se u toho jako zjevení. Jasně, že hned poznala, o co šlo, ale nechtěla jsem ji zbytečně stresovat informacemi o našem novém senseiovi a tak jsem jen zamumlala, že jdeme na misi. Prohlásila něco o tom, že my dva jsme přece nerozlučná dvojka, tak se nemám bát, protože se to určitě vyřeší. Dej mu svačinu a usměj se a určitě ti odpustí, říkala. Dneska jsem si tím nebyla tak jistá.
Došla jsem na místo srazu, zdálo se mi to nebo byla bezpečnost vesnice nějak větší než obvykle? Strážci u brány si o něčem šeptali a celou dobu ukazovali někam ven. Neodolala jsem, abych se tím směrem také nepodívala. A zůstala jsem dost zaraženě stát. Vážně to byl.. podle jeho oblečení nebylo pochyb! S pootevřenou pusou jsem se dívala na Hokageho, který stál ještě s nějakým mužem a ženou před bránou. Páni, byl tak impozantní a vážný! Sledovala jsem ho jako nadšené dítě. Kdo ví proč jsem měla vždy takovou úctu a on vypadal přesně jako někdo, kým jsem jednou chtěla být. Přímo z něj sálala ta autorita, ale zároveň jistá vyrovnanost. Pousmála jsem se, ráda bych věděla, co se ve vesnici děje.
A pak jsem si všimla senseie, jeho vlasy přece jen nešly tak dobře přehlédnout, ačkoliv se mi zdálo, že by potřebovaly zastřihnout. Přišla jsem až k němu a tiše mlčela, ale pak jsem to nevydržela. "Co tu dělá Hokage-sama?" jindy bych zarytě mlčela a tvářila se uraženě nebo minimálně odtažitě, ale tohle mi nedalo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 11:17 pm


Klon:
Jak se zdálo, můj tvrdý pohled konečně našel svého konkurenta. Dívala jsem se na Hokageho sice velmi sebevědomě, avšak nedalo se mluvit o nějakém povyšování nebo provokaci. Věděla jsem, kde je mé místo. Avšak jeho jednání se mi líbilo. Bylo vkusné a elegantní, tak jak jsem si představovala, že by se nejvyšší představitel měl chovat. Jednal se mnou s úctou a přece pořád s tou stejně vážnou tváří. Rozhodně si tím u mě získal sympatie!
"Je to pro nás čest." odvětila jsem věcně, možná to byly zdvořilostní fráze, avšak nikdy není naškodu je použít. I kdyby to nebyla pravda ze strany Bochigakure, z mé strany se opravdu nejednalo o lež, protože setkání s Hokagem? Neskromně jsem na sebe byla za své organizační a uváděcí schopnosti hrdá. Avšak z mého chování to patrné nebylo.
Druhý člen výpravy z Konohy byl přece jen krapet jinde, o tom nemá smysl debatovat. Možná představit se? O tom nevkusném oblečení nebudu radši ani polemizovat. Koteikage si přivede dítě v kostýmu na halloween, Hokage kluka v kanárkovém tričko s nápisem. Jsem snad jediná asistentka na světě, které záleží na vhodné prezentaci? Sakra, i Jomei se vším svým nevychováním přišel na sraz v uniformě! Skandál! Avšak nedala jsem najevo své rozhořčení, to mi rozhodně nepříslušelo, a proto jsem svůj pohled bez jediného zaváhání vrátila zpět z doprovodu, který odevzdával zbraně, k Hokagemu.
"Půjdeme?"
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 11:20 pm

Celú smotánku z konohy som viac než menej ignoroval. Venoval som im len jeden pohľad počas toho, ako kráčali cez brány a ako ich Yagura privítala. Moju pozornosť prerušila Takara, ktorá sa tu ukázala ako prvá. Neprestal som sa opierať o stánok v ktorom si práve odkladali svoje zbrane, predsa len na to slúžil. Na kontrolu.. Na Takaru som sa neusmieval, skôr som sa tváril tak trocha unavene? Kto vie. 
"Povedzme, že sa naša milá stará Bochikage rozhodla zastávať tretiu stranu v mierových jednaniach medzi Konohagakure no sato a Kotegakure no sato." Bola moja oficiálna odpoveď na túto tému. Takara ale videla, že mám ešte čo to na srdci. Aj keď pravdepodobne nie pre jej uši. Nie že by som ju nejak extra podceňoval, no ešte ma babča obviní z popudzovania obyvateľov voči jej rozhodnutiam. Ani som jej nepotreboval hovoriť, že som odmietol misiu na informovanie vodcu Kana.. ako keby to bol náš problém, že sa nejaká mladá krava z toho klanu nechala Konohou zajať. No znova som sa musel nasilu vytrhnúť z týchto myšlienok. Natiahol som k Takare rukou a len som jej prstami poukázal, aby ku mne podišla bližšie.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Takara Iburi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sat Jun 02, 2018 11:40 pm

Divila jsem se, že jsem dostala tak normální odpověď. Protože to normální rozhodně nebylo. I když co na to říct, od Yogaa jsem už spíš čekala nečekané, bohužel. Ale tohle nebylo ani urážlivé, ani hanlivé, ani nic jiného a to bylo spíš.. divné. Ještě chvíli jsem se dívala na všechny přítomné, než jsem se zamračila. Tak proto byl otec tak neklidný.
"Takže je tu i Koteikage? A kdo je to s ním?" zvedla jsem ke svému senseiovi pohled, nějak jsem čekala, že teď na mě vyplázne jazyk, nebo po mě hodí kunai, nebo tak něco. Přece jen věřit mu? Ani za nic. Tím spíš se mi vůbec nechtělo jít k němu blíž, když na mě ukázal. Od něj se radši držet nejlíp ještě dál než si myslíte, že je daleko. Jenže Ikazuchi nikde poblíž nebyl a pro tentokrát jsem si dodala kuráž. Přece jen chci jít s tímhle chlápkem na misi. A Ikazuchi měl pravdu, že bude těžká, když mu nevěřím. Ne, že by to te´d mohlo změnit můj náhled na něj, ale kdy byl nejlepší čas? Možná jsem to brala jako poslední možnost pro něj. Jestli udělá něco zákeřného nebo hnusného, bude to jednoznačná jízdenka, Ikazuchi měl pravdu a já odtud s klidným srdcem odejdu a ještě se mu omluvím. Ale já byla přece ten, kdo poslouchal, takže jsem nakonec jen trochu prudčeji vydechla a udělala k němu pár kroků. Nebyla jsem tu s ním sama a jestli mi něco udělá, alespoň se tím všechno vyřeší. A třeba se dokonce něco zajímavého dozvím.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sun Jun 03, 2018 12:06 am

"Mala by.. ale či tu už je, neviem. No povedzme si to úprimne, nie je lepší čas na to, odtiaľto na pár dní vypadnúť." Povzdychol som si. Sám som bol celkom nervózny. "Prisahám.. ak sa vrátim a dedina zas bude v kryštálových troskách.. postarám sa o genocídu klanu Kana.. " Zamrmlal som si skôr pre seba. Keď ku mne Takara podišla, behom sekundy som z vrecka vytiahol... mohla sa zľaknúť, bol to naozaj rýchli pohyb, ako keby som ju chcel zarezať. Dostatočne rýchli na to, aby nemala akým spôsobom zareagovať, aspoň nijak významne.. no nevytiahol som nič nebezpečné. Bola to tabuľka horkej čokolády. "Vymením.." Začal som, aj keď som si vlastne nebol tak úplne istý, za čo. Až po chvíľke som si spomenul. ".. za pár informácií o tebe.. keďže nám to posledne s tou malou fialovou paprikou nevyšlo." Snažil som sa tváriť normálne.. Takara si pravdepodobne všimla, že ma to znateľne vyčerpáva .. mohla to vidieť kvôli tykom, ktoré mnou tak trocha lomcovali. Nebol som uvoľnený, chcel som sa smiať, rehotať.. chcel som nadávať.. chodiť, stepovať.. kuchať.. čokoľvek! Nechcel som sa správať normálne.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Takara Iburi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sun Jun 03, 2018 12:27 am

Dívala jsem se na něj s vážnou tváří. Přece jen rozhodně by neměl mluvit o klanu, ze kterého pocházela Bochikage, tak neuctivě. Na druhou stranu.. ne, že bych toho o poměrech ve vesnici věděla nějak mnoho. Táta se vždycky zasmál a řekl, že jsem jeho malá rozumbrada a vysvětlí mi některé věci, až budu starší. Tak jsem moc nevěděla, jak na tohle zareagovat. Přece nebudu okřikovat senseie, i když jím byl zrovna Yogao! Nějak jsem ho nechápala, vážně. Z čeho byl tak nervózní? Měla bych se bát? Může se něco stát? Mám se bát o mamku s taťkou? Měla jsem v hlavě spoustu otázek, ale nakonec jsem je vypustila. Moji rodiče se o sebe postarají. I o vesnici.
Když udělal ten rychlý pohyb, naprosto mnou zatrnulo, co to sakra bylo?! Skoro jsem se postavila do bojové pozice, když jsem uviděla čokoládu. To vážně budu mít tyhle reakce pokaždé, když se pohne? No vážně, to bude skvělá mise! Snažila jsem se uklidnit a ležérně jsem si upravila oblečení.
"Ikazuchi není žádná fialová paprika a měl pravdu, vlastně měl pravdu celou dobu! Měl byste se za sebe stydět!" upřela jsem na něj rozezlený výraz. Co to s tím chlápkem bylo? CHoval se najednou jinak, ale já to na něm viděla, jak hrozně se přemáhá. Proč? Vážně, trochu jsem začínala o rozhodnutí naší kage pochybovat. A jestli jsem se nechala nachytat tou čokoládou? Jen jsem se na něj podívala, jakože už nejsem dítě a místo toho se mu rozhodla odhodlaně čelit. "Proč jste vůbec sensei? Evidentně nemáte rád děti, nebaví vás to a vaše techniky jsou.. jsou.." nedokončila jsem větu, jak jsem asi měla popsat fakt, že na první setkání, kde se obyčejně dávají bonbóny a mluví se o našich snech, mi ukazoval smrt?!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sun Jun 03, 2018 12:55 am

Kto by si pomyslel, že sa tento môj pokus o nejaké.. kto vie vlastne o čo, zmení na výchovné poradenstvo zo strany Takari. No úprimne? Celkom ma pobavilo. Mohla si všimnúť, ako sa mi na tvári objavil pobavený úsmev. Kútik úst som podvihol až k ústam a hlavu som naklonil na stranu. "Heeee, celkom drzá na to, že si ešte v živote ani len nevystrčila nohu z tejto diery." Prehovoril som pobavene a sám som si z čokolády odkusol. Čupol som si tak, aby som bol na jednej úrovni s Takarou, čo sa očí týkalo. 
"Bolo mi nariadené byť senseiom, a aké techniky? V živote som na vás žiadnu nepoužil. To by si tu teraz nestála." Poukázal som palcom na Nuibari, ktorú som mal na chrbte. "Neviem kto vám dvom vopchal tú Ilúziu do hlavy, no byť senseiom neznamená byť milým. Byť geninom neznamená hrať sa na shinobi." Prehovoril som jednoducho. "Ak sa z toho nezobudíte, zomriete pri prvom strete s reálnym nebezpečenstvom. To je fakt.. štatistika.. štatistika ku ktorej mám prístup." Ruky som spustil pozdĺž tela a len som sa na ne neutrálne pozrel. "Neviete si predstaviť, koľko mladých.. geninov.. skape.. na boha zabudnutom mieste, len pre to, lebo nevychádzaju zo svojej konfortnej zóny.. lebo ich nikdy nikto trocha.. nepopohnal. Nestrčil.. Že nemám rád deti HAH!" Ruky som založil na hruď a tvrdo som sa na Takaru pozrel. "Nemáte luxus nazývať sa deťmi. Ste Shinobi.. v momente keď ste dostali tú čelenku, sa z vás stali vojaci.. niekto, kto zabíja pre dedinu ktorej slúži. Niekto, kto pre ňu veľmi pravdepodobne zomrie." No, po týchto slovách som stíchol, Len som sa na ňu pozeral. Ani raz som nežmurkol. Mňa nebavila táto situácia rovnako tak, ako ich. Nechal som jej ešte porozmýšľať nad mojimi slovami. Chvíľku priestor.. nech sa zamyslí. Po tom som však pokračoval. "Posledne, keď som vám dal podmienku, a dve možnosti, rozhodli ste sa utiecť. Keby že sa to stane v reálnej situácii.. čo by ste spravili? Ikazuchi by nepriateľa nazval bláznom, otočil by sa chrbtom a odišiel? Čo by si spravila ty ? To isté ? Tsch... keby že si len vieš predstaviť, koľko geninov som zašíval do pytlov len pre to, lebo mali rovnaký prístup, ako posledne vy. Geninov, ktorých telá boli tak znetvorené, že sme ich ani neukázali ich rodičom..." A po tom sa človek divil, pre čo ma moc ľudí nemalo rado. Pretože som bol presne ten, kto ľuďom dával tieto správy. Ten, kto mal dosť odolnú povahu na to, aby ho druhý neukameňovali svojimi pocitmi, keď im človek povie, že už v živote neuvidia svojho syna či dcéru.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hideki Hyuuga
Hokage
Hokage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 184
Join date : 17. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Sun Jun 03, 2018 1:02 am

Bylo více než patrné, že se naším směrem upnuly veškeré pohledy, avšak i přesto se ten můj nepohnul byť jen o sebemenší kousek a i nadále tak zůstával ukotven na tváři slečny asistentky, což by kdekomu mohlo přijít lehce nepříjemné, avšak z jejího dosavadního vystopování jsem nabyl dojmu, že to zřejmě nebude její případ. Proto, když následně oznámila, že je pro ně čest takové jednání hostit, věnoval jsem jí ještě jedno uctivé pokynutí hlavou na znak díku a uznání za tento akt míru. Možná jsem své uznání mohl předat až samotné Bochikage, avšak choval jsem v úctě každou jednu osobu, která se na přípravě tohoto jednání podílela. Přeci jen to nebyla jejich přímá povinnost a přesto to dělali. I přestože by se dalo argumentovat, že to mohli dostat rozkazem, což již byla věc jiná.
Co se však Shigureho týče, ač jsem jeho Yo přešel bez jediného slova či dokonce přimhouření pohledu, nad oním trikem jsem se již skutečně zamračit musel. Bylo pravdou, že jsem jeho vystupování a výstřední vzhled toleroval ve vesnici a to i na schůzích rady, jelikož jsem zkrátka věřil v osobní svobodu každého jednoho ze svých shinobi, avšak během jednání tohoto ražení jsem byl nucen na určité standardy jednoduše dbát. Věnoval jsem mu tedy lehce přimhouřený pohled, který dost jasně poukazoval na nevhodnost takového oděvu a na nutnost ponechání si řádné uniformy, i přestože to znamenalo její obrácení a vysypání. Poté, co tak učinil a veškerý obsah vesty byl na hromadě s dalším vybavením, jsem pokynul slečně asistentce, že jsme připraveni vyrazit.

-Přesun-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Takara Iburi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Mon Jun 04, 2018 10:59 am

Znovu jsem se zamračila, protože kdyby mě jen trochu znal, věděl by, že drzá jsem rozhodně být nechtěla. Od narození mi všichni kolem vštěpovali, abych se chovala vždy a za všech okolností slušně a to byl přesně ten kámen úrazu, který jsem s ním měla. Protože abych pravdu řekla, čím déle mluvil, tím více jsem věděla, že má pravdu. Upřímně, říkal to způsobem, který mi minimálně nevyhovoval, ale myšlenka byla taková, že jsem byla schopná ji chápat a ztotožnit se s ní, o tom nebylo pochyb. Nemyslela jsem si, že mluví z cesty, nebo že mě poučuje o hloupostech, ale přece jen já byla vychována jinak a to jen málokdo chápal. Jen málo mých vrstevníků mělo šťastné dětství bez mrtvých blízkých nebo něčeho podobného. Já ano. Spousta mých spolužáků měla přísné rodiče, kteří na ně křičeli a drtili je do úmoru. Já ne. Byla jsem zvyklá podat maximum proto, že jsem to sama chtěla a věděla, že rodiče jsou tu vždy pro mě. A v takové chvíli jsem uměla pracovat nejlépe a nejlépe se učit. Když se mnou někdo mluvil rozumně, vysvětlit mi situaci nebo požadavky.
Proto jsem se podívala na senseie a stále s tím stejně vážným výrazem jen odvětila: "Nemám iluzi o milém senseiovi, ale o slušném člověku." co jsem se tím vlastně snažila říct? "Vaše metoda možná na někoho funguje, ale ne na mě. K čemu to bylo? Jediné, co si z toho jak říkáte popohnání odnáším, je nedůvěra. Na misi budu nejen hlídat svého protivníka, ale ještě se neustále koukat za záda, protože vám nevěřím." čekala jsem, že se mi vysměje za to, co jsem řekla, ale pokud jsem měla s někým spolupracovat, potřebovala jsem jeho důvěru, v to jsem věřila. Jinak mi celá akce přišla jako dvakrát tak namáhavá. Krátce jsem se odmlčela, než jsem vážně dodala poslední věc a už opravdu zmlkla.
"Ne všechno se dá vyřešit násilím." už zase jsem nejspíš zněla až moc naivně, ale bylo mi to jedno. Věřila jsem tomu, že racionální přístup odvede stejně dobrou práci jako tohle nesmyslné zastrašování. Protože jsem jednou chtěla být Bochikage vzkvétající vesnice a ne krvavé Mlžné..
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Mon Jun 04, 2018 4:02 pm


Dorazil jsem na místo určení. Nevěděl jsem jak dlouho tu na mě čekali no já sem doběhl jak nejrychleji jsem mohl. Chvilku se zastavil a uviděl je. Mávl jsem na ně rukou a došel k nim.
Takara mohla být překvapená, jelikož od té doby co jsem od ní odešel, jsem si očividně dokázal zpravit náladu. Měl jsem něco co jsem jí chtěl říct, ale zatím jsme si to nechával pro sebe. Neslyšel jsem o čem se tady baví. Taky mi to bylo docela jedno. Já sem teď byl na mráčku pozitivní energie a vznášel jsem se vysko nad nimi. Došel jsem přímo k senseiovi a Takaře. Stále se usmívajíc jako měsíček na hnoji.
"Zdravím. Čekáte dlouho?" zeptal jsem se a dokonce to vypadalo jako bych měl nějakou amnésii a vůbec si na celý problém s Yogaem a Takarou nepamatoval. Nebylo to sice pravda, no rozhodně jsem si nechtěl kazit náladu, tak jsem na to zatím nemyslel. Čekal jsem co se bude dít a proto jsem postával a houpal se na nohách sem a tam.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    Mon Jun 04, 2018 9:05 pm

"To je dobre, mala by si si na mňa dávať pozor." Odvetil som jej úplne stroho. Kto vie, ako som to myslel. No realita bola taká, že som jej v podstate chcel tak nejak naznačiť, že je dobré držať v takom checku aj spojencov. Svet je odporné miesto.. a ako sa hovorí, v jeden deň spojenec, v druhý sa vám snaží bodnúť kunai do chrbta. No len som zľahka pokrčil ramenami. Všimol som si, že prichádzal ďalší člen v týme s prapodivnou náladou. Rozhodol som sa ho teda príliš neprovokovať a radšej som si odpustil narážky a rôzne.. no.. moje veci. Možno ich to oboch šokovalo, ale na misii som sa takmer vždy správal profesionálne. Aspoň na tej v teréne.. hrozne ma totiž bavili. Bolo to také vytrhnutie z laboratórneho stereotypu.
"Násilie nie je riešenie každého problému, to máš pravdu.. ale je to poistka. heh, "Len tak pre istotu", dalo by sa povedať." Po týchto slovách som sa už napriamil a poćkal som, kým k nám Ikazuchi pristúpi. 
"Nie, ideš na čas." Oboznámil som mu, na čo som sa postavil tak .. ani nie medzi nich, skôr pred nich, aby som mal ich pozornosť. 
"Takže, k misii. S naším zamestnávateľom sa máme stretnúť v Oto no Kuni o.. hmm dva dni. Pôjdeme pešo, nebudeme sa ponáhľať a po ceste sa budeme venovať vašemu tréningu a spolupráci. Cieľ je obchodník ktorý si najal Bochigakure no sato na prevezenie jeho tovaru cez hranice Oto no Kuni do Shimo no Kuni. Bližšie informácie vám poviem po ceste tak.. začneme?" Podvihol som jedno z obočí a nadhodil som ľahký úsmev, taký na odľahčenie, aj keď.. pravdepodobne mali presne opačnú reakciu. 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Brána vesnice    

Návrat nahoru Goto down
 
Brána vesnice
Návrat nahoru 
Strana 1 z 2Jdi na stránku : 1, 2  Next
 Similar topics
-
» Budova vedení vesnice
» TECHNIKY OBLAČNÉ VESNICE

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Kuri no Kuni :: Bochigakure no Sato-
Přejdi na: