Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Monumenty nad Konohou

Goto down 
AutorZpráva
H.
Admin*A
Admin*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 212
Join date : 23. 11. 16

PříspěvekPředmět: Monumenty nad Konohou   Tue Feb 20, 2018 12:13 am


Co by byla Konoha bez své největší pýchy? Monumenty zažily už mnoho útrap, byly mnohokrát poškozeny, ale vždy znovu obnoveny, aby lidé neustále měli na očích svou slavnou historii a tváře svých legend.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Mon May 14, 2018 9:19 pm

UČENIE SA TECHNIKY KAGURA SHINGAN
Bolo na čase dokončiť svoj tréning techniky, ktorá bola konkrétne v mojej línii, v ktorej som bola narodená, úplne bežná. Boli sme prvotriedni senzibili. A hoc pre mňa Uzumaki klan sám o sebe neznamenal nič, záležalo mi na tom, aby som bola dobrá. A užitočná. Vybrala som si toto miesto. Na monumentoch som mala nielen dobrý výhľad, ale aj pokoj, ktorý som potrebovala k tréningu. Vytiahla som zvitok, ktorý mi ešte nechala mater. Prebehla som po ňom očami, aby som si rozpamätala na jednotlivé detaily, pečate, pre začiatok, neskôr ich potrebovať nebudem, hľadala som i nejaké záchytné body. Táto technika bola oveľa efektívnejšia než klasická senzibilská technika pretože svoje ciele som mohla vidieť na kilometre ďaleko, tak isto som mala prístup k tomu, či sú v Genjutsu, či klamú, v akom sú stave, či detailne vidieť okolie, v ktorom sa nachádzajú. Usadila som sa na hlave Tsunade, mojej vzdialenej príbuznej. Privrela som oči a sústredila sa. Možno som si pre začiatok vybrala veľmi ťažký spôsob tréningu tejto techniky, avšak nehcela som začať úplne od začiatku. Nebola som žiaden zelenáč. Moja kontrola chakry bola precízna, verila som, že to zvládnem aj bez toho, aby som musela prechádzať nejakými začiatkami. Zhlboka som sa nadýchla a sústredila sa. V princípe šlo o otvorenie, v našom preklade, tretieho oka a vyhľadávanie cieľov práve s jeho pomocou. Znelo to jednoducho. No jednoduché to nebolo. Chakru som musela sústrediť do určitého bodu, tam, kde som do určitého veku nemala ani poňatia o tom, že by sa tam nachádzalo nejaké tretie oko, médium pre túto techniku. Prvý pokus nevyšiel podľa mojich predstáv. Podarilo sa mi síce toto tretie oko pootvoriť a vstúpiť do akejsi "vyššej sféry", ale nevedela som sa na nič zamerať, bolo to pre mňa príliš chaotické, príliš neovládateľné, a tak so sa vrátila na zem veľmi rýchlo. Ako keby som skrátka okúsila astrálne cestovanie, a zrazu bola späť v tele. Takým spôsobom, ako keď spíte a zrazu máte pocit, že padáte, tak s vami trhne a zobudíte sa. Bolo to šialené. Druhý pokus sa moc od toho prvého neodlišoval. Trhlo so mnou rovnako. Zamyslela som sa nad spôsobom, ako to stabilizovať. Vžd, keď som to tretie oko otvorila, nezamerala som sa. Nevedela som ako, prišlo mi to všetko neovládateľné. Rozhodla som sa preto, že sa zameriam na jeden cieľ. A to trebárs Hokáge. Keďže šlo o niekoho, kto sa nepohyboval a celý deň sedel skysnuto na zadku, bol to pre mňa ideálny cieľ. Zavrela som oči a sústredila sa, otvárajúc svoje tretie oko, zameriavajúc ho na jeden jediný cieľ. Spočiatku to šlo veľmi ťažko, ale po pár minútach som si zvykla a pomaly sa ho učila správne korigovať. Zameriavanie Hokágeho šlo nejako pomaly, napokon som však zazrela jeho chakru. Mojim cieľom bolo zmapovať jeho okolie, aleo napríklad niečo vyčítať z toku jeho chakry. Všimla som si nejakého chalana. Kým Hokáge sa zdal byť pokojný, pri napojení na vlnu toho chalana som si všimla akési...drobnosti. Zdalo sa, že je celkom nervózny alebo sa bojí. O čom však rozprávali, som nepočula. Pochopiteľne. Rozhliadla som sa po kancelárii, všímajúc si detaily jednotlivých predmetov. Zrazu však začalo všetko miznúť, rozostrievať sa, prešla som akýmsi tunelom a bola som späť vo svojom tele. Znova so mnou trhlo, pretože som mala pocit, že padám. Pocítila som chvíľkový prísun akejsi eufórie, pretože sa mi podarilo dosiahnuť čo som chcela, veľmi rýchlo. No ako rýchlo to prišlo, tak aj zmizlo, tento prapodivný pocit nahradil treskúci chlad a prázdnota. Znova. S tichým povzdychnutím som z taštičky vytiahla fľašu čistej vody a napila sa. Tento tréning ma mierne psychicky vyčerpal, avšak fyzicky ani náhodou. Teda čo sa týka využitia chakry. Zásobou som na tom bola stále mimoriadne dobre. Po niekoľkých minútach
vysedávania a sledovania nočnej Konohy som sa opäť sústredila a otvorila svoje tretie oko, vstupujúc do akejsi dimenzie plnej chakra bodíkov. Tentoraz som nemala akýkoľvek problém takto z výšky vnímať viacero bodov. Ani na jeden som sa priamo nezamerala, len som ich počítala, ako ovečky, každého jedného obyvateľa tejto dediny. Zasekla som sa niekde pri stovke, pomiešala som to, nevedela som, ktorý bod som započítala a ktorý nie. Bola to len akási hra. Napokon som sa znova prisála na samotného Hokageho, duchovne. Chalan tam ešte stále bol, za dverami sedela akási osôbka. Premeriavala som si každý jeden predmet, ktorý v kancelárii bol k dispozícii. No po chvíli sa opäť svet rozmazal a ja som sa vrátila späť ku svojim zmyslom, pričom som sebou trhla. Zdalo sa, že najväčší problém mi robilo práve udržanie tretieho oka neustále otvorené. Zatváralo sa samo od seba, kedy sa mu zachcelo. Možno množstvo chakry, ktoré som mu ponúkala neustále kolísalo. Možno práve na toto som pri tom všetko akosi zabudla. Preto som znova otvorila svoje tretie oko, nenechávajúc sa unášať pocitom, že môžem sledovať kohkoľvek, či nepodstatnými detailami, som sa opäť zamerala na jeden konkrétny bod. Sledujúc správanie jeho chakry, množstva, jeho okolia, som kontrolovala konštatný prísun chakry do toho jedného konkrétneho bodu, čím sa moje tretie oko znova náhle nezatvorilo a dovolilo mi v tomto stave zotrvať tak dlho, ako som chcela. Skúšala som, ako ďaleko až môžem vidieť, koľko detailov zvládnem si všímať. Techniku som skúšala rôzne, len aby som našla ďalšie výhody či možnosti jej využitia. Kým som si nebola istá, že som techniku dostala pod kontrolu, neprestala som. Vo finále som sa vrátila späť na zem, rozmýšľajúc nad tým, čo som práve dosiahla. Podarilo sa mi naučiť sa techniku, ktorá mi bude užitočná. Najlepšie na tom bolo, že pri poslednom pokuse som nepotrebovala ani zložiť pečate. Jedným z mojich užitočných schopností bolo používať techniky bez zloženia pečatí. A netrvalo mi to krátko, vyžadovalo si to veľa času a úsilia. Používať túto tehniku bez pečatí bolo veľmi veľkou výhodou, najmä v prípade bojov či špehovania nepriateľov.

Na mojej duši sa usadil akýsi pokoj. Neusmievala som sa, nemala som dôvod, aj keď som so svojim výkonom bola spokojná. Neodišla som ale. Dnešný večer som nechcela tráviť medzi štyrmi múrmi, ale v prírode a v kľude niekde, kde sa nenachádzajú žiadni otravní ľudia.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Utamara Nakae
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 22
Join date : 08. 05. 18

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Sun May 27, 2018 9:58 pm

RP +1
Z kanceláře Hokageho jsem zdrhl na styl malého chlapce, oknem. Nemohl jsem si pomoct, ale čekat se mi zbytečně před kanceláří nechtělo a jídlo z ulice tak krásně vonělo. Skočil jsem si na barbeque s extra porcí žebírek. Byl jsem plný, což vylučovalo jakýkoliv trénink, fyzičky, snad až mi vytráví. S plným pupkem nebylo žádného smutku, docela jsem zapomněl na to, že mí svěřenci už vyletěli z hnízda v podobě týmu.
Pomalu jsem se procházel vesnicí, až jsem došel nad monumenty Kagů, bylo to velmi zajímavé místo. Pode mnou, jakoby mi ležely u nohou, byly vytesány hlavy největších mužů této vesnice. Zub času se na těch starších již stihl podepsat, ale to jim nebralo na významu. Došel jsem až k okraji, hleděl jsem do kadeří Čtvrtého. „Jo, tam bych měl zvládnout přistát.“ Projelo mi hlavou a odrazil jsem se, volným pádem blížíce se na hlavu pomazanou. Dopadl jsem ladně, skoro jako kočka, v mém případě kocourek.
Yosh! Tady budu mít na trénink klid.“ Povím si sám pro sebe vesele. Následně se schovám do stínu, který vrhá jeden z mnoha Minatových vlasů, a usadím se po turecku. Takhle to bylo fajn. Klid, nikde jsem neviděl ani živáčka a na hlavu mi nepařilo Slunko. Zkrátka ideálka. Z pouzdra v boční kapse vytáhnu svitek. Byl docela malý s červenými pruhy na krajních stranách. Užitečné věcička pro začínající studenty akademie, Geniny a ty, kteří si potřebují, stejně jako já, sem tam oprášit znalost pečetí. Ano vskutku, tohle byl svitek se všemi pečetěmi, co na světě byly. Užitečná věcička. Koupil jsem to před pár lety na trhu za 10 Ryo. No od té doby to používám neustále, když mám volnou chvíli. Ne že bych ty pečetě neznal, jen se mi zkrátka lépe procvičovalo, když jsem měl vizuální podklad. Takto se mi lépe vryjí do paměti, no, a jakmile tam budou vryty jako tváře Hokagů do skály, stačí jen zlepšovat zručnost a rychlost rukou.
Fázi jedna, tedy vrytí, jsem měl zmáklou, stačilo zvyšovat rychlost a snažit se, aby se každá pečeť i ve vysoké rychlosti povedla zcela správně. V opačném by totiž došlo k nemilé věci, totiž že by se Jutsu nepovedlo. Začal jsem tedy trénovat. Vzal jsem to postupně. Začalo to pečetí tygra a následovaly další. Poprvé jsem to procvičoval normální rychlostí, tak abych si tělo zapamatovala správné pohyby a polohy prstů. Až potom jsem přidával a přidával na rychlosti. Musím se pochválit, šlo mi to velmi dobře a měl jsem ze sebe radost. Kdo ví, třebas jednou budu tak dobrý, že nikdo ani nepostřehne, že jsem pečetě na techniky dávno složil.
Když jsem s tréninkem skončil, bylo už pozdní odpoledne. „Oh, byl jsem tu moc dlouho.“ Řeknu s mírným proviněním v tónu hlasu. Vždyť jsem pořád neodnesl ten report z poslední mise! A já se tu bavím tréninkem! To jsem byl celý já, zvykej si, okolní světe! Naštěstí už mi slehlo, takže jsem mohl zrychlit. Složil jsem pečeť a najednou jsem byl fuč, Shunsin v těchto chvílích vždycky přišel vhod!
//Přesun
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inoai Yamanaka
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 99
Join date : 28. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Tue May 29, 2018 8:55 pm

Sedel som v záhyboch špicatých vlasov druhého Hokageho. Toto miesto som si nevybral kvôli tomu, že by som práve k tomuto Kagemu cítil nejaký extra rešpekt. Bol to mŕtvy muž, ktorého som v živote nevidel.. pre čo by som aj mal k nemu cítiť nejakú sympatiu. Bolo to však veľmi príjemné miesto. Niekde, kde som sa mohol len tak ulievať a prezerať si shinobi čelenku, ktorú som pred pár dňami dostal. Držal som ju v rukách a upieral som na ňu tie moje zeleno-modré okále. Prečo som sa vlastne stal shinobi? To bola otázka, ktorá mi posledné tri dni behala hlavou. Nemal som žiadnu reálnu motiváciu, žiadny prapodivný extra sen. Nepotreboval som byť najsilnejším shinobim, nepotreboval som byť Kage, ani nikto legendárny. "Keď nad tým tak uvažujem.. asi som sa len chcel vyhnúť kvetinárstvu. Hehe.." Zoširoka som sa usmial. Čelenku som si schoval do vrecka a pomaly som sa postavil, začínajúc sa naťahovať do všetkých strán. Ruky som si nakoniec vložil v bok a len som sa takto zhora pozeral na Konohu. Dedinu, v ktorej som vyrastal a pre ktorú som mal pravdepodobne jedného dňa aj zomrieť. "Whoa.. dnes je to samá happy myšlienka.." Pozrel som sa do svojej pravej ruky, v ktorej som mimo čelenku pre zmenu držal zvitok. Bol to špeciálny zvitok, do ktorého sa kreslilo. Úprimne, ak ma niečo bavilo, tak to bolo práve kreslenie a nie tak dávno ma mamka predstavila s technikou, ktorá mohla moje kresby oživiť. Tuž som k ninjutsu viac menej použiť vedel, aj keď zatiaľ len na klony. Vytvoriť si však vlastné.. dajme tomu zvieratá to.. mohal byť celkom pecka. A tak som si tam znova sadol na zadok do tureckého sedu. Slnko bolo za mojim chrtom, aby ma moc neoslepovalo. Rozložil som si zvitok na zem, vytiahol som z konca tanta pripevnený štetec, tubičku atramentu a začal som vytvárať jeden z mojich prvotných výtvorov. Nikam som sa neponáhľal, mal som čas a dával som si celkom záležať. (začiatok učenia Chōjū Giga)

Trvalo to nejaký čas, čo som si kresbu zroloval. Budem s tým potrebovať pomôcť. Vedel som, že sám to pravdepodobne príliš... no.. kto vie hej, ževraj som bol celkom chytrý.  Postavil som sa a po zbalení všetkých vecí som vyrazil preč.
/presun)
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hiro Uchiha
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 28. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Sun Jun 03, 2018 11:42 am

Už jsem prošel většinu uliček, do zbylých jsem se nepodíval kvůli mému vlastnímu bezpečí. Když jsem se v zoufalosti ptal nějakých jouninů na popis vzhledu Karasu, tak buďto jsem nedostal žádné informace, nebo úplně hrubý popis. Hrubý popis, který vypadal nějak takto "Myslím, že má vlasy rozdělené na dvě strany - bílou a černou." Tohle byla asi ta nejdetalnější informace, co jsem dostal. Ikdyž to bylo minimum, tak jsem se s tím mohl někam dostat - není moc lidí v téhle vesnici co mají tento styl vlasů. S informací, že se objevuje na odlehlých místech jsem už měl opravdu zúžený výběr lidí. Až jsem nakonec trochu ušpiněný od procházení těch špinavých odlehlých uliček došel k nejhezčímu místu ze všech, které jsem zatím prolezl. Největší monument v Konoze... Tváře Hokage vytesané do skály. Bylo to nebezpečné místo, ale to také znamenalo, že se tam moc lidí vyskytovat nebude. Šel jsem stejným krokem jako doposud - pomalým krokem. Už jsem ani nedoufal, že tam Karasu najdu. Jenže když jsem spatřil člověka, který měl rozpůlené černobílé vlasy, zbystřil jsem. Snažil jsem se na toho člověka zaostřit a trochu jsem zrychlil, ale pořád si dával pozor na to, kam šlapu. Když už jsem byl tak blízko, že si mě mohla všimnout, tak jsem si dal jednu ruku za hlavu a chytil se za ní na vyjádření mé nejistoty. Bylo to všechno nebo nic. Během těch pár metrů, co jsem k ní ještě musel urazit jsem přemýšlel nad tím, co řeknu. "Nejlepší asi bude začít tím, že ji informuji o její aktuální situaci jako Jounin a tím, že se představím." Snažil jsem se jít tak, aby ke mně byla zády. Přecejen neudělá nejlepší dojem to, že před někoho skočíte a vnutíte mu vaše jméno. Pokud si mě do téhle doby nevšimla, tak jsem za ní přišel a řekl jsem úplně jednoduchou větu. "Jste Karasu, že ?"
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Sun Jun 03, 2018 10:28 pm

Neviem, koľko času som tu strávila. Minúty? Hodiny? Skrátka som tu sedela a pozorovala nočnú Konohu. Nie že by mi to prinieslo bohvieakú radosť, ale svojim spôsobom ma to fascinovalo. Len trocha. Nie moc, ani to na mne nebolo vidieť, pretože moja tvár bola dokonale chladná. Nebola mi zima, hoc som bola dosť, odvážne oblečená, ani som sa nebála toho, že by ma sem niekto prišiel znásilniť. Niekoho takého by som najprv zmlátila a potom ho povesila za gule na hák, niekde na verejnosti, nech to vidí každý. To je však jedno, boli to len moje...nie príliš spoločensky prijateľné myšlienky. Čo som však nečakala bolo to, že sa mi niekto prihovorí. Nieto ešte nejaké decko, čo som spoznala už podľa hlasu, pretože skôr som si ho skutočne nevšimla, tak, ako som si nevšímala nikoho, kto tadiaľ prechádzal. Ak vôbec. Pootočila som ku chalanovi svoju tvár a prepichla ho chladným pohľadom, dávajúc mu jasne najavo, že ak okamžite nevysype, čo potrebuje, tak mu niečo urobím. Pravdepodobne zhodím z útesu. Niečo mi však aj tak nedalo.
"A to ťa doma neučili, že cudzím osobám sa máš najprv pozdraviť?" možno čakal nejaký výhražný tón, no rovnako, ako moja tvár, aj môj hlas znel chladne. Na otázku som mu však neodpovedala. Z mojej reakcie musel usúdiť, že ja som tá, ktorú hľadal.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hiro Uchiha
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 28. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Sun Jun 03, 2018 11:34 pm

Vypadalo to, že jsem ji vyrušil u jejího relaxu v podobě pozorování noční Konohy, protože ten pohled, kterým se na mě podívala... Gosh, bylo to jako by se na mě koukal Ďábel nebo alespoň jeho potomek. Mírně jsem se zaklonil a ukázal v obličeji, jak moc mě vystrašila. Jen jsem nasucho polkl a vyslechl její kázání o tom, jak mne moji rodiče nevychovali. Až teprve poté jsem navrátil své tělo do původní polohy a na tváři se mi zas zjevil neutrální obličej."No já se nerad bavím s lidmi, natož s neznámými, takže se snažím dělat rozhovory co nejkratší." Rukou, kterou si celou dobu držím zadní část hlavy, přejedu jen po té zadní části hlavy."Nicméně, Dobrý den, Jsem Hiro." Třeba ji to takhle bude stačit, ale beztak mě zničí. Možná ikdyž chtěla něco říci, tak jsem ji nenechal vůbec mluvit." Mám pro vás důležitou informaci, která se týká vaší kariéry Jounina a týká se nás obou." Po tomhle jsem si uvědomil, že jsem ji nedal vůbec žádnou šanci verbálně reagovat. Tak jsem potom už lidově řečeno "zavřel hubu" a chtěl jsem ji zároveň nechat napnutou ohledně toho, co ji mám sdělit, ikdyž už zezačátku nevypadala šťastná, že ji někdo otravuje.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Sun Jun 03, 2018 11:58 pm

Jemne som sa zamračila.
"A to ti dáva právo chovať sa neslušne v prítomnosti cudzej osoby? Nemyslíš, že si tým...voláš o malér?" prepichla som ho opäť chladným, nič nehovoriacim pohľadom, no sám mohol mať pocit, že mu vidím až niekam do žalúdka. Nemuselo mu to byť prítomné, ale kto vie, v súčasnosti existuje priveľa divných fetišov. Nerozumela som tomu, čo by ten fagan odo mňa mohol chcieť, okrem toho, že by mal potrebu otravovať mi život. Ak by to tak bolelo, bez váhania by som ho z monumentov zhodila. Postavila som sa, otočila sa čelom k nemu a pomaly vykročila. Na jeho predstavenie som takisto nereagovala, moje meno vedel. A aj keby nie, najskôr by som sa mu ani nepredstavila. Nebol žiadnou autoritou, pred ktorou som sa musela klaňať, div som si topánky nepobozkala.
"To je síce pekné, ale...čo má moja kariéra spoločne práve s tebou, hm? Okrem toho, že ak by som chcela, mohol by si mi poslúžiť ako celkom slušný terč," zastavila som sa pred ním. Nepatrila som práve k tým najvyšším osobám, ale napriek tomu som ho o nejaký ten drobný kúsok prevyšovala. Možno som vyzerala uvoľnene, no stačila jedna jediná hlúpa poznámka, aby som mu vyrazila zuby, preto by som mu rada odporúčala, aby sa vyhol čomukoľvek, čím by v mojich očiach mohol klesnúť. A ak to bola z jeho strany nejaká forma zábavy...tak boh ho ochraňuj.  
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hiro Uchiha
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 28. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Mon Jun 04, 2018 12:31 am

Určitě její věta a názor byl k zamyšlení... Když to nepovažuju za neslušnost, tak mi to nedává ani právo chovat se neslušně. Dokonce jsem ji na to ani neodpověděl, což může považovat za další hrubost, ale já to neberu jako hrubost, či neslušnost. Tahle žena snad poučuje lidi všude, kudy chodí. A to je co říct, vzhledem k tomu, že většina lidí se chová, nebo aspoň jednou chovala neslušně. Ale její pohled nebyl k zamyšlení - byl jednosměrný - Zas jak od satana, až jsem nechtěl pomyšlet na to, nad čím právě přemýšlí. Poté se ke mně přiblížila a obavy o moje zdraví se čím dál více zvedaly. Já věděl proč nechodit sám za takovýmihle lidmi." Určitě se nevrátím ve stejném stavu, jako jsem z domu vyšel." Proletělo mi hlavou s každým jejím krokem. A v tu chvíli mi to docvaklo - rodiče se musí starat, kde asi jsem. V tu chvíli jsem si uvědomil, že musím zrychlit a co nejrychleji tuto situaci vyřešit. Šlo to vidět i na tom, jak rychle jsem mluvil, protože jsem trochu zrychlil." O co jde je to, že jsem poměrně čerstvý gennin, který nad sebou potřebuje někoho, kdo by mě hlídal a naučil mě, jak to v shinobi světě chodí. Původně jsem s touto žádostí obtěžoval Hokage-sama, který mě přiřadil k vám. A tak jsem vás celý den hledal, až jsem vás zde našel. Věřte mi, že nebudete litovat toho, že musíte někoho jako jsem já hlídat!" Doufám, že jako vysvětlení situace to postačilo a jako vysvětlení mého odhodlání také. Bylo možné vidět, že do toho vkládám emoce a myslím to vážně, ikdyž je to člověk, kterého jsem před chvílí potkal a já se nerad bavím s někým, koho neznám.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Mon Jun 04, 2018 12:52 am

Neušlo mi, že tento chalan...nechoval sa tak, akoby bol s mojím chovaním v pohode. Zdalo sa, že sa bojí, alebo minimálne obáva o svoje zdravie, čo mi prinieslo pokoj na duši. Takto si aspoň sám uvedomoval, že jedna zlá odpoveď, vtípek, by mohla byť preňho jednosmerná letenka do pekiel, teda na miesto, z ktorého som zostúpila na zemský povrch. Aspoň to si myslia tí, ktorí mali tú česť stretnúť sa so mnou osobne a prehodiť so mnou pár slov. No keď vyslovil svoj požiadavok, pocítila som akýsi príval zvláštneho citu. Skrátka, z ničoho nič som sa rozosmiala, tak nahlas a silne, že to vyzeralo, že sa každú chvíľu zložím na zem.
"Že ja a SENSEI??????????" skríkla som, pričom som sa predklonila a búchala rukami do stehien, ako keby mi to snáď malo pomôcť prestať sa smiať. Z očí mi tiekli slzy. Neviem, čo to do mňa vošlo, ale každopádne, informácia, ktorú mi zdelil, mi prišla neprirodzene vtipná. Hokáge si zo mňa snáď strieľal. Po chvíli, keď to konečne prešlo, a ja som si zotierala slzy a priblblo sa usmievala, som naho uprela krátky pohľad.
"Ty si to myslel vážne,"
môj výraz náhle ochladol. Úsmev zmizol, takže moja chladná aura sa prinavrátila. Vyzerala som mrzuto, veľmi.
"Hokage si snáď zo mňa strieľa," precedila som pomedzi zuby. On veľmi dobre poznal moju náturu, nehovoriac o tom, že na mojej úrovni bolo XY ďalších Joninov vhodnejších na pozíciu Jonina. A on si vyberie mňa. Zatla som ruku v päsť. Takže som teraz mala na krku fagana. Ale tímy spravidla bývajú trojčlenné. Znamenalo to snáď, že mi na krk prirastú ďalší dvaja? Naozaj? Brala som to ako neskutočný podraz. Možno teraz v Konohe prítomný nebol, ale až sa vráti, spočítam mu to. Rozhádžem mu papiere na stole. Rozmlátim okná, aby tam mal slušný prievan a dostal zápal ucha. Vysypem mu tam lego. Nechám termity, aby mu rozožrali nožičky na stoličkách i stole. Z úst sa mi vydral hlboký povzdych.
"Nemôžem byť sensei," preniesla som napokon.
"Nemám na to vhodné...vlastnosti," súdiac podľa jeho reakcie na moje správanie a vyhrážky asi by psychicky môj tréning neuniesol. Nehovoriac o tom, že som nemala najmenší záujem učiť nejakých faganov.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hiro Uchiha
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 28. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Mon Jun 04, 2018 7:19 pm

Ikdyž na venek vypadala jako kdyby měla menstruaci za všechny ženy v Konoze najednou, tak mi přišlo, že má smysl pro humor a je fajn. Tedy, kdybych to i já myslel s humorem, ale bohužel pro ní to byla pravdivá zpráva. Jsem rád, že ji nakonec došlo, že se nejdenalo o humor, protože během toho, co se smála, tak mohla poznat z mého výrazu, že to myslím vážně. Jen tak bych se nebrodil temnými zákoutími Konohy celý den, o kterých jsem ani netušil a od kterých se mě má matka snažila chránit. Ale asi měla zůstat u toho humoru, protože během chvíle se z ní stala ta "Badass emo", která se zajímá jen o sebe. A to se hned potvrdilo, protože začala monologovat o tom, jak to nedokáže. Musel jsem si dávat pozor na to, co řeknu, nebo jak se budu chovat, protože pořád to byla moje sensei a já zrovna nepotřeboval být rozmáčknut jako šváb." Je možné, že si myslíte, že to nezvládnete a že  se na to nehodí. Možná proto to nechal právě na vás. Možná se tím snaží, abyste se v těchto oblastech zlepšila." Možná jsem mluvil až moc chytře na můj věk, ale něco na tom bylo. Nešlo o to, že bych se ji nějak snažil utišit, spíše jsem se jí to snažil vysvětlit. V určité podobě jsem se těšil na to, že s Karasu budu, ale v určité podobě jsem z ní měl skoro na*ráno v kalhotech, ta žena mě vážně děší a to ji znám jen chvíli.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Mon Jun 04, 2018 8:15 pm

Prižmúrila som naňho oči.
"Dám ti jednu užitočnú radu do života. Ak sa budeš snažiť niekoho "utešiť" alebo "podporiť", tak buď radšej ticho," zahriakla som ho. Nie podráždene, ani nahnevane, skrátka takým tým typyckým Snape tónom. Mnohí by si radšej priali krik, než takéto niečo. Bola som mimoriadne mrzutá. Jediné, čoho som sa od Hokageho, nového či starého dočkala, boli len misie a takto to malo ostať. Nechovala som sa dostatočne nepríjemne? Musela som im prísť zbombardovať celú budovu, aby porozumeli faktu, že nemám záujem o to robiť niekomu babysitterku? Tento ale za to nemohol. Nevyberal si. Povzdychla som si.
"Fajn," preniesla som napokon.
"Ale neočakávaj, že sa budem prispôsobovať tvojmu veku. Nečakaj, že ti budem fúkať bebe, keď sa trocha udrieš, nebudem ťa šetriť a...opovážiš sa papuľovať alebo neuposlúchnuť môj rozkaz. Ak si kvôli tomu zlomíš ruku, nohu, budeš mať otras mozgu, odnesieš sa do nemocnice sám. Alebo ťa uvediem rovno do kómy, ak si nebudeš dávať pozor na jazyk. Rozumel si?" ešte stále som bola v mimoriadne zlej nálade. Mla som zruinovaný celý deň kvôli jednému jedinému príkazu, pretože Hokáge netúži po ničom inom, než potom, aby som zruinovala tým pár "vyvoleným" deťom detské sny. A celé detsvo. Plus spôsobila nejakú tú psychickú ujmu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hiro Uchiha
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 28. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Mon Jun 04, 2018 10:48 pm

Zdálo se mi to, nebo se už začínala trochu vžívat do role senseie ? Přecijen tohle bylo trochu jiné kázání, než jsem dostal před chvílí. To první kázání bylo spíše jak od nějakého naštvaného důchodce, kterého jste nepustili si sednout v MHD a on na vás začně křičet a nadávat. To druhé kázání byla spíš taková rada od někoho, kdo má větší zkušenosti. Ikdyž tato rada byla pojmuta trochu více extrémněji.
A to co následovalo poté, bylo potvrzení mé myšlenky. Opravdu se rozhodla,že bude můj sensei... teda asi neměla na výběr, ale pořád se to počítá. A jak se dalo čekat, i přesto to s ní bude extrém. Sice mi vyhrožovala tím, že mě nechá v problémech, když ji nebudu poslouchat, ale tam je ten problém. Já si moc dobře uvědomuju, že má hodně zkušeností a proto nebudu její rozkazy ignorovat... pokud to nebude v rozporu s mojí morálkou." Haaaaaai, rozumím a budu konat tak, jak řeknete." Snažím se ji uklidnit, že to semnou nebude tak hrozný. "Karasu-Sensei!" Dodám, jelikož si myslím, že by mě mohla znova zničit za neoslovení.
"Teď, když jste má sensei, nepůjdeme se někam více sblížit nebo o sobě něco zjistit ? Však noc je ještě mladá, nebo jak to vy cool dospělí říkáte." Řeknu s úšklebkem a hned na to mi to dojde - co když jsem byl teď na ni drzý ? Byl jsem moc mladý na to, abych zemřel. Začnu před sebou trochu máchat rukama na signál toho, že nechci mít nějaký problém "Gomene, nebylo to tak myšleno..." Tahle věta byla pro jistotu, abych se vůbec dočkal zítřejšího rána.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Tue Jun 05, 2018 10:01 pm

Ten fagan bol nejaký moc drzý. Možno nevedome, skrátka sa tak choval prirodzene, ale ja som nebola niekto, komu mohol len tak skákať po hlave a ešte si diktovať, čo by malo následovať. To som snáď rozhodovala ja, nie? Nebola som predsa natoľko blbá, aby som si nevedela sama ďalej zorganizovať spoločne strávený čas.
"Neviem, ako ty, ale ja mám taký pocit, že sensei som tu ja a teda ja aj rozhodujem, čo bude pokračovať," odsekla som chladne, s neutrálnym výrazom v tvári. Nebola som nasratá. Nikdy som nebola. Teda, možno pred chvíľou to tak vyzeralo, keď som zistila, že zo mňa Hokáge urobil sensei bez môjho vedomia, ale nebolo to tak.
"Ale fajn, keď si porozumel upozorneniam a teda si si vedomý, čo obnáša byť so mnou v tíme, asi by nebolo tak úplne odveci zistiť si o tebe bližšie informácie, keďže Hokáge mi nebol ochotný poslať ani tvoju zložku. Toľká bezohľadnosť," zavrtela som znepokojene hlavou.
"No nič, je na čase posunúť sa ďalej," natiahla som pomaly k Hirovi ruku. Vyzeralo to, že ho len chcem potľapkať po ramene, ako to zvyknú robiť chlapi. Miesto toho som ho však schmatla za tričko a skôr, než si stihol vôbec uvedomiť, čo sa deje, zhodila som ho z monumentov. Potom som ho následovala. Nepredpokladala som, že zvládne bez problémov pristáť, pravdepodobne nevedel ani chodiť po vode či po strome, preto ho tesne pred dopadol schmatli moje reťaze, ktoré zbrzdili jeho pád a jemne ho uložili na zemi. Ja som pristála hneď vedľa a reťaze sa rozpadli.
"No čo. Chcela som len vedieť, ako budeš reagovať," vysvetlila som mu napokon, ak mal nejakú otázku či hlúpu poznámku. Pravda však bola taká, že šlo len o trest a moju drobnú škodoradosť za jeho drzé správanie. Následne som vykročila smerom k uliciam Konohy, ako keby sa nič nebolo stalo.

PRESUN
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hiro Uchiha
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 28. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Wed Jun 06, 2018 4:15 pm

Dostal jsem další kázání a to mi ukázalo, že se Karasu-sensei nerada řídí rozkazy ostatních, alespoň ne rozkazy od níže postavených lidí. Když ke mně natahovala ruku, bál jsem se, ale důvěřoval jsem ji... ikdyž jsem ji teprve poznal. Nechápal jsem, kam se posunout dál a tak jsem čekal, že řekne nějakou další větu, která to vysvětlí. Místo toho mě shodila z monumentů a já se už za chvíli řítil skrz vzduch. Kromě toho, že jsem ten vzduch prořezával a letěl jsem směrem k zemi, tak jsem se koukl za sebe, jestli uvidím Karasu... která taky letěla směrem dolu. "CAUOAUAOOO ?" Snažil jsem se zařvat "Co?", ale s tím vítrem, kerý do mě narážel, to moc nešlo. Myslím, že za mnou létaly sliny, jak jsem se nažil mluvit + si myslím, že za mnou létaly i slzy. Myslel jsem si, že tady moje cesta končí, když v tom me zachytily řetězy, velké řetezy zbarvené do žluta. Někdy jsem ty řetězy už viděl, jen jsem si nemohl vzpomenout kde. Řetězy mě posadily na zem a já jsem jen viděl, jak za mnou dopadla Karasu. "Proč ? Jen proč ?" Tohle snad může udělat jen mentálně narušený člověk. Chvíli jsem tam seděl a snažil jsem se vzpamatovat z toho, co se právě stalo. Hned na to už Karasu vycházela do ulic Konohy. Byla pravda, že jsem se ji díky tomu ještě více bál, ale zároveň jsem ji více respektoval. Jak jsem tam jen seděl, tak mi došlo, že Karasu za chvíli odejde z dohledu. Rychle jsem se vzpamatoval a doběhl jsem ji. Šel jsem vedle ni po pravé straně.


Přesun
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiina Nara
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 21
Join date : 29. 05. 18

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Wed Jun 13, 2018 7:14 pm

Poflakovala jsem se kolem. Samozřejmě že jsem si nevyšla jenom na procházku, nejsem stařenka ani zamilovanej páreček. Nebo půlka párečku. Mmmm.. páreček. Zavrtěla jsem hlavou a děsně nenápadně koukala kolem sebe, jestli tu nikdo není. Měla jsem tady svojí prácičku. Svoje věcičky jsem sem nosila už pár dní a schovávala je na různých místech, protože jít po vesnici s deseti plechovkama barvy, zrovinka já, ne kámo, to by neprošlo. Takže to chtělo krutopřísný plán. Upřímně jsem se nudila tak, že bych snad okusovala kůru ze stromů, takže jsem nemohla čekat. Navíc podle mých informátorů z řad přípravky Berušek se hlavní sucharka nachází v pramenech, takže jsem tu volná jako ptáák!
S ďábelským úsměvem jsem si zkontrolovala terén, otravným žvýkáním apovykováním vypudila pár zamilovaných hrdliček: "Oooo Chosé.. Oooo Esme.." a pak shromáždila materiál na vršku hlavy. Přivázala jsem si kolem pasu lano, konec obmotala kolem zábradlí a jako profesionál se štětcem za pasem a plechovkami na druhém laně, se ladně jako Bond snesla k monumentům.
Můj cíl? Sir Hideki Hyuuga, vrchní suchar, csc., knackebrod.
Namalovala jsem mu obrovské kulaté brýle. A k nim samozřejmě jizvu ve tvaru blesku, sorry, ale ta nesmí chybět, když už mě nevzali na školu Čár a kouzel v Bradavicích. Pak jsem mu ještě přidělala velkou tetovačku na tvář v podobě lebky se zkříženými hnáty, konečně to byl pořádnej ranař a ještě dodělala bradku, aby byl děsně cool. Nepřemýšlel jste nad ní, Hokage? Sekla by vám! A korunku, kámo, hlavně korunku, je to přece náš vrchní KING sušenek! Nakonec jsem nakreslila velikou bublinu a napsala do ní obrovskými písmeny: KONOHA – VESNICE SUCHARŮ! A chcíplého smajlíka.
Odskočila jsem od monumentů dál a se širokým úsměvem pozorovala svůj velevýtvor. A to máš za to, Vrchní suchare, že jsi mě nevzal s sebou a nechal vesnici nehlídanou! Sabotáž zevnitř, muhehe! Byla jsem na sebe hrdá. Takhle krásně nekreslil ani Picasso, to vám teda zaručuju!

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Wed Jun 13, 2018 8:36 pm

KLON č.2

Informace ve vesnici se šíří velice rychle a ještě rychleji, když váš klon sedí v kanclu, která má krasný výhled na monumenty. Berušky měly pravdu, original se opravdu nacházel v pramenech. Co ovšem berušky netušily, že někteří lidé využívají klony k černé práci, prostě to byly otroci svých originálů. Klon v kanclu musel jednat a proto vytvořil dalšího klona, který tuhle situaci musel rychle vyřešit, přeci jen se tu měla v nejbližší době objevit vzácná návštěva z Bochi. Skoro jako kdyby tušila, že mají přijít. Nebo si myslela, že to tu zůstane do doby než přijde Hokage?

Objevila jsem se hned za ní. Myslím, že i kdybych normálně přišla, tak by si
mě nevšimla. Vypadala, že je pyšná na své dílo. Ohnu se k ní."Buď to umyješ a bratr se nic nedozví, nebo půjdeš do vězení,vyzvedne si tě bratr a stejně to půjdeš umýt" Zašeptám jí chladně do ouška. Přiznávám, že strčit do vězení jsem nejspíše nemohla, ale jak to ona mohla tušit? Doufala jsem, že to bude chtít vyřídit bez toho aniž bychom do toho museli zapojit Shigure-ho. Povšimla jsem si, že je od barvy a ten štětec hodně naznačoval, nehledě že tu takový druhý vtipálek ve vesnici nebyl.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inoai Yamanaka
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 99
Join date : 28. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Wed Jun 13, 2018 9:04 pm

"Shiina !!" Mohli započuť obe slečny niekde nad ich hlavami. Poletoval som nad oboma slečnami, hlavne teda nad Shiinou. Vyzeral som dosť utrápene.. čo to zas tá moja kamarátka vyviedla? Teda.. ani nie tak utrápene ako skôr.. bolo to naštvanie?  Ale čo by som to bol na kamaráta, keby že jej nepomôžem zo štichu? Sova sa obrátila priamo oproti tým dvom a ja na jej chrbte som sa vyrútil úplne dole. Maya si mohla všimnúť, ako v rýchlosti niečo kreslím do zvitku. V momente keď som to dorobil, zo zvitku sa ešte počas letu na Mayu rozleteli dva "tigre" tradičnej kresby, ktoré ju mali od mojej kamarátky dostať, teda oddeliť zatiaľ čo ja moju drahú kamarátku v podstate unesiem. "Shiina rýchlo hore!! podaj mi ruku hop hop!" Snažil som sa jej naznačiť a moja sova spravila tesne nad zemou desne super cool manéver. V podstate piruetu, pri ktorej som sa ocitol smerom k zemi aj ja. No smerom k zemi s vystrčenou rukou, ktorú som behom toho zlomku času podával Shiine. Musela ju chytiť nie? Boli sme predsa parťáci. Fakt.. takto ju vyťahovať z prúserov! Otec ma zabije! a mama ? oh bože o mame sa ani rozprávať nedá. Des a hrôza. Tá ma snáď aj vydedí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiina Nara
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 21
Join date : 29. 05. 18

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Wed Jun 13, 2018 9:43 pm

Upřímně? Nevystavovala jsem se tady jako ve vitríně, protože bych byla tak hloupá. Já byla na svoje dílo právem hrdá a chtěla jsem, aby bylo jasné, čí je. Takže jsem čekala nějakou jednotku, ale klona klonu vrchní sucharky? Pche a ještě celý ten výstup, vážně, sucharovina nejsucharovatější! Jasně, že jsem nevěděla, že se Hokage vrací, ale víte jak.. na tyhle věci já mám čuch! Říkejme tomu třeba Shiinin sucharský radar! A můžu vám říct, že teď přímo houkal jako policajní siréna! Něco se děje! Čuchám, čuchám sucharštinu!
Mayi jsem se samozřejmě zlekla, protože jsem nečekala osobu za svými zády. Každopádně ta věta mě nechávala dokonale chladnou. A to je všechno? Žádné výchovné poznámky, zákazy, příkazy, týrání, tahání za ucho, volání do nebe, volání Ježíše, volání Satana,.. sakra, dělám svou práci asi špatně, tahle sušenka sušenková mě teda pěkně štve. I když uznávám, že na slovo bratr jsem slyšela překvapivě dobře. Nesnášela jsem to, dělali to všichni, využívali ho proti mě, protože věděli, že jeho do problémů dostat nechci. Ale já nebyla můj bratr a všichni by si to měli uvědomit.
"Budete mě muset odvést v poutech!" dramatická odmlka, tak víte jak, chládek, to tu ještě nebylo. I přes to jsem měla evidentně trochu strach, když jsem si nedovolila slečně velitelce tykat. Tak oprsklej spratek jsem zase nebyla, i když po všech těch setkáních už bychom my dvě měly být kámojdy na život a na smrt. Zvedla jsem jednu plechovku s barvou, možná jsem plánovala ji po tom klonu klona hodit? Prý do vězení, ha, tak tam jsem ještě nebyla, obvykle to končí slovy: Jdi do Hokageho kanceláře! Shiina level rebelství 999. Ha! Ale když už jsem plánovala svou vlastní verzi avantgardního umění, zaslechla jsem máchání křídly a pak..
"Ao?" nechápavě jsem se podívala nad sebe a moje oči se rozzářily jako žárovky. "Aoo!!" fakt to byl on! Měla jsem slzičky na krajíčku, vážně! On mě přišel zachránit! Vrhnul se kvůli mě do nebezpečí jako princ v nějaké pohádce? Páááááni, byl tak děsně cool, mnohem víc než taky Máyule vrchní stěrka! Sledovala jsem ty jeho manévry doslova s otevřenou pusou, kdybych mohla, výskala bych a tleskala, ale velmi rychle jsem pochopila situaci a naprosto instinktivně k němu natáhla ruku. Nebála jsem se, jestli byl někdo, komu jsem opravdu věřila, byl to on. Jediný člověk ve vesnici, kterého ještě neschroupalo sušenkové šílenství.
"Jsi prostě nejlepšííí!" v očích jsem měla hvězdičky jako bych se koukala na svůj celoživotní idol. Vážně tu byl. Můj nejlepší parťák!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Wed Jun 13, 2018 10:54 pm

Klon č.2

"Tu je někdo vtipálek" odvětím na její poznámku. Všimla jsem si, že si chce vzít jednu plechovku do ruky. Co očekávala, že to po mě hodí? Problém byl v tom, že jsem stála hned za ní a byla jsem připravená na její odpor popřípadě její útěk. Rozhodně v tento moment by bylo lepší dýmovnice než plechovka, která by musela mít nějakou váhu, aby to ublížilo klonu natolik aby byl dřevo. A při pohledu na její svaly, jsem odhadovala, že moc síly nemá.

Překvapivě se objevil princ na bílém koni, spíše sově. "Chyba číslo jedná, při výhodě neupozorňuj na sebe" povím si v duchu. Stejně jako Hokage, tak i já znala svoje lidi. Yo nebyl totiž jediný, kdo ve vesnici uměl kreslit živé obrázky. Jeden člen mé jednotky to také uměl, dokonce při nedávném útoku chránil moji sestřenku. Využít Shiin jako stít by bylo nejlepší, ale nebyla jsem zrůda.  Problém tygru spočíval v tom, že letěli směrem dolů a tudíž neměli moc velkou šanci se vyhnout, protože neměli se od čeho odrazit. Vytáhla jsem několik kunaiu z tašky a hodila je po nich. Kunaie proletěli tygry jako nuž máslem. Nežádoucí bylo, že inkoust z nich padal na mě. Bylo to jako déšť, černý a nepříjemný déšť. Shiina sice mezitím utekla ke svému zachránci.

Mladí a nezkušení geninové si už nejspíše mysleli, že je to za nimi a v klidu si uletí pryč. Ale v tomhle světě neplatí motto: Sejde z očí, sejde z mysli. Dříve než první kapky dopadly na mé zrzavé vlasy. Využila jsem shusin no jutsu. Znovu jsem se objevila za geninem, ale tentokrát to ale nebyla Shiina, ale Ao. Mladý genin již mohl cítit ruku své kamarádky, ale také cítil něco chladného na svém krku. To něco bylo moje Tanto. "Myslím, že stačilo" povím chladně. Můj výraz, který mohla vidět pouze Shiina, naznačoval, že to myslím vážně. Opravdu jsem chtěla poškodit genina, ale vůbec ne. Ao měl můj respekt za to, co udělal. Byla jsem ale zvědavá, co udělá tady Shiina. Mé oči byly upřený přímo na ní. Chytit se do jejích stínu jsem neměla vůbec plánu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiina Nara
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 21
Join date : 29. 05. 18

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Tue Jun 19, 2018 4:29 pm

Tak kámojdy na život a na smrt asi ne. Já fakt nevím, co jí tak sejří, díky mě má konečně nějakou práci! Měla by mi děkovat.. V téhle vesnici fakt nikdo nestojí za námahu. Haló, říká vám něco slovo zábava? Pche. S takovou budu nukenin před završením hormonálního vývoje! A to počkejte, až tam dojdu, to vám všem zbělají vlasy hrůzou! Takže zatímco jsem chtěla hodit barvu na klon klona, nikoli s předpokladem jeho zničení, ale zlití sytě červenou od hlavy až k patě, alespoń už by nebyla zelená jak kyselá okurka, Máya to brala všechno moc hard. Podle mě teda byla pěkně zrůdná zrůda, i když říkala, že ne! Alespoň že se Aovi povedlo jí obarvit tím inkoustem, snad to nepůjde dolů a ona bude vypadat jako po zásahu morem, Moréna jedna!
Ha.. tak prej ne. Ta ženská je satan. Vážně vytáhla tanto na Aa?!
"Vzdávám se." ani jsem nepřemýšlela nad únikovým plánem, ani jsem nedošla do fáze hodnocení situace. Nevěřila jsem, že by mu něco udělala, ať byla kdokoliv, zločin téhle velikosti rozhodně nepotrestá skalpem hlavy genina, ale tady šlo o něco docela jiného. Na mé tváři hrál jiný, neobvyklý výraz a to konkrétně naprosto chladný pokerface. To byla nejspíš jediná chvíle, kdy jsem se podobala Shiguremu, kdy by nás dva někdo označil za sourozence. Nedala jsem najevo svůj hněv a frustraci, proč. Věděla jsem, že se do toho můj nejlepší kamarád namočil mojí vinou a bylo jedno, jak účinně nebo neúčinně ta ženská vyhrožovala. Ohrožovala ho a to bylo na prvním místě. V souboji mé hrdosti a mého přátelství jsem měla jasno ještě než vůbec propukl. A tak jsem jen stála a opětovala Maye drzý pohled, přímý a tvrdý, protože tímhle mě rozhodně nezkrotila. Tímhle ze mě vypustila tygra z klece. Mé zvednuté paže však jasně dávaly najevo, že dnešní bitvu vyhrála.
Dnešní bitvu, ale ne válku, chili papričko!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inoai Yamanaka
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 99
Join date : 28. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   Wed Jun 20, 2018 9:34 am

Mal som plán.. naozaj, pomerne dobrý plán, ktorý som si pripravoval presne v prípade, že by som sa dostal do situácie, ako je toto. Predsa len nechať sa zajať hah.. to určite. Každopádne som si tento plán po hlase Mayi veľmi rýchlo rozmyslel. Zhlboka som preglgol a len som pootočil hlavou dozadu opatrne tak, aby mi nebodaj nepodrezala hrdlo. "Haha.. dostala ste ma Maya-sama.. teda.. nie úplne ale, tiež sa vzdávam. Nechcem vás provokovať ešte viac." Usmial som  sa a len som prstom poukázal niekam dole na miesto, odkiaľ sa pred chvíľou shunshinla. Tam som stál znova ja. teda.. naozaj ja. Čo som spravil bolo pomerne jednoduché. Dvoch tigrov som použil ako "clonu", ktorá mala zakryť pohľad na moje reálne telo, padajúce taktiež na Mayu. Priznajme si to.. od tokubetsu vyššie bolo až chorobne zažívané shunshinovanie sa za chrbát geninov, pretože sme s tým moc spraviť jednoducho nemohli. Popálil som sa na tom v akadémii už toľko krát...Čo však Maya držala teraz? Klon, ktorý sa začal roztápať, ako keď niekto čerstvý atrament polejete vodou. Nesnažil som sa však spraviť už nič. Len som sa na mieste ospravedlňujúco usmieval a vtáka som nasmeroval smerom ku mne, aby mohli obe bezpečne vysadnúť. Áno v mojej hlave by som mohol využiť Shintenshin no jutsu a spáchať za Mayu hara kiri no, ani som nevedel či mi to pri niekom ako ona bude fungovať. Ak aj hej, pravdepodobne len na veľmi krátku dobu. Musela mať oproti mne enormnú zásobu chakry. Navyše ten jej hlas.. takmer som si cvrkol, bez srandy. "Goomenasai!" Spojil som ruky do seba a ospravedlňujúco som sa pokonil, ako obe zosadali na zem.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Monumenty nad Konohou   

Návrat nahoru Goto down
 
Monumenty nad Konohou
Návrat nahoru 
Strana 1 z 1
 Similar topics
-
» Bojiště před Konohou - západ

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Hi no Kuni :: Konohagakure no Sato-
Přejdi na: