Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Uličky a ulice

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5  Next
AutorZpráva
H.
Admin*A
Admin*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 212
Join date : 23. 11. 16

PříspěvekPředmět: Uličky a ulice   Tue Feb 20, 2018 12:06 am

First topic message reminder :


Pokud něco sháníte, máte hlad nebo potřebujete nové zbraně, pokud se chcete setkat s přáteli nebo si jen odpočinout na lavičce pod stromem, tak právě uličky Konohy zvládnou určitě uspokojit vaše touhy.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi

AutorZpráva
Rai
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 16, 2018 1:27 pm

Karasu toto zřejmě urazilo, což jsem samozřejmě čekal, ale neudělal jsem to úmyslně. Nejspíš jí vůbec nedošlo o co mi šlo. Kdybych mohl, taky bych je zabil. Bohužel, měl jsem za to že se mají ctít pravidla boje, protože to dokonce i z nás dělá plnohodnotné shinobi kteří mají nějakou hrdost. Šlo mi čistě o toto. Bohužel, ona si to vyložila špatně a navíc, já měl celou situaci naprosto pod kontrolou, nenechal bych jí skončil jako vysušenou klobásu. Na svou obhajobu jsem ale neměl čas, protože to už se uráčela odejít a já si musel jenom povzdechnout.
"Tak zas někdy..." Jenom jsem pozvedl ruku vzhůru a pak jí zase dal dolů. To je fakt tak špatná že jí klan odmítá? Pff, vždyť ona odmítá klan. Ve skutečnosti jsem takovou histerku nikdy neviděl, chudák chlap, jestli si nějakýho najde. Povzdechl jsem si a spolu s velkým svitkem se vydal k Mayi-san. Byla zde nejvyšší pozice a navíc Velitelkou ANBU, takže jsem uznal za vhodné že by bylo předání mého svitku s pečetí ve které byla Samehada nejinteligentnější předat právě jí. Samozřejmě, do řeši jsem nijak neskákal. Pouze jsem se postavil kousel vedle ní a svitek držel před sebou, v doufání že si ho vezme a já si budu moct dát voraz.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 16, 2018 9:39 pm


"Tvoji lidé by možná měli naučit kdy je násilí třeba použít, a kdy jsou jiné a lepší metody." řekl jsem upřímně. Můj tón byl jiný než předtím. Byl více autoritativní a diplomatický. Takový, který jsem používal na schůzkách klanu a který se odemně možná nečekal. Když jsem chtěl, dokázal jsem být velmi přesvědčivý a dokázal jsem si prosadit svůj názor. Stanovisko, ze kterého jsem vycházel, bylo takové, že   nikdy nevíte kdo může být v budoucnosti náš spojenec, kdo bude v budoucnosti při moci. Rozhodně by jste nechtěli, kdyby někdo rozhodl nepodat pomocnou ruku, či dokonce vyhlásil pomstu, kvůli tomu že jste místo diplomacie, použili násilí. Moc jsem o té Kaně nevěděl, co jsem ale věděl byl klan Kana. Jednalo se klan mimo Kotei, ergo Kana samotná nebyl závislá na Kotei. Jednoduše řečeno, tím že jí zlomíte ruce a podobné věci, asi můžete zamávat budoucí spolupráci. Zajímalo mě, jestli Maya změní názor poté, co se dozví o Ashim. Možná myšlenka o jejím milovaném a trochu pohnutky na téma "Doufej že v Kotei budou mít jiný přístup na to jak získávat z lidí informace" by ji mohla přinutit změnit její metody.
Kývl jsem na ANBU, jako bych na něma měl snad nějakou autoritu, aby odvedli do věznice. No sice se podívali chvíli jeden na druhého, potom na Mayu, a když ta už předtím dala souhlas, odvedli je do věznice. Já jsem udělal další Kage bunshin. Originál šel s ANBU a dvěma vězni, zatímco klon zůstal na místě určení.


-Přesun za ANBU, vězně a Originál-


Když se náměstí vyklidilo, jak od Anbu tak od Raie, kterého naštvala Karasu, nic nového jak se jednalo o někoho z klanu Uzumaki, došel jsem do skupinky a mírně si odkašlal.
No a teď ta horší věc. řekl jsem, stále s tou mou kamenou tváří. Vzhledem k tomu, co jsem jim teď měl v plánu říct, jsem vypadal poměrně klidně. Nebyl jsem ten tip kterej chodil kolem horké kaše, no ale nebyl jsem ani ten tip, který hodil dítě do bazénu a řekl "plav". Proto, zlatá střední cesta.
"Poté co jsme se od brány odělili, jsem já a Ashi doběhli na planinu a ocitli se v přímé konfrontaci s Koteikage a jedním dalším Shinobi. Ashi byl unesen pryč a jeho situace je neznámá." řekl jsem. Podával jsem tuhle informaci dvoum lidem, který k němu měli blízko, takže jsem hovořil pomalu, dával na každé slovo váhu. Chvilku mě zajímalo jakou reakci bude mít Maya, u Karasu jsem tak trochu čekal. Poté jsem si odkašlal a řekl.
"Pozitivní informace je, že jsem přesvědčen že ho Koteikage nezabila. Cenější živí, jak pro informace tak pro výměnu." řekl jsem, a dal jím příležitost se taktéž k situaci vyjádřit.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Apr 17, 2018 9:18 am

K Raiovi som sa už viac neozvala. Ani on sám nerozumel tomu, čo som chcela povedať a bol priveľmi mladý na to, aby pochopil moju situáciu v klane. To, prečo naše vzťahy boli na bode mrazu, nemali nič spoločné s tým, že by som bola histerka. Navyše, jeho názor ma tak či tak vrcholne nezaujímal. Nech mal o mne akúkoľvek mienku, neznamenalo to pre mňa absolútne nič, nežila som pre druhých. A nikdy nebudem. Ak by sa ma ale opýtal niekto na zmysel života, pokrčila by som ramenami. Takýto pojem bol pre mňa neznámy. Naozaj som stihla zvitok prečítať štyrikrát, podstate techniky som v teoretickej rovine pochopila, no potrebovala som tréning. A potom...sa Shigure konečne rozhovoril k téme. Lenivo som zdvihla pohľad od zvitku k nemu, pričom som ho zrolovala a odložila do kapsičky. Pri oslovení Koteikage som začala pociťovať akúsi neistotu, tušila som, kam to mieri. A to sa mi aj potvrdilo. V tej chvíli, ako nám zdelil, že Ashiho uniesli, zamrzla som. Nestávalo sa často, aby ma vyviedlo niečo z miery, no Ashi...ak by som nemala problém s akceptovaním ľudských zvykov, emócií a vzťahov, nazvala by som ho bratom.


Samozrejme, po chvíli sa na mojej tvári usadil môj typický chladný výraz. Ako keby sa ani nič dôležité nebolo stalo. Nerada som čokoľvek prejavovala, no...nemohla som povedať, že ma to skutočne chladnou nechalo. V živote som nebola vystavená situácii, kedy som sa musela o niekoho báť. Teda o niekoho, s kým som mala vytvorené dlhoročné puto. Shigure na tom bol rovnako ako ja. Som si istá, že ani jeho to nenechalo chladným, aj keď sa tak tváril, len...mali sme niektoré črty spoločné. Nevinila som ho. Poznala som ho predsa nejaký ten čas, ak by mohol, nenechal by ho tam. Cítila som však...previnenie? Za to, že som tam nebola ja. Každopádne, nedalo sa to zmeniť, stalo sa. Každý z nás, kto sa stal Shinobim či Kunoichi, musí počítať i s takými situáciami. Povzdychla som si.
"Keďže máme peknú vzorku ich Shinobi, výmena by mohla prebiehať ľahko," to bola moja jediná reakcia. Žiadne nadávky, výčitky, päste tu nelietali, ako by mohli niektorí odo mňa očakávať. Ku svojim som, okrem sarkastických poznámok, nebola zlá. Pokiaľ sa mi nemiešali do cesty. I ja som mala nejaké tie svoje pravidlá.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Thu Apr 19, 2018 11:50 pm

"Jestli chceš to až tak změnit, tak se k ním přidej" odvětila jsem na jeho poznámku hlasem, který byl neutrální. Nějak jsem pochybovala, že by se chtěli učit něčím novým. Jak se říká starého psa novým kouskům nenaučíš.
Když mě zmínila Karasu, tak to vyznělo jako kdybych jí zachránila život. Možná mě začne mít i ráda, naivní to představa. Co se týče Raie. Od něho jsem si převzala svitek. Pokynula jsem mu, že jeho služby již nejsou potřebné a tudíž může jít po svých. Nejlépe dál od Karasu. Říct, že její chování je špatné, nelze. Každý má nějaký pohled jaké chování je správné či nikoliv, tudíž odsuzovat nemůžeme. Při pohledu na svitek mě napadla myšlenka, že kdyby se ten svitek zničil, zmizela by samehada? Svitek jsem pečlivě schovala do kapsy, aby mi po cestě náhodou nevypadl.
Shigure jistě byl napjatý na mou reakci. Čekal že se psychický složím, pláč či výbuch hněvů? Bohužel pro něj, nic takové nenastalo. Musela jsem si zachovat svojí autoritu a respekt. Pod maskou se projevovalo moje druhé já, které před seznámením Ashim, dominovalo a ničilo mě zevnitř. I přes tuhle přetvářku mé srdce bilo jako zvon na poplach. Bilo tak silně, že jsem si myslela, že mi vyskočí z hrudníku a uteče směrem, který bych znala nejen já, ale i přítomní Karasu s Shigurem. Mírný třes rukou se bohužel také dostavil, naštěstí přes dlouhé rukávy to nešlo vidět. Maska na mé tváři mi také dosti pomohla skrýt své obavy.
"Koteikage bude chtít své lidi zpátky, to si jsem jistá. Co se týče Kany, tady se obávám, že si pro ní dojde spíše Bochikage" pověděla jsem klidně, možná až chladně. Ovšem pro člověka jako byl Shigure, bylo těžko skrýt pocity, kvůli jeho inteligenci a schopnosti "jednat" s lidmi. Tudíž Shigure věděl, že v pořádku nejsem. I přesto jsem nehodlala si vyplakávat na jeho rameni. "Stejně to není na nás, jak se bude vyjednávat. Rozhoduje zde rada" dodala jsem. Rada bude určitě chtít zpátky svého člověka, ale kdo ví.
Přiskočil ke mě jeden s ANBU. "Obejdi všechny radní a řekni jím, že chci svolat mimořádnou schůzi." Stejně jak se tu ANBU zjevil, tak stejně i zmizel. "Shigure- sam" pohledla jsem směrem k Narovi. "Poprosila bych Vás, aby jste se také dostavil, ať už osobně či ve formě klona, jako očitý svědek ohledně přitomnosti Koteikage" řekla jsem svojí žádost. Bylo to nutné, když se Koteikage stejně ozve, že chce své lidi zpátky? Nejspíše ne. Možná jsem měla jiný plán.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Fri Apr 20, 2018 8:49 pm

Klon

Ano, a taky bych počkal dokud nás Koteikage nekontaktuje. Určitě bude chtí své lidi zpět, a to že se bude ptát ona na ně, než mi na Ashiho nám dá jistou výhodu ve vyjednávání. řekl jsem prostě. Rád bych samozřejmě zjistil první poslední o Ashim, ovšem byl jsem si vědom že ptát se na něj by jen zvýšilo jeho potenciální hodnotu.
Měl jsem docela zvrácený úhel pohledu ale věřil jsem že to byl ten zprávný. Pokud by jsme se totiž dožadovali vrácení Ashiho k nám, Koteikage by mohla zvýšit nároky na jeho vrácení. Opačná situace, čili že by Ashiho zabila v domění že je "bezcený" se však stát nemohla. Riskovala by že jakékoliv vyjednání z naší strany by bylo ukončené a že by stejný osud mohl postihnout i její vězně. Kdybych vyjednával já, rozhodně bych chtěl z toho všeho vyjít z lepší výměnou než Ashi za 2 Jouniny. To jsem samozřejmě ještě nevěděl o Samehadě.
Zamyslel jsem se nad narážkou od Bochikage a měl ještě větší pobouření ve tváři než předtím. Chvilku jsem se zamyslel zda i přesto že si je Maya vědomá ve vztahu s Bochikage a Kanou, tak i přesto ji nechala na pospas Shimu.
"Nemyslím si že Bochikage by měla zájem v téhle záležitosti. Ale pokud ano, rozhodně by jsme ji nechtěli naštvat něčím, jako mučením za účelem získání informací že ano? Mít proti sobě Bochi navrch s Kotei..." popíchl jsem Mayu ještě jednou a napsoledy. Čekal jsem tak trochu omluvu z její strany a možná že zváží můj návrch o jiném stylu výslechů.
Povzdechl jsem si, když zmínila že naše rozhodnutí to není. Byl jsem stále malá rybka ve velkém oceánu. Neprahnul jsem potom, jak budou vést ty jejich teátry. Byla to banda blbců pokud by jste se ptali mě. Každý závislí na někom jiném a jednající na služby protislužbou a jiné blbosti. Chtěl jsem už už složit pečetě a říct "nechám to na tobě", když bylo zavoláno moje jméno. Pff... to je otrava. Pomyslel jsem si při myšlence že se budu muset setkat s radou. Hlasitě jsem si povzdechl.
"Fájn. Co se dá dělat." řekl jsem, vědom si toho že hold jiná možnost není.
počkal jsem na Mayu až odejde a poté jí následoval.

-Přesun-


Naposledy upravil Nara Shigure dne Tue Apr 24, 2018 7:35 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
H.
Admin*A
Admin*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 212
Join date : 23. 11. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sat Apr 21, 2018 9:46 pm

/Pokud by jste jakože úplně náhodou čekali na Raie, tak ten bude delší dobu neaktivní, snad s ním nikdo nemáte žádné plány, tak ho prosím přeskočte Very Happy
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 22, 2018 10:52 am

Shigureho zmýšľaniu i vyjednávacím schopnostiam som dôverovala. Poznala som ho už dlho, preto som zostala dokonale pokojná. Ashi bude iste čoskoro späť a Mrkvička sa nám tu dovtedy snáď nezruinuje. Síce cez tú Masku nebolo vidieť do jej tváre, no niečo mi hovorilo, že...v skutočnosti taká vyrovnaná a chladná nie je. Ako môže byť, keď sa urazí pre jednú ostrejšiu poznámku?
"No, pokiaľ sa nebude vyplakávať  pani Kane na ramienku, že dostala cez prdel a pokus o jej vraždu ju minul len tak tak...," pokrčila som ramenami.
"Aj keď ona je nejaký vadný kus s neschopnosťou tvoriť účinné taktiky," skôr si myslím, že tá jej príbuzná by sa skôr za ňu hanbila. To by som si veľmi rada pozrela. Toľko škodoradosti v jej momente by som iste nepocítila ešte dlho. Mrkva navrhla Shiguremu stretnutie s Radou. Ja som tu už potrebná nebola. Kam teraz? Do nemocnice. Na cvičisko? Uvidíme. Kývla som im obom hlavou, než som sa otočila a odkráčala preč.

PRESUN
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Apr 24, 2018 5:55 pm

Bloudila jsem mimo myšlení a čas. Co se odehrálo šlo mimo mě i poznámky těch dvou s kterými jsem "vedla" rozhovor. Otočila jsem se a šla jsem do budovy kageho. Tak nějak jsem doufala, že mě Shigure bude následovat. Byl totiž čas řešit otázky.

//přesun
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 30, 2018 5:32 pm


Den po útoku, Konoha na první pohled vypadala jako by se nic nestalo. Plná života a lidí. Něco vám však dalo na znak, že se tu něco stalo. Atmosféra se doslova dala krájet. Lidé nevěděli co si myslet. Nikdo jim zatím nic neřekl a tak nevěděli zda se bude jednat o další válku, nebo mělo být vše při starém. Lidé se asi dozvěděli, že jsem byla cílem útoku já, a tak na mě pohledy ze všech stran byli přišpedlené a ne a ne se pustit.
Bylo to pro mě zvláštní být středem pozornosti. Vždycky jsem se držela stranou, pryč od lidí jen se svým tréninkem. Nevěděla jak dobře s nimi jednat a nikdy nevěděla co přesně oni chcou. Hold jsem vždycky počítala s tím že všichni jsou upřímní tak jako já a když mi někdo lhal, nedokázala jsem to poznat.
Došla jsem ke stánku, který dělal různé pochoutky. Mezi jiným i moji oblíbenou rýži. Objednala jsem si jednu s extra kari, a čekala na moji porci. ¨
Přemýšlela jsem co budu dělat dál. Přeci jen jsem stále nezkontaktovala mé nové summony, tak to teď mohla být nejlepší příležitost. Stejně tak jsem měla začít s tím novým Ninjutsu. Bylo docela zvláštní pro dívku v mém věku, nemít nic jiného než trénink. Ovšem, kdyby mě to nebavilo tak to nedělám. Z mého rozjímání mě vyvedl zvuk misky plné rýže, která se objevila předemnou.
"Děkuji pekně." řekla jsem tónem tak prostým jak jen to šlo, a vrhnula se na oběd.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sayuri
Potulný B-rank
Potulný B-rank
avatar

Poèet pøíspìvkù : 73
Join date : 30. 11. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 30, 2018 7:10 pm

Umiko nebolo ťažké nájsť. Rozprávalo sa o nej všade. Áno, znepokojila ma informácia, že to bola práve ona, kto sa stal cieľom útoku. Teda, že sa ju pokúsili uniesť. Cítila som mierne previnenie, pretože informácia o tomto pláne mi ušla rovno pred nosom. Konoha však nesklamala a opäť sa preukázala v dobrom svetle, i napriek faktu, že jej dávna sláva akosi...upadla.
"Myslela som si, že ťa tu nájdem," zošuchla som sa na voľné miesto vedľa nej. Uprela som na ňu svoje žiarivo modré oči, usmievajúc sa ako mesiačik na hnoji. Možno to tak nevyzeralo, no bola som skutočne šťastná, že ju opäť vidím. Bola v poriadku. Nezmenila sa. Žiadne náznaky zranení, šoku, traumy. Zrejme tým potencionálnym únoscom to nevyšlo to, ako plánovali, za čo som bola mimoriadne rada. Predstava, že by sa jej niečo stalo alebo bola v nebezpečí...
"Ak netrénuješ, tak žereš. Nič sa očividne nezmenilo," potichu som sa uchechtla a objednala si to isté. I ja som bola len človek, dnes som mala len ľahké raňajky, na obed nebol čas. Potrebovala som sa sem dostať v čo najkratšom čase. Kým som naoko venovala pozornosť kuchárovi predo mnou, po očku som sledovala jej reakciu. Za každým, keď som prišla, reagovala inak. Občas bola pekne nevyspytateľná.  
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed May 02, 2018 9:30 pm


Neseděla jsem tam ani pět minut, a už jsem byla někým rušena. Byl to nezvyk být středem pozornosti. Trochu jsem doufala, že si tady sednu a nikdo o mě ani nezakopne. Když jsem se podívala, kdo že to za mnou přišel, uviděla jsem osobu, kterou bych nejmíň čekala. Mamču.
Zvědavě jsem si ju prohlídla, ani nevím jak dlouho to bylo od doby, kdy jsem ji viděla naposledy. Možná i rok? Nevím. Čas plynul vážně divně, když mu člověk nevěnoval pozornost. Chvilku jsem seděla a nevěděla jak reagovat. No bylo na mě vidět že v očích mám najednou něco jako jiskru života. Zajímalo mě zda sem šla jen za mnou, nebo tu byla na misi.
Neměla jsem moc dobře dávat na sobě vidět emoce. Normální dítě by nejspíš rozeběhlo a skočilo jí do náruče, ptalo se jí na všechno co zažila a co jí bylo. Já jsem na místo toho seděla jen se lehce usmívala a řekla.
"Bez energie se těžko trénuje." řekla jsem způsobem mě vlastní. Možná jsem tak nevypadala, no byla jsem ráda že tu nejsem sama. Někdy tu dny byli opravdu dlouhé.
"Na misi?" zeptala jsem se zvědavě.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sayuri
Potulný B-rank
Potulný B-rank
avatar

Poèet pøíspìvkù : 73
Join date : 30. 11. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed May 02, 2018 10:09 pm

Jej reakcia ma neprekvapila. Ako rodič som z nej vyčítala oveľa viac, než bežný človek, ktorý ju nepoznal. Posledné roky som síce trávila viac času mimo dediny než so svojou rodinou, avšak stále mi bola blízka. Nebolo to tak, že by som sa jej vôbec neozývala, posielala som jej správy, prípadne fotky, maličkosti, čokoľvek zaujímavé. No vidieť ju takto, hlavne zdravú a živú, bola pre mňa ako matku nevysvetliteľný pocit.
"Hmmm...pravda. Jedlo od babky je ale aj tak najlepšie. Dnes si dala pauzu? Alebo si sa snáď nechcela zase odgúľať späť na cvičisko?" každý predsa vie, aké babky sú, nikdy im nie je dosť. Aj keď ste zjedli tri porcie, kriticky zhodnotia vašu postavu a nech už ste štíhli alebo pri sebe, usúdia, že vám treba ešte ďalšie tri porcie. V tom momente predo mnou pristála ryža, pustila som sa do nej, bola som už dosť hladná a po tej ceste mierne vyšťavená. Potrebovala som si dodať energiu.
"Och, tentoraz nie," pri jej otázke som nesúhlasne zavrtela hlavou.
"Tentoraz som sa prišla pozrieť na to, ako sa mojej dcéruške darí a stráviť tu nejaký ten čas. Aj keď mám ešte nejaké drobné záležitosti s Hokágem, ale to má čas," pousmiala som sa.
"Ozaj, ako sa ti darí s tréningom?" opýtala som sa jej narovinu, stále s jemným úsmevom na perách. Vždy veľa trénovala. Chcela byť ako Hideharu, ako Tobirama. Jedného dňa ich možno aj prekoná, ale mala ešte veľa cest pred sebou.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed May 02, 2018 10:25 pm

Při její narážce na jídlo od babky jsem se mírně zarazila. Možná to pro mě byl nezvyk, nenechat si uvařit od ní, nebo nevařit si sama. Většinou jsem ráda trávila čas s rodinou... s klanem. Byli tu věci které jsem ale radši nedělala.
"Ne... Měli moc otázek a všichni chtěli mě mít na dozoru... tak jsem chtěla být radši sama." neměla jsem ráda, když jsem byla středem pozornosti. Byla jsem radši, když jsem mohla dělat mé věci někde stranou, nechaná na pokoji, omezená na společnost maximálně 3 dalších lidí.
Docela mě překvapilo že se vypravila jen kvůli mě. Samozřejmě že mile. No nepoznali by jste to na mě.
Když jsem uz pomalu dojedla rýži, přišla otázka na můj trénink. Většinou to byla právě tahle část její návětěvy na kterou jsem se těšila. Trénink. Naučit se něco nového, posunout se směrem vpřed a ukázat jak moc sem se zlepšila. Všechno tohle bylo něco pro mě.
"Řekla bych že dobře. Možná budeš překvapená co všechno jsem se za tu dobu naučila." řekla jsem s úsměvem. Přeci jen toho bylo víc než dost. Ninjutsu jsem měla teď díky tréninku na jiné úrovni. Zajímalo mě jak jsem se ohledně ninjutsu přiblížila právě jí. Ostatně nač čekat?
Zvedla jsem se ze židle s tím že tady už stejně nemám co dělat.
"Ostatně, můžu ti to ukázat." řekla jsem a v očích mi zahořel oheň. Bylo vidět že jsem se nemohla dočkat až jí ukážu co všechno sem se naučila.


-Přesun-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sayuri
Potulný B-rank
Potulný B-rank
avatar

Poèet pøíspìvkù : 73
Join date : 30. 11. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed May 02, 2018 10:35 pm

"Chápem," vedela som, že Umiko nie je práve ten typ osobnosti, ktorý by rád trávil čas ťahaním pozornosti na seba. Doma mali iste veľa otázok, keďže útok, ktorý sa udial, prebehol rýchlo a týkal sa najmä jej. Nepýtala som sa však na to. Stačilo mi, že bola v poriadku. Spokojne som sa usmiala, keď som počula jej odpoveď. Chcela mi to dokonca ukázať! Nadšene som kývla hlavou, rýchlo zjedla svoju porciu, zaplatila a s tým milým obsluhujúcim pánom sa rozlúčila kývnutím hlavy. Následne som tento stánok opustila a spolu s ňou vykročila smerom k cvičisku-

-PRESUN-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Thu May 10, 2018 3:37 pm

Od rána jsem seděl nedaleko mého domu pod jedním ze stromů a jediné co jsem dělal bylo přemýšlel nad vhodnými kandidáty. Samozřejmě jsem věděl, že finální slovo bude mít nejspíš Kage, ovšem nijak mě to neovlivnilo.
Od rána jsem přečetl mnoho složek, tempem mě vlastním, a nakonec jsem zúžil výběr na dva kandidáty, jejihž složka mi leželi u nohou a já stále koukal na jednu a druhou.
První složka byla mladého Uchihy. Byl mladý, z vlivného klanu a s potenciálem na ovládnutí bijuu. Podle složky, byl docela normální kluk, ovšem těžko vědět, jak by zvládl Bijuu. Přeci jen by to mohla být věc, která člověka změní od kořene. Důvodem bylo, že by po probuzení Sharinganu, mohl toho Bijuu zkrotit pomocí něj. To bylo ovšem daleko do budoucnosti.
Druhý kandidát byla dívka z Senju klanu. Podle šložky byla pracovitá, zapálená pro trénink a s geny z klanu senju. Většina Jinchuuriki byla buď Uzumaki nebo Senju pro jejich silná těla, schopná přežít i vyjmutí Bijuu.
Tak jsem tu seděl, vybíral si mezi nimi. A nakonec jsem to vzdal. Přeci jen jsem tu mohl sedět tak dlouho jak jsem jen potřeboval. Netlačil mě čas. Pro vedení jsem měl práci a kdyby mě někdo našel, můžu se vymluvit že rozhodování bylo vážně těžké. Mírně jsem se uchechtl, Zaklapl složky a položil si je na hruď. Poté se opřel zády o kmen stromu a začal zírat kamsi na oblohu. Pozorovajíc mraky. Relaxoval jsem. Přemýšlel na to, co asi dělá Ashi a nad dalšími různými věcmi.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hideki Hyuuga
Hokage
Hokage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 184
Join date : 17. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sat May 26, 2018 9:57 pm

Z hlavní budovy jsem se vydal přímo do čtvrtě klanu Nara, neboť se mi to zdálo jako nejvhodnější místo pro hledání Shigureho. Vsázel jsem na to, že neopustil hranice své vlastní čtvrtě a tím mi i podstatně ulehčil pátrání. Možná jsem až příliš dával na stereotypy jednotlivých klanů, neboť já osobně byl jedním chodícím, i přestože by se i u mé osoby několik odlišností našlo. A tak, zatímco jsem se procházel ulicemi čtvrtě klanu Nara a poklidně vyhlížel svého poradce pro nadcházející jednání, užíval jsem si onen poklidný život všude okolo. Pravda, po nedávném útoku bylo na ulicích cítit určité napětí, avšak i tak lidé pokračovali ve svých běžných denních činnostech, což mě činilo šťastným. Z nějakého důvodu mě vždy dokázalo uklidnit sledování klidného života ostatních lidí či poslouchání klasického ruchu ulice, který vždy svědčil o tom, že má vesnice funguje a žije tak, jak by měla. Zřejmě to byl již defekt z povolání, ale takováhle procházka byla pomyslným balzámem na mou duši.
Když jsem však došel k jednomu pěknému plácku dále od rušné ulice, zpozoroval jsem osobu posedávající pod jedním ze stromů. Shigureho díky jeho poměrně výstřednímu vzhledu nebylo příliš náročné rozpoznat, tudíž se mé kroky prakticky ihned stočily jeho směrem. Někomu jinému by tato výstřednost mohla přijít nevkusná či nevhodná, avšak já věřil ve svobodu volby a bylo jedno, na co se vztahovala. "Vidím, že si užíváte pěkného dne, Shigure-san" pronesl jsem s klidem mně tak vlastním, zatímco jsem krátce pohlédl na složky na jeho hrudi a následně svůj pohled ukotvil na jeho tváři. "Pokud vás nesvazují neodkladné záležitosti, rád bych vás požádal o asistenci během jednání v Bochigakure no sato" pravil jsem vážným hlasem a svým klasicky kamenným výrazem, který však nebyl tak přísný, jak by se dalo očekávat. Přeci jen jsem ho žádal a ne mu vydával rozkaz. "Vyrazil bych ihned, jak nám to situace dovolí" jinými slovy, až bude připraven. Zas jsem chápal, že se nemohl jen tak vytratit, dozajista měl i své vlastní povinnosti.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun May 27, 2018 12:24 pm

Ležíc pod stromem sem honil své myšlenky. Možná hodinu. Možná dvě. Byl tu klid, venku bylo na můj vkus hezky, a tak méí oči těškli a těžkly. Nakonec jsem usnul, přemýšlejíc nad nesmrtelností chrousta.
Málo kdy se mi zdáli sny. A ještě méně často jsem si je pamatoval. Dnešek nebyl vyjímkou. Proto jsem si ze svého šlofíku. Ať už trval jakkoliv dlouho, nepomatoval zhola nic.
Nakonec jsem jen lehce otevřel oči, přitom co jsem povzdálí uslyšel blížící se kroky. Chvilku jsem doufal v naději, že to nebude někdo z klanu, lamentujíc o tom jak zanedbávám své povinosti, že je tam tolik práce a málo lidí. Nebylo to poprvé když mi život splnil přání s trochou krutého humoru, jemu vlastní.
Matně jsem rozeznal siluetu, která patřila našemu Kagemu. Povzdechl jsem si, jelikož jsem odhadoval že sem jaksi nesplnil slib o tom. že vyberu jinchuurikiho a proto je tady. Opět jsem se však mílil.
"Jednání v Bochi?" zeptal jsem se zmateně. Chvilku trvalo než můj mozek nastartoval. Přemýšlel jsem o čem by tak asi mohlo být. O pár vteřin později, už jsem měl výraz pochopení na mé tváři. Který však vytřídal výraz nechápavosti.
"Nejpíš bych mohl vyrazit hned...ale... Hm... proč zrovna já? Pokud se můžu zeptat." řekl jsem. Jediné mé povinosti, byli chuuninské zkoušky, které se pravděpodobně při tomhle všem odloží, a klan. Klan sem však mohl na chvíli opustit. Kór když to bude rozkazem od Kageho.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hideki Hyuuga
Hokage
Hokage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 184
Join date : 17. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun May 27, 2018 11:00 pm

To, že až do mého příchodu spal mi nijak nevadilo, jelikož nebyl v aktivní službě a tak na to měl plné právo, nehledě na to, že jsem mu zadal práci nad rámec jeho běžných povinností. Co se však náplně této práce týče, na tu jsem v současné chvíli myslel pouze okrajově, neboť naše dohoda zněla jasně a já neměl v plánu z něj jakékoliv informace dolovat. Pokud mi chtěl sdělit své závěry ve výběru Jinchuuriki, dozajista to udělá. Pokud ne, budu postupovat dle svého původního plánu.
Ono menší zmatení jsem přešel beze slova a následné pochopení jsem odměnil lehkým kývnutím na znak souhlasu, že je to tak, jak si myslí, neboť jsem nepochyboval, že si již stihl pospojovat souvislosti. Jeho další slova mě však donutila opět nahodit plný potenciál mého kamenného výrazu. Z mého pohledu byl důvodu mého rozhodnutí poměrně jednoduchý. "Jste jediný, kdo jednal s našimi vzácnými hosty z Koteigakure no sato a z tohoto důvodu vsázím na vaše poznatky ohledně jejich chování" odvětil jsem klidným hlasem, načež jsem opět krátce pohlédl na složky na jeho hrudi, než jsem se pohledem opět vrátil k jeho tváři. "Taktéž máte mou plnou důvěru, jakožto člen rady vesnice, Shigure-san" pronesl jsem s vážností tomu patřičnou a svůj pohled stále upřeně držel na jeho tváři v očekávání jeho reakce. Možná nebyl úplně oficiálním členem, avšak dokud seděl u onoho stolu, bral jsem ho jako radního. Navíc vzhledem k jeho postavení jakožto vůdce velkého klanu měl i dost velké politické slovo a dozajista dokázal reprezentovat jak zájmy svého klanu, tak i celé vesnice.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon May 28, 2018 4:00 pm


Odhodlal jsem se k tomu abych vstal, otřepal jsem ze sebe hlínu a kousky trávy a pořádně jsem se protáhl až to zapraskalo. Spát na tvrdé zemi, mělo své následky.
Poslouchaje jeho objasnění jsem kývnul. Chvilku jsem se musel přemlouvat k tomu, abych nehledal důvody k tomu proč nejít. Nebyl jsem ten typ člověka, který by takové příležitosti vyhledával. To že jsem byl v nich dobrý, neznamenalo že mě bavili.
Vzal jsem z kapse jeden krátký svitek, načmáral vzkaz na kus papíru, který informoval lidi z klanu o tom že na neurčito odcházím na misi. Poté jsem se kousl do prstu a přivolal malého krtka, Bootu, a vložil mu do jeho kapse onen vzkaz. Řekl jsem mu, ať ho odnese do klanu a poté jsem se otočil na Hokageho.
"Fajn. Já jsem připraven." řekl jsem prostě. Samozřejmě jsem nevěděl, zda má v plánu odejít hned a jak budeme cestovat. Do Bochi to bylo kus cesty.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hideki Hyuuga
Hokage
Hokage
avatar

Poèet pøíspìvkù : 184
Join date : 17. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon May 28, 2018 7:04 pm

Musel jsem uznat, že si pro odpočinek vybral opravdu hezké a klidné místo. Takové, které bylo na můj vkus možná až příliš klidné. Osobně jsem nebyl ten typ člověka, který by se dokázal jen tak natáhnout a odpočívat. Stejně tak jsem však nebyl ani příliš aktivní člověk, který by nutně musel být v pohybu, jen jsem zkrátka nerad plýtval časem. Proto, pokud již odpočinek, tak s kvalitní literaturou a dobrým čajem, i když bych si již ani nevzpomněl, kdy jsem k takovému odpočinku měl naposledy příležitost.
Poté, co však po summonovy poslal svou zprávu jsem pouze přikývl na jeho slova o připravenosti a zkrátka a jednoduše jsem se rozešel směrem k bráně. Pomalým krokem, jako kdybych si ještě chtěl na tu krátkou chvíli vychutnat atmosféru Konohy. Jakmile jsme však opustili brány vesnice, mé tempo se výrazně zvýšilo. Nešlo o žádný závratný běh, jelikož cesta byla přeci jen dlouhá, ale stejně tak jsem neměl v plánu jít vycházkovou chůzí. Přeci jen jsme již teď měli dozajista menší zpoždění. Bylo pravdou, že jsem mohl zvolit rychlejší způsob dopravy, avšak cestování po svých mi přišlo jako elegantní a hlavně nenápadné řešení.

-Přesun-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon May 28, 2018 8:18 pm


Ještě jednou jsem se protáhl a poté jsem mlčky následoval Kageho k bráně. Ještě předtím jsem si však na něco vzpomněl a tak jsem udělal jednoho klona, jelikož jsem doufal že v přítomnosti kageho chakru potřebovat nebudu tolik, který potom vyrazil na cvičiště.
"Jo abych nezapomněl." řekl jsem jako mimochodem a předal mu složky dvou kandidátů, mezi kterými jsem zůžil výběr. Byli to složky Hira Uchihy a Senju Umiko. Finální rozhodnutí jsem nechal na něm. Já osobně jsem Uchům moc nevěřil. Nikdy mi nebyli sympatičtí takže už jen z toho důvodu, kdyby se mě zeptal, bych upřednostnil Senju. Proto jsem raději nechal závěrečné rozhodnutí na něm, abych do toho netahal můj bias. ¨
"Závěrečný výběr nechám na vás." dodal jsem
Cestu jsem si zkracoval čtením jedné z knih o psychologii. Četl jsem tím způsobem, že jsem přečetl kapitolu, poté ji zavřel a přemýšlel o tom, co že jsem to vlastně přečetl. Navíc byla docela otrava tu tak stát a jít za sebou mlčky. Plus já nebyl zrovna ten člověk, který rád vedl nezávazné konverzace. Čtení a chůze nebylo nic zvlášť těžkého. Stačilo se sem tam podívat jestli jste stále na cestě a neztratit rovnováhu při každém zakopnutí. Tímhle způsobem jsem tedy šel až do Bochi, jakkoliv dlouho to vlastně bylo.


-Přesun-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiina Nara
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 21
Join date : 29. 05. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Thu May 31, 2018 2:34 pm

Potulovala jsem se Konohou, samozřejmě děsně nenápadně, zhruba jako agend 007, jenže to šlo dost těžko, když jsem potkala sousedku a s úsměvem ji nabídla, že jí pomůžu domů s taškama a ona se pokřižovala, proklela mě, plivla přede mě, znovu se pokřižovala, vykřikla: SPASTE DUŠI, ČERT! a pak začala zpívat nábožné písně. Kdepak, tady to smrdělo anbu jednotkama a cvokařem, radši jsem se zdejchla k akademii. Pozorovala jsem tréninky malých studentů, senseie, který měl o poznání více vrásek, než když jsem jako šestiletá nastupovala a divně mu cukalo pravé oko. Dívala jsem se, jak nějací dva kluci s uličnickými pohledy sprejují na odlehlou zeď akademie: Sensei smrdí. Hned vedle obrovského červeného nápisu HOKAGE JE SUCHAR! Odfrkla jsem si, pche, Shiina Nara, 7 let...
Nakonec jsem jen došla na staré známé místečko za budovou, kde se scházeli největší drsňáci z akademie a jen tiše sykla na dva cápky, co si tam dávali ukradené domácí sušenky. "Sss.. hej prcku! Nechceš nějaké žvýkačky?"
Oba kluci se na mě podívali, byla jsem asi o hlavu menší než oni, ale i tak zůstali koukat jako tele na nový vrata. Přece jenom už jsem měla slušnou reputaci a jen nahodila úšklebek, když se rozhlédli a kývli a já zvedla plášť a odhalila tak slušnou zásobu všemožných cukrátek. Rychle se to rozkřiklo a za chvilku už jsem měla kapsy prázdné, zato ruku plnou drobných mincí určených na jablka a zdravý oběd. Přehodila jsem si tyčku od lízátka z jedné strany na druhou, dopočítala vydělané peníze a schovala je do pláště. Rozmrzele jsem si posteskla, tenhle byznys nevynášel ani zdaleka tolik, jako moje pokerová show, ale bylo mi jasné, že naprášit to někdo Hokagemu, je se mnou konec. Už tahle jsem cítila horkou půdu pod nohama a tak jsem to svoje sladké dealování ukončila, sbalila prachy a vydala se zpátky do ulic.
Nakonec jsem se usadila u stánku s ramenem a poručila si extra porci. S ledabylým výrazem mafiánského dona jsem položila na pult k penězům i slušné dýško a za chvilku už si pochutnávala na výtečných nudlích a zapíjela je prvotřídní sudovou malinovkou ze sklenky na víno, jo, byl to báječný ročník! Co vám mám říkat, můj život nebyl vůbec špatný!
-->Edit 
Po tom, co mi skoro prasklo břicho a já tam pro jistotu narvala ještě dango, kdyby náhodou byl cestou hlad, jsem se odkutálela do parku. Moc lidí kolem nebylo, nějak jsem se tomu nedivila, když jsem si sedla do trávy pod košatý strom, zamilovaný páreček vedle mě zaječel hrůzou a vzal kramle, dokonce tam nechali i piknikový koš! No, právě jsem si přišla jako hroch, takže na piknikovou loupež nebyla nálada. Normálně bych se asi rozvalila a zkusila tam umřít, ale to bylo moc Narovské a kdyby mě tak někdo viděl, ještě bych si pokazila reputaci. Zamračeně jsem šikanovala brouky v trávě, zatímco jsem přemýšlela, co se sebou. Nějak mi v hlavě běžela slova anikiho. Prý musíš zesílit říkal. Už se nemůžeš flákat jako na akademii říkal. Jemu se to řeklo. V životě jsem ho trénovat neviděla. Alespoň ne dobrovolně. A navíc jsem bohužel věděla, že moje hyperaktivita se dneska neuplatní. Ne sice proto, že bych byla napuclá a ani se nehla, ale můj hlavní problém byl někde jinde. Zamyšleně jsem se dívala na své ruce, které po chvilce slabě modře zazářily. Ano, chakra, to byl ten průser. Sice jsem s ní uměla nakládat velmi dobře, ale když máš houbeles, neuvaříš z toho hostinu, to říkala máma pořád. Nakonec jsem si teda řekla, že tohle rádoby meditační místo zkusím využít.
Z rozvalení jsem přešla do pozice lotosového květu, volně položila ruce do klína, dlaně položila do sebe a narovnala se v zádech. Zavřela jsem oči. Vnímala, jak večerní vánek nadnáší pramínky mých vlasů, jak se kolem mě nese vůně trávy a kvetoucích stromů. Slyšela jsem zpěv ptáků, někde v dálce štěkal nějaký pes, ale jinak bylo ticho. Pár minut jsem se v duchu hihńala, přišla jsem si jak guru Jára, nebo ten týpek: Štěněněněněněněně.. ale pak jsem se smát přestala. Přestala jsem myslet na to, že musím klidně a hluboce dýchat a místo toho si začala uvědomovat své tělo. Svět kolem utichl, vůně se ztratily a zůstala jsem jen já a mé pocity. Od konečků prstů, po krk, který jsem uvolnila, až na hrudník. Vnímala jsem pocity, které se v mém těle hromadily, představovala si, který pocit se váže právě na hrudník, který pocit je kolem břicha. Pokud přišla nějaká vážná myšlenka, nechala jsem ji poklidně odplout jako mrak na šedivém nebi. Otevírala jsem svou mysl. Dokud jsem se nedostala až úplně hluboko do své mysli. Tam jsem to začala vnímat, objevilo se tak nenápadně, že jsem si to zprvu ani neuvědomila. Jako by někde v mé hlavě kapala voda. Pomalu. Klidně. Líně. Vnímala jsem ten zvuk, to klidné tříštění kapičky o netknutou hladinu a soustředila se právě na to. Víc. Urychlit to. Ale netlačit, jinak se ten křehký pocit ztratí, to jsem cítila. Bylo to unavující. Stresující. Tolik soustředění, vyčerpávalo mě to. Dýchala jsem zrychleně, srdce mi bilo, aniž bych si to vůbec uvědomila. Sotva patrné kapičky potu, které se slévaly po mém obličeji. Ale ještě jsem skončit nechtěla. Ještě jsem pokračovala. Kapání bylo stále stejně pravidelné, ale vnímala jsem, že kapka střídá kapku s větší intenzitou. Jako když se povolí kohoutek a kapky utíkají pryč. Snažila jsem se, nevědomky si mezi zuby stiskla spodní ret, jak moje duchovní síla rostkla, ale ta fyzická se vyčerpávala stále víc a víc.
Najednou jsem sebou prudce trhla a otevřela oči. Hrudník se mi divoce zvedal, dlaně jsem měla celé zpocené, tričko promočené až na zádech. Třásly se mi ruce, cítila jsem se jako po celodenním běhání. Ale ten pocit, uvnitř mě.. nějak jsem to nedovedla popsat slovy. Nekontrolovatelně jsem se svalila do trávy a zůstala tak ležet, bez hnutí, bez snahy něco udělat. No páni, to se mi teda už dlouho nestalo, že bych byla tahle grogy. Bolela mě hlava jak bráchu, když se vracel brzy k ránu z baru. Teda alespoň to vždy skučel, když jsem mu hopsala po posteli. Teď jsem toužila po jediném.
Spáááááát!
Chakra +1
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inoai Yamanaka
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 99
Join date : 28. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Fri Jun 01, 2018 12:53 pm

Nemal som v pláne ísť na nejaký špeci miesto. Pre to som sa zastavil u jednej pomerne klasickej reštaurácie, kde si mohol človek opekať vlastné kúsky mäsa.. teda kúpené, ale mohol si ich opekať a pripraviť sám. Poukázal som na vchod a spýtavo som sa na žabiu slečnu pozrel. 
"Máš chuť na mäso? Úprimne by som teraz zjedol čokoľvek heh." Usmial som sa. Neprišla mi ako moc vyberavý človek, takže bolo dosť možné, že zakotvíme tu. Úprimne som ani nevedel o čom by sme sa rozprávali. Pravdepodobne obaja budeme žrať svoje bez jediného slova. Chcelo to doplniť chakru! Ešte som si skontroloval vreckovú peňaženku, kde so mal ešte nejaké vreckové. No.. mamka mi oboznámila že odkedy som genin, musím si na seba zarábať sám. Keď som zbadal obsah mojej peňaženky, vnútri som trocha zaplakal. Dnes to ešte zvládnem.. a pár dní tiež ale.. už by bolo načase, aby ma niekam zaradili.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Fri Jun 01, 2018 1:28 pm


Na jeho narážkou na cvičišti jsem nebrala moc ohled. Přeci jen jsem měla svoji hlavu a když sem byla nespokojená jen já sama jsem si mohla tu náladu zvednout. Už jsem se o tom moc nechtěla bavit. Takže jsem na náš souboj raději zapomněla.
Šli jsme teď neznámo kam, já nikdy obchody v konoze nevyhledávala. Měla jsem jeden kam chodím na jídlo a druhý kde nakupuji. To bylo asi tak vše. Jo... teda až na ninja vybavení.
Když jsme tedy došli na nějakou tu restauračku kde se servírovalo typem "připrav si sám" jen jsem odpoevěděla
"Hm.. může být." a vešla dovnitř. Při pohledu na jeho peněženku jsem vytáhla tu svoji. Ta byla o trošku víc plnější než ta jeho. Senju klan nebyl zrovna z těch chudších a navíc mi mamča posílala peníze, něco jsem měla za své a něco po taťuldovi. Nikdy jsem však zbytečně neutrácela, takže se mě to po čase začalo kupit a já prakticky nevěděla co s tím.
"Chceš abych to zaplatila?" zeptala jsem se prostě přitom když jsme seděli u stolu. Vůbec mi to nepřišlo divný, jelikož já vůbec žádné protokoly neznala. Normální holka v mém věku by se teď nejspíš strácela v myšlenkách o tom, zda se něco takového sluší, zda si ten druhý nemyslí že je to rande, zda si nebude připadat miň jako muž když za něj zaplatí. Já jsem ale nebyla normální holka takže jsem na tohle vůbec nepomyslela.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiina Nara
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 21
Join date : 29. 05. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Fri Jun 01, 2018 5:59 pm

Probudila jsem se do krásného dne, odehnala pár mravenců, co pomalu začínali hodovat na mém těle a s líným zazíváním vstala. Oprášila jsem si zadek od hlíny a rozhlédla se kolem sebe. Divila jsem se, že mě ve spánku někdo neukřižoval, nebo mi alepsoň nepomaloval obličej, ti lidi dneska nemají žádnou kreativitu!, no a nakonec se vydala zase pryč. Pořád akorát chodím po vesnici jak tydýt! S rukama klasicky za hlavou jsem kráčela ulicí a přemýšlela, co se sebou. Asi navštívím nejvyššího suchara! Dlouho už mě neviděl a mohl by zapomenout na nejvíc-cool genina v jeho vesnici, ale pak se mi naskytl pohled mnohem zajímavější. Těžko říct, jak jsem si toho všimla, možná jsem na tyhle věci měla čich a nebo spíš můj čich přilákala ta vůně vonícího masíčka? Páni, sakra lidiiii, já mám takový hlad! A když jsem uviděla kluka s blonďatými vlasy? Jasně, musela jsem se tam hned přisrat! Nehledě na to, že Inoai byl něco jako můj bratranec a hlavně soused, byl tak straaašně kawaii! Jako když si adoptujete malé koťátko! Nebo pštrosátko! A víte, co bylo nejzajímavější?
Wooow, Aooo, ty už máš holku?! Natiskla jsem nos na výlohu, až se tam udělala mlha, kam jsem neopomněla napsat: Byl jsem tu, Fantomas. Ta holka byla divná, jako faakt moc! Děsila mě! A co bylo hlavní? Hej ona se vůbec neusmívala! Přimhouřenýma očima jsem jí sledovala. Není ona nějak spřízněná s Hokagem? Má stejnej upnutej výraz, jako by je oba někde něco fakt nepříjemně tlačilo. Asi levá bota.. Každopádně ale tahle sušenka měla na Ao zajímavou otázku a když se ten rádoby Picasso nemá k odpovědi? Neboj se, Shin-chan zachrání situaci!
"Aooooo!!" Vešla jsem do restaurace jako velká voda, objala svého spolužáka z akademie kolem krku a dala mu pusu na tvář. Jako nějakého mazlíčka. Byl tak cutee! Teda jako ne jako kluk, pfuj, jděte mi s tímhle někam! Ale chtělo se vám ho pořád tahat za tvářičky! Usmála jsem se na Sušenku naprosto přátelským a otevřeným úsměvem.
"No jasně! Páni, jsi tak milá a to se ani neznáme!" vychrlila jsem jedním dechem s tím nejzářivějším úsměvem v okolí. Klasika u mě prostě. Vychcanost level 999. Reagovala jsem na placení. I když moje peněženka byla daleko za úsporami běžného genina. Hold obírání děcek u člobrda se vyplácelo. Natáhla jsem k ní ruku.
"Jsem Shiina Nara, těší mě!" i kdyby mi ruku nepodala, stejně bych vzala tu její a pořádně jí zatřásla.
"Takže co to tu máme.. raaaaande?" významně jsem pozvedla obočí a šibalsky se usmála. Jo, možná se začnu živit jako kuplířka, to by nebylo tak úplně od věci..
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   

Návrat nahoru Goto down
 
Uličky a ulice
Návrat nahoru 
Strana 4 z 5Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5  Next
 Similar topics
-
» Ulice
» Centrum a postranní ulice
» Ulice Konohy

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Hi no Kuni :: Konohagakure no Sato-
Přejdi na: