Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Uličky a ulice

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5  Next
AutorZpráva
H.
Admin*A
Admin*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 212
Join date : 23. 11. 16

PříspěvekPředmět: Uličky a ulice   Tue Feb 20, 2018 12:06 am

First topic message reminder :


Pokud něco sháníte, máte hlad nebo potřebujete nové zbraně, pokud se chcete setkat s přáteli nebo si jen odpočinout na lavičce pod stromem, tak právě uličky Konohy zvládnou určitě uspokojit vaše touhy.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi

AutorZpráva
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Thu Mar 29, 2018 11:00 pm

"Touché." řekl jsem na jeho sarkastický koment. Byl jsem ale rád za to jaký jsem byl. Zastával jsem toho názoru že když vás všechno sere, o to víc si ceníte věcí které vás baví.
Možná to ohledně Maye byla nemístná otázka ale co dodat. Nerad jsem chodil kolem horký kaše. Už tak mám dost těhle tanečků z klanu. Kde si musíš myslet jednu věc a říkat druhou. Kde musíš chtít jednu věc ale dělat druhou. Navíc jaký to mělo smysl? Kdyby lidi byli stejně upřímní jako já, nikdo by nepotřeboval politiky. Nechal jsem Ashiho domluvit a kývl sem na souhlas. A poté jsem se pustil do jenoho ze svých "Shigureho monologů."
"Dokážeš si představit mě s nějakou holkou? Na otázku půjdeme na procházku bych začal argumentovat jaký to má smysl, stejně by jsme chodili jen vedle sebe a povídali si, to můžeme dělat doma a ušetřit energii. Navíc nevidím důvody ve všech těch věcech co lidi v páru dělají. Proč chodit do předražené restaurace? Čekát přes půl hodiny na předražené jídlo a pití? Většina chlapů jim vše tohle toleruje a proč? Sex." řekl jsem a upil z piva.
"Nehledě na to že ženy nesnáší když se jim říká pravda."
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Fri Mar 30, 2018 12:18 am

Celý čas som tam sedela s nimi, len myšlienkami niekde inde. Zachytila som síce čosi o tej prekliatej Senju či o Chuuninských skúškach. Nevenovala som tomu pozornosť. Dnes som sa necítila úplne vo svojej koži. Rovnako ako Shigure som si objednala pivo. Na to sme mali rovnaký vkus. No ja som nebola žiaden...ako sa vraví...pôžitkár. Skrátka som to do seba naliala a až potom som sa rozhodla svoj chladný pohľad presunúť na tých dvoch.
"...takže pre také romantičky, ako tvoja ex, by tento fakt bol dosť...devastujúci. Predsa len. Rozklepali sa jej kolená, len čo zbadala tvojho spoločníka. Pri hentom by dostala srdcový infarkt a mozgovú mŕtvicu zároveň," poznamenala som sarkasticky. Osobne som nepatrila k romantičkám a nikdy sm nerozumela tomu, prečo vôbec ženy veria tým trápnym romantickým filmom. Len samé ilúzie, hlúposti, klamstvá o realite. Odkiaľ som na to prišla? Všímam si veci, ktoré iní nie a dokážem ich objektívne zhodnotiť.
"Vždy to je len o tom istom. Vezmi si, že vzťah bez sexu sa zvykne...dosť rýchlo rozpadnúť. A ako si všímam mnohé fuchtle v tejto dedine, možno je aj dobre, že si sám, Shigure. Mnohé by ti to s radosťou zatrhli len preto, aby mali pocit, že majú nad tebou kontrolu," prevrátila som očami. Správanie ženských v súčasnosti bolo dosť...patetické. Zosmiešňovali samé seba. Ale to už ide mimo mňa, osobne nestojím o oný vzťah, než priateľský.
"Život," preniesla som ľahostajne a pokrčila ramenami.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Fri Mar 30, 2018 10:39 pm

Nevedel som na koho sa mám po zerať skôr. Alebo... na koho skôr reagovať. Obaja totiž vo mne vyvolali takú tu moju typickú povahovú stránku, ktorá by ich nebodaj najradšej chcela dať.. čo ja viem, dokopy.
"Wow, úchvatné, vy ste snáď tí najväčší pesimisti v tejto dedine." Pousmial som sa. Nebolo to ani žiadne prekvapivé vyhlásenie. Skôr poznamenanie. Krutá pravda.
Poprosil som barmana, aby mi dolial do kalíška saké a  znova som si z neho upil. Naozaj som nebol "ťažká váha" v chlastaní.
"Naozaj by som vedel, nejakú.. čo by ťa poriadne vyprášila.. a nemyslím tým sex." Vyplazil som na Rasu jazyk. "Vieš Rasu, sčasti s tebou súhlasím. Vzťah bez sexu je na nič, ale pre čo by sa dostával do tej fázy." Pokrčil som ramenom. "hm.. Uź ste.. vôbec niekedy.. ?" Nedokončil som v podstate očividnú otázku. "Nemyslím medzi sebou ale.. viete. Celkom ma to zaujíma." Nevedel som si to predstaviť. Rasu na to nemala psychiku, Gururu by si s ňou mohol podať ruku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Fri Mar 30, 2018 11:14 pm


"Má to své výhody. Třeba nemusím se zaobýrat všema těma ex."
řekl jsem Karasu a mírně popíchnul Ashiho.
Karasu a já jsme měli podobné názory na tuto věc, byť každý nejspíše z jiného důvodu. Karasu už od mala zavírala své emoce do sebe a jakýkoliv vztah odmítala. Narozdíl od toho já, kdyby byla nějaká dívka, která by mě nechtěla měnit a nenadávala by za každý miniaturní detail, který se ji na mě zrovna v danou chvíli nelíbil... kdo ví?
Jeho narážka na to že jsem byl pesimista mě překvapila. Opravdu jsem byl pesimista? Nikdy jsem se za jednoho neměl. Spíše jsem se považoval za realistu. Věděl jsem co jsem zač moc dobře, líp než kdokoliv jiný a proto, kdybych se dostal do situace že bych byl v běžném vztahu, sem dokázal předpovědět jak by to asi fungovalo. To samé se vším ostatním. Prostě jsem uvažoval tak, jak by to asi nejvíce reálně mohlo dopadnout. Pokud se zdálo že je to vše černé, možná proto že život už takový byl.
"Lepší než si nalhávat s optimismem. Život není růžový." řekl jsem s pokrčením ramen a upil ze svého půl litru. Poté jsem máchnul rukou na barmana aby mi dolil další.
"Nah. Myslel jsem že je to jasné." řekl jsem jednoduše bez jakékoliv známky hanby či studu. Bylo to jak to bylo, měnit sem to nechtěl a ani nepotřeboval.  Byl jsem v takovýhle věcech celkem otevřená kniha a když se někdo zeptal, prostě jsem mu odpověděl.
"Nikdy nebyla chuť." dodal jsem abych upřesnil své důvody.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sat Mar 31, 2018 1:25 am

"Pesimisti?" povytiahla som obočie. Od toho som mala ďaleko. Skrátka som si len nepredstavovala všetko ako v nejakom trápnom romantickom filme.
"Občas cítim akúsi chuť odseknúť ti ten jazyk," zaškerila som sa na Ashiho. Nie že by mi jeho reči vadili, to nie, len som nemala rada, keď si do ma doťahoval. Ja môžem, iní nie - to je pravidlo číslo jedna, ak chcel niekto so mnou vychádzať. To varovanie však nebolo myslené vážne. Len tak. Pre zábavu. Na to si však určite zvykol, takých vyhrážok som mala vždy plnú hubu. Jeho ďalšia otázka ma z miery nevyviedla. Vedela som však, že ho moja odpoveď iste prekvapí. Sú veci, o ktorých nevedeli ani oni sami.
"Vieš, aj ja som len človek so svojimi potrebami. Povedzme, že sem tam...si ma našiel niekto, kto mal rovnaké zámery ako ja, teda žiaden vzťah," inak povedané, zábavky na jednu noc, boli pre mňa normálnou záležitosťou, no zriedkavou. Bola to dobrá alternatíva pre ľudí ako ja, ktorí necítili potrebu viazať sa a podobne. Veď prečo by som aj mala, keď pojem láska mi nehovorí absolútne nič. Shigureho odpoveď som očakávala. V živote som ho nevidela držať sa sám v prítomnosti ženy viac než pár minút. Alebo som len nebola v správnom čase na správnom mieste.
"Tvojou poslednou partnerkou bola iste tá mrkva, čo?" opýtala som sa ho na oplátku. Pozitívom je, že používal kondóm, aspoň tu nepobehujú mrkvoví fagani.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sat Mar 31, 2018 4:00 pm

"Ale zaoberáš sa všetkými mojimi.." Žmurkol som na neho a s úsmevom som si dolial ďalší pohárik saké, ktorý som tento krát len prevaľoval v mištičke. Nechcelo sa mi ho do seba kopať hneď. Znova sa opijem prvý.. a znova si zo mňa budú robiť srandu hej.. úplne som zabudol že by som vlastne piť ani nemal. Snáď sa nič nestane..
Na Rasu som zas ten jazyk vyplazil, no so smiechom som ho rýchlo schoval. Možno aj trocha ustarane. Čo ak si zmyslí že chuť je väčšia než zábrany? Bola by toho schopná.
"Oh bože, Rasu.. Gururu. Keby že sú všetci ako vy dvaja, Konoha by bola vyľudnená.. žiadne decká prisahám. A na druhú stranu Gururu, svet nie je ani taký škaredý a odporný. Záleží od uhla pohľadu." Chvíľku som rozmýšľal čo spraviť ďalej, keď ma tu napadla jedna zaujímavá vec. Na otázkou Rasu som len mávol rukou. Nebola, ale to nemusela vedieť. Ešte by mi túto situáciu s "mrkvou" omnoho sťažila.
"Čo hovoríš na neho?" Spýtal som sa Rasu, prstom ukazujúc na Shigureho. Trocha viac som sa naklonil nad barom a zobral som si z jednej myštičky špáratko, do ktorého som sa zahryzol.
"Myslíš, že by si mu vedela zvýšiť apetít?" Spýtal som sa jej so zjavným úmyslom a vlastne ja dosť zjavným záujmom v hlase. Zaujímalo ma to.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sat Mar 31, 2018 4:29 pm


Trochu jsem se uchechtl když řekla Karasu že i "ona má potřeby". Nebral jsem to jako špatnou věc. Hold ať chceme či nechceme máme tyhle pudy od našich zvířecích předků. Já sám jsem nikdy nevěděl proč jsem je nevyhledával či proč jsem se do něčeho takového nikdy nepustil. Asi protože to bylo moc práce či nikdy nebyla dostatečně velká motivace? Kdo ví.
"Kdyby byl každý jako já svět by byl jednoduší." řekl jsem se špetkou sarkasmu na jazyku. Nedovedl jsem si představit jak by takový svět vypadal, byl to ale zajímavý projekt na přemýšlení. Uložil jsem si ho někam dozadu, na chvíli kdy se budu nudit.
Sáhl jsem po džbánu piva a udělal jsem několik lehkých loků když Ashi začal hovořit o tom co říká Karasu na mě. V tu chvíli jsem vyprskl pivo, začal se červenat a křičet na Ashiho co si to myslí.... aspoň bych tak tedy udělal kdybych byl jako jakýkoliv jiný protagonista z mangy. Místo toho jsem lehce zvedl obočí, dopil do půlky sklenice a odložil ji a podezdřívavě jsem se podíval na Ashiho, či to snad neměl v plánu už od chvíle kdy nahodil konverzaci o sexu.
"Ashi, nikdy bych nemyslel že po dvou skleničkách sake, začneš hovořit takhle z cesty." řekl jsem Ashimu. Chvilku jsem přepnu jsem přepnul do diplomatického módu. Samozřejmě mě odpoveď Karasu zajímala už jen z důvodu, že jsem se nikdy neptal na takové věci sám a tak jsem nevěděl jaký na mě názor opačného pohlaví vlastně je. Jistě měl jsem tušení ale není to to samé jako zdroj.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 01, 2018 1:36 am

Pokrčila som ramenami.
"Tá predstava sa mi pozdáva. Bol by tu čistejší vzduch," preniesla som úplne vážne. Poloprázdna Konoha? Prečo nie? Moje antisociálne ja by sa bolo potešilo. Aspoň raz v živote. Realita však bola oveľa horšia, dennodenne preplnené ulice, kopu párikov, deciek. Až sa človeku chce grcať z toho, čo všetko tam vidí. Ashimu zrejme to saké udrelo pekne do hlavy. Kým nemal vypité, nepýtal sa ma na takéto...hlúposti. Prebodla som ho chladným pohľadom. Iná žena by v takejto situácii pravdepodobne očervenela, zakoktala sa, snažila sa odbočiť od témy, oblial by ju pot, odrazu by potrebovala ísť na záchod, no ja som zostala ľadovo pokojná, ba čo viac, zvažovala som aj možnosť odpovede na otázku. Predsa len, bola som úprimná. Nerobilo mi problém vysloviť svoj názor, nech by už ostatným pripadal akokoľvek pohoršujúci. V tom momente sa moje oči zastavili na Shigurem. Rozmýšľala som nad odpoveďou? Snažila sa zistiť, čo by mi na ňom mohlo prísť príťažlivé? Alebo šlo o niečo úplne iné? Kto vie. Z môjho výrazu sa nedalo vyčítať nič. Napokon som svoju pozornosť upriamila opäť na Ashiho. Povzdychla som si.
"V teoretickej rovine áno," odvetila som bez akéhokoľvek zaváhania, ani štipka ostychu či nervozity. Úprimnosť robí svoje. Strčila som si neposlušný pramienok vlasov za ucho a kým som čakala na Ashiho reakciu, po očku som sledovala aj tú Shigureho. Po tom, čo som im o sebe prezradila, som však neočakávala nič veľkolepé. Iste to predvídali. Alebo nie? Jedno im však muselo byť jasné, aj keby, existovalo tu pár háčikov. Medzi nimi to Shigureho "I don't give a fuck" či "Nemám chuť". Avšak...ako som už povedala, bolo to len v teoretickej rovine, nemyslela som si, že by vôbec k niečomu takému došlo. To by bolo na Shigureho asi moc práce.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 01, 2018 9:59 am

Prevrátil som očami. 
"Nehovorím z cesty." Ohradil som sa. Stále som toho v sebe nemal dosť na to, aby som bol opití, alebo v nejakej uvoľnenejšej nálade. No saké som radšej odložil pretože predsa len.. spomenul som si, že mám pohotovosť. Nemohol som byť opitý.. ohrozil by som celú jednotku, nie len seba. Čo som od nich mohol očakávať, obaja boli psychopati. Sám by som sa asi zbláznil, keby že existuje viac takých ľudí, ako týto moji dvaja kamaráti.
Reakcia Rasu ma však prekvapila a na tvári sa mi objavil trocha potemhúsky úsmev.
"Ohó.." Naklonil som sa bližšie k nej, až som ju troška ťukol lakťom.
"Takže hovoríš, že u teba mám šancu? Len tak nezáväzne?" Úprimne som si myslel že to je trocha choré, ale stále ma zaujímala jej odpoveď. Nie že by som si hľadal bokovku, to naozaj nie. Stále som to s Mayu nevzdal.. viac menej.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 01, 2018 12:50 pm


Upíjel jsem z piva, nehleděl si situace kolem sebe.Upřímně to bylo teď lehce i hrané, dělal jsem že jsem nad věci. Měl jsem v tom praxi celý život takže to jednou nahrát bylo jednoduché. Aspoň jsem si to teda myslel.
Když mě Karasu propíchla pohledem podíval jsem se na ni zpátky. Byla to taková ta trapná chvíle ticha. Nevěděl jsem upřímně jak se cítit. Ve tvářích se mi objevila lehce nachová barva a když jsem ucítil mírné teplo ve tváři, odvrátil jsem pohled a pokračoval v pití piva. Byla to nová situace pro mě. Tak jsem nevěděl jak reagovat. Proto jsem raději pokračoval v tom co jsem znal.
"Pffrt...." ozvalo se jako moje odpověď. Ta věc o tom jak "já nejsem protagonista mangy abych prskal pivo" se mi jako bumerang vrátila. Jak už vám tedy asi mohlo dojít vyprskl jsem pivo směrem za bar a s tím co mě zůstalo v krku jsem se zakuckal. Fuck... pomyslel jsem si když jsem śi pomyslel jak trapně jsem musel vypadat. Měl jsem vždycky "cool auru" kolem sebe. Vždy nad věci, vždy připraven jednat s chladnou hlavou. To že se něco dostalo skrze moji "Bastilu" bylo pro mě větší potupa, než kdybych tu byl teď nahej. Saito se mezi tím chechal
Podíval jsem se na oba pohledem který jasně hovořil že o tom nebudeme nikdy mluvit, že taková situace se tu nikdy nestala, nebudeme to zmiňovat teď, zítra ani na smrtelné posteli. Všichni si to vezmeme do hrobu.
Well naštěstí mě zachránil Ashi že to odehrál do "outu", s tím že odvedl konverzaci na sebe. Odechl jsem si, napočítal do tří, poté jsem přešel zpět k pití piva.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 01, 2018 5:43 pm

Nadvihla som obočie.
"Nie, cítim z teba mrkvu," ohrnula som nosom. Vyhýbala som sa klanu Uzumaki. A teda aj tým, ktorí s nimi niečo mali. Ashi nebol výnimkou. Aj keby mal o niečo také záujem, poslala by som ho kadeľahšie. S pomocou svojich sarkastických poznámok a vtipkov, ktoré poväčšine prídu vtipné len mne, pretože ostatní sa skôr urazia. Ako napríklad mrkva. Tá vydržala pomerne málo. Shigureho reakcia ma úprimne prekvapila. Nečakala som to, a preto som sa nahlas rozosmiala, čo nebolo pre mňa zvykom.
"Shigure sa červená? No to mi je novinka! To aby som sa začala pripravovať na večerné divadielko," preniesla som medzitým, ako som sa smiala. Nedalo sa inak. Takéto niečo som snáď uňho ešte ani nevidela. No naše pokojné stretnutie bolo v konci, keď sa spoza brány ozval hlasný výbuch, ľudia panikárili, velitelia behali kade tade a vykrikovali rozkazy.
"Vidím to tak, že sa ako tím stretneme i na bojisku," popraskala som si kosti v ruke a plná akéhosi nadšenia, predsa len, boj som mala rada, som vyrazila smerom k bráne. Takto zdiaľky som videla len čosi pohyblivé a lesklé. Čo to mohlo byť? To je už jedno. Vyzeralo to ako práca pre mňa. Moje reťaze k tomu boli ako stvorené.
-PRESUN-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 01, 2018 5:48 pm

"Yep, niečo také som očakával." Pousmial som sa na reakciu Karasu a na Shigureho som sa iba usmieval, ako taká mucha na hnoji. Vedel som že to v tom je, len to trebalo trocha popichnúť. Keď sa však z diaľky ozval rámus a behom chvíľky prišla pohotovosť, do môjho slúchatká sa v momente ozvali rozkazy a ja som sa rovnako ako Karasu prudko postavil.
V momente sa z milého Ishiho stal niekto veľmi prísny a priamy. Vedeli, že čo sa týkalo podobných záležitostí, nežartoval som. Útok na dedinu bola veľmi závažná vec a ja som neotáľal. 
"Musím ísť." Ozdravil som Shigureho, na čo som len zložil jednoduchú pečať a behom sekundy som zmysol pod závanom zelených lístkov. 


(presun)
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 01, 2018 6:09 pm


"Nechte toho, oba..."
řekl jsem spíše odevzdaně než autoritativně. Ztratil jsem teď veškerý respekt který jsem si za ty roky budoval. V hlavě se mi rýsoval plán, jak si zítra nechám změnit identitu a odstěhuju se kamsi do hor. Nebyl to špatný plán. Mohlo to fungovat. Na to, když se mi Karasu ještě vysmála sem jen zaskřípal zubama, vědom si toho že "cokoliv teď řeknu bude použito proti mě." Naštěstí bylo mlčení mé právo.
A další záchrana od trapné situace, i když nebyla taková jakou jsem čekal. Bum a prásk. Po chvíli se ozvali rány a nejspíš jsme byli pod útokem. Teď tu byla má věčná volba. Jít či nejít. To je oč tu běží.
Sledoval jsem jak ti dva hulváti utelki odsud pryč bez jakéhokoliv zájmu o okolní svět. Mírně jsem si povzdechl a podíval se na Saita, který měl očividně nahnáno v očích. Hlavou jsem si přepočítal kolik nám stáli všechny ty věci, co jsme tu dnes vypili a mezitím co všude kolem byla panika já, jakoby nic, nahmatal peníze z peněženky a zaplatil dnešní účet. Hlasitě jsem si povzdechl, jelikož mě povinosti překonali, poté jsem se usmál na Saita a i já jsem za pomocí Shunshinu , byť nerad, zmizel.


-Přesun-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Apr 01, 2018 8:45 pm


A tak jsem se včele s Anbu dosali do zóny pro evakuaci. Zajímalo mě jak vážná je situace, ovšem asi sem tušila, že se odpovědi nedočkám. Nikdy vám nic neřekli aby se vyhnuli panice. Proto jediný můj obrázek byl od těch lidí, kteří viděli co se u brány děje na vlastní oči. Někdo hovořil o nějakých krystalových monstrech a jiní zase o dracích. Nevěděla jsem čemu se dalo věřit a čemu ne.
Dorazili jsme v čele s Anbu, k místu kde si teď Chunin zapisoval jména a řadil nás k lidem který se o nás měli starat. Jak už to v konoze bývalo vždy bylo prioritou pomoci slabším. Tak nějak jsem se koukala všude kolem, snažíc se vyčíslit co byl důvod tohoto útoku. Byla jsem však s rozumem přibitá k zemi natolik, že jsem věděla že nikomu z mé rodiny nemůžu pomoc. Všichni totiž byli silnější než já, a byla bych jim jen naobtíž. Bylo to trošku hořká pilulka pro mě tenhle fakt spolknout. No rozhodně sem si nic nenalhávala. Jednou, však budu já ten člověk, který je bude chránit.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Mirai Akise
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 30
Join date : 12. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 02, 2018 10:51 am

No, co vám budu povídat, kde jsme se tak dlouho zdrželi? Vzhledem k tomu, že jsem se ho snažila už asi tak 50x vyhodit do vzduchu, zatímco on se mi vesele smál do mého pomalu ale jistě rudnoucího obličeje, tak to chvilku zabralo!

Dostat se přes bránu bylo kupodivu dost jednoduché, neletěli jsme na ničem obrovském, co by upoutávalo pozornost a musím říct, že slečna Drsňák byla s tím rozruchem dost cool a udělala nám skvělé inkognito, ti listnáči vůbec nevěděli, co se děje. Kdybych mohla, možná bych i hvízdla, ale když se říkali buďte nenápadní! No.. to moc nevyšlo. Přestala jsem se kochat Konohou, no dobře, moc jsem se nekochala, docela mě pohled na ni zklamal, čekala jsem od té legendární vesnici trochu víc. Yaay..
Zacukalo mi pravé obočí.

"Můžeš mě laskavě přestat furt osahávat, Hozuki?!"
Zavrčela jsem na něj, zatímco on s tou prdelkou dál vesele pokračoval. Sledovala jsem pohledem uličky, po tátovi jsem zdědila jeho dalekohled, co mu dal i táta a jeho děda, který jsem měla připevněn na pravém oku a prozkoumávala okolí. Ts, najděte genina, to je jak hledat jehlu v kupce sena. Asi za každým nemůžu přijít a hej - ty seš genin? Wau, pojď, dáme ti lízátko a bude sranda.

"Doufám, že to, co mě tlačí zezadu, je pouze Samehada.."
A, můj pohár trpělivosti taky dost přetekl. Neměla jsem v úmyslu procházet stejné území jako on a ještě odřít všechnu práci. Takže mi bylo absolutně jedno, kde skončí a než se náš nadaný Hozuki nadál, letěl si z toho jílového dráčka horem pádem dolů. Přála bych mu pomalou a mučivou smrt, ale on se přinejhorším jen rozprskne na dlaždičkách. Doufala jsem, že s tím svým mečíkem umí aspoň něco jiného než s ním bezduše máchat kolem sebe.

No, přestala jsem se o bývalého spolupasažéra starat, jílového ptáka jsem zrušila a počkala na střeše jedné budov v ulicích, kde jsem měla dobrý výhled, skrytá. No, aspoň jsem se snažila, hrozně moc jsem to tady chtěla vyhodit do povětří až mě nebezpečně svrběly konečky prstů, jenže já mám být prej nenápadná, já, haha.. Ale vzhledem k tomu, kolik ANBU bylo všude kolem, nebyl by dobrý nápad začít střílet, i když možná malé divadlo zvládnu!

"Tak kde tě máme?"
Krátce jsem se ušklíbla, nevím, jak dlouho slečna drsňák obstojí proti všem těm nadupaným borcům u brány, ale my jsme zatím v cajku!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiro Hōzuki
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 11. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 02, 2018 11:57 am

Co k našemu letu dodat, to už byla prostě klasika. Růžová princezna u brány nejspíš už neměla hlavu, ale když prostě musíte svou bývalou parťačku přesvědčit, že je k ničemu, musí jít životy stranou. Sorry. Ale byl jsem rád, že si zadek nemusím táhnout pěšky. To by bylo trapný. Takhle jsem musel snášet jenom její neustále otevřenou pusu, zas na druhou stranu mi to kompenzovala blízkost jejího těla. A jak se zdálo, Samehadou jsem si nic kompenzovat nemusel. V jednu chvíli to už slečna Horká hlava nevydržela a já najednou plachtil směrem k zemi. No, pěkná vejška, ta holka vůbec nemá soudnost, vždyť si zlámu všechny kosti! Haha, tak teda nic no..
Dopadl jsem na střechu jedné z budov a seskočil do ulice. No bezva. Takže budu chodit po Konoze a lákat děti na lentilky? Pedofilie level 999. Tak to fakt nebyl můj styl. Skoro bych radši bral ten rozruch venku, s dětma mi to faaakt nešlo. Vlastně mě to nešlo skoro s nikým, ale o tom jindy. Procházel jsem vesnicí, skoro nikde nikdo nebyl, evidentně už začala evakuace, asi jsme se fakt měli hádat až potom. No nevadí. Už jsem chtěl zařvat na Mirai, že berem prvního člověka, kterého potkáme, když se Samehada na mých zádech zavlnila, jak zaregistrovala větší množství chaker. No fajn, konečně nějaká sranda! Otočil jsem se a vydal se tím směrem, Ai byla kdesi v trapu, ale věděl jsem, že mě pozoruje a kryje mi záda, když nic jiného, ta léta v jednom týmu mě naučila, jak takhle rusovláska uvažuje. Takže jsem prostě bez přemýšlení zahnul dvakrát doleva a světě div se!
"Našel jsem hračkářství!" stál jsem naproti skupince lidí z vesnice, všechno civilisté, ale mezi nimi i pár skrčků s čelenkami. Problém byl tak trochu v tom, že nebyli sami. Ah, fakt nemám rád tyhle listový maskáče. Lehce jsem si odkašlal. Chvíli jsem se díval do davu, už mě to začínalo nudit a přemýšlel jsem, že Máje prostě přinesu nějakýho ANBU, třeba by se jí líbil ten sexy obleček, ale pak jsem se očima zasekl na malé šedovlásce uprostřed té bandy čumilů. Bingo. Lehce jsem se ušklíbl, čímž jsem odhalil ostré zuby a na nic nečekal, prostě se v rychlosti rozeběhl proti Umiko.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 02, 2018 3:53 pm


ANBU, který měl na starost můj doprovod, se najednou zarazil. Nebyli jsme ani daleko od budovy, kam mě měl asi zavést. Všiml si nejspíše něčeho, čeho jsem si já nevšimla. Ruku mi položil na rameno a očima přeběhl okolí.
"Drž se blízko!"řekl autoritativním tónem takového typu, že jsem neměla ani v plánu udělat nic jiného. O chvíli později sem však zjistila co bylo důvodem jeho chování. Proti nám se řítil jeden chlápek. Nevěděla jsem sice kdo je on, ale i genin jako já poznal jeho zbraň. Samehada. Naprázdno jsem si polkla když jsem si uvědomila, že jeho pohled se neupírá na Anbu, ale právě na mě. Nevěděla jsem proč já. Nemohla jsem přijít na důvod.
Když ANBU zbystřil co se tedy děje, odstrčil mě směrem za jeho záda a postavil se tak mezi mne a onoho útočníka. Nevěděla jsem přesně co se děje. No o zlomek vteřiny poté se proti tomu šermíři rozběhli dva tigři bílé barvy a vypadali jakoby nakreslení byli. Za mnou byl ještě větší rámus když jsem si uvědomila že evakuace je v plném proudu.
Všimla jsem si světlice, kterou jeden z ANBU předemnou vystřelil do vzduchu. Podívala jsem se kam až letí a teprve tehdy jsem si všimla dalšího Ninje na obloze. Poznámka pro sebe, příště sleduj i oblohu Umiko. dala jsem si řádek pro sebe do mého imaginárního notýsku. ANBU který vystřelil světlici se poté postavil směrem ke mně. Zdá se že mu také došlo že z nějakého důvodu jsem cíl já. Pravděpodobně mě nechtěli posílat s civilistu do úkrytu a ohorozit i je. Takže jsem tu teď stepovala mezi dvěma maskovanými muži, modlící se o záchranu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiro Hōzuki
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 11. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 02, 2018 11:21 pm

Zatímco jsem čekal, že se slečna Nicnedělámakoukám k něčemu rozhejbe, nic se nestalo a tak jsem usoudil, že to tady zase evidentně odmakám já. A to jsem ani nevěděl o slečně Kaně rozsekané u brány. Jaaaaj, Mája se musí k smrti bavit.
Já teda nečekal na nic a prostě běžel, i když na mě útočily ty dvě přerostlé kočky. Jak se zdálo, moc mě to netankovalo a já pokračoval stejným tempem. Chvíli před tím, než si mě ti dva tygři dali k večeři, jsem ze zad stáhnul Samehadu a jediným máchnutím z nich udělal inkoustové louže. Vibrace v dlani mi prozradily, že i můj meč se začíná bavit. A to nemluvím o světlicích, které ozářily oblohu. Super, za chvilku je tu celá Konoha, Zachraňte vojína Umiko! No ne***** jsem se s tím, tu holku beru s sebou a hotovo. Samozřejmě mezi mnou a jí stál pořád ten ANBU s pastelkama, ale toho jsem hodlal rychle rozseknout vejpůl. No fajn, Mája říkala žádné mrtvoly a žádná zranění, ale hádám, že s těma listnáčema asi už přátelská dohoda padla, bohudík, tak mám snad dovoleno nakrmit žraloka ne? Co bych to byl za chovatele, kdyby si ta moje chudinka ani nepošmákla. Takže v té rychlosti, kterou jsem měl a že moje rychlost byla docela impozantní, jsem těžkým mečem máchl a namířil ho přímo proti tomu zamaskovanému. Když se meč nacházel v jeho bezprostřední blízkosti, obvazy se s typickým zvukem protrhly a objevily se tvrdé, velmi ostré hroty. Samehada byla vážně úžasná zbraň, která disponovala celou řadou unikátních schopností. Žila si sama, nepotřebovala mě k tomu a já jí nijak neomezoval. Krátce jsem přimhouřil oči, uvidíme, co má tenhle týpek v rukávu. Protože jestli nechce skončit jako sejtko, uhne.. a v tom případě mám slečnu Geninku, která se schovávala za ním, jako na dlani.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Rai
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Apr 02, 2018 11:31 pm

Probíhal jsem ze střechy na střechu jednotlivých domů a pozoroval jak se obyvatelé sbíhají do úkrytu. Byl jsem nějakou dobu mimo a co už se stihlo bylo až k neuvěření. Díval jsem se jestli každý obyvatel má volný průchod k úkrytům, až jsem se zastavil na jedné ze střech domů nedaleko skupinky která u sebe držela nesmírně blízko a dva lidi. Nějaká...červenovláska? Víc jsem mhouřil oči, z té dálky jsem to nepoznal, ale vypadala trošku jak moje matka. I přes to to nebylo možné, protože od mámy jsem právě teď odcházel. Copak tu byl ještě nějaký člověk? Ne, nesmysl, z klanu jsem znal úplně všechny, tak proč ta žena měla stejně rudé vlasy? Nevím, byla to věc co mě zaujala jako první, to co mě zaujalo jako druhé byla ta věc na zádech toho týpka co se blížil ke skupince obyvatelů a k Umiko Senju. S tou dívkou jsem se nikdy osobně nestřetl, ale její umění bylo známé a já byl tak nějak informovaný o nováčcích, i přes to že byla asi o rok mladší než jsem byla já.
S povzdechem jsem seskočil o pár pater níž a díval se na ně, nepotřeboval jsem aby mě neviděli, stejně tu už za chvíli nebudu. Byli dva, očividně zkušení a já nejsem magor kterej by se do něčeho hnal bezmyšlenkovitě. Jenom jsem mávnul rukou na okolní shinobi, kteří tu byli aby ochránili občany a dostali je do bezpečí, zatímco je zaměstnám na učitou dobu.

Ta holka nevypada že by se do něčeho chtěla pouštět, ale i přes to jsem si byl vědom její existence. Jenom jsem se zhluboka nadechnul. Ten kluk už byl u Umiko. Vážně si myslel že to bude mít tak lehké? Pokud ten chlap mrknul, mohl postřehnout to že najednou nebyla Umiko před ním. Přesně tak. V jednu chvíli tam seděla a najednou tam nebyla. Díky bohu že byl zaměstnanej tím ANBU, určitě tu už dlouho nebude sám. Jediné čeho si mohl všimnout byla žlutá blesková čára a to doslova, která se odrazila od zdi o kterou se Umiko opírala a skončila na jednom z vysokých budov. Držel jsem jí v náručí a posadil jí střechu.
"Vážně? Když nevím co dělat tak radši uteču a ty si tam sedíš jak u čaje o páté hodině čekajíc na sušenky." Povzdechl jsem si a zakroutil jsem hlavou. Proč jsem měl takovou rychlost?  Inazuma no Ugoki, jednoduché vysvětlení, samozřejmě jsem v běhu po vesnici měl aktivovanou Karada Fuin což se dá považovat za jedno, ta pečeť mi vždycky zachrání prdel a můžu si jí použít kdy chci. Díky mami za pomoc! No, Umiko byla celkem v pohodě, to co mě zajímalo by to pro proč šli po geninovi a nešli rovnou na Hokageho.
"Hou! Máte pozvánku ke vstupu?" Křikl jsem na ty dva. Viděl jsem je tu poprvé, ale od toho jak se choval ANBU a jak Umiko reagovala svými kresbami jsem si odvodil že tu nebudou vítaní hosté, ale nehodlal jsem zatím nic dělat, však ono se to tu začínalo sbíhat. Moje ruka byla volně puštěna podél mého těla, ale i přes to jsem měl prsty v určitém vzoru, který mohl napovídat pečeti. Pro jistotu, nic jsem nedělal, ale jako záloha.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Mirai Akise
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 30
Join date : 12. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Apr 03, 2018 9:11 am

Sledovala jsem, jak tam Shiro typicky k ničemu mává tím svým mečíkem, klasicky se snaží stát se středem pozornosti a zjistila, že mu to trvá sakra dlouho. Krátce jsem si povzdechla. Podle světlic a všeho možného mi došlo, že za chvíli z nás tady nadělají maděru. Nebo my z nich? No co, sice se říkalo žádná zranění, ale nikdo mi nezakázal vyhodit celou Konohu do vzduchu, tomu říkám jackpot!

Dalekohledem jsem přestala sledovat fialovláskovo divadlo a pročesávala okolí, jestli tady máme nějaké další nezvané hosty. Přimhouřila jsem oči, když jsem si všimla, že ta geninka, po které Shiro šel, zmizela jako mávnutím blesku. Krátce jsem zatleskala.

"Hej vejtaho, něco ti uteklo.." Protočila jsem očima, zatímco Shiro se pokoušel dělat z těch ANBU maděru. Moje poloha byla prozrazena, bylo mi to jasné, takže jsem se nějak odmítala dál skrývat a rozhodla se, že taky něco udělám. Deidarovo dalekohledem jsem pročesávala okolí, bylo poměrně dost jednoduché je zaměřit, když na nás ten blonďák řval. Krátce jsem se ušklíbla, taková hezká tvářička a budeme muset udělat kaboom?

Podívala jsem se z budovy dolů, na Shira a kývla na něj. Jedno se nám muselo nechat, sice jsme se navzájem chtěli minimálně zavraždit, ale zároveň, byli jsme týmový partneři několik let dokud se tady pan rádoby drsňák nerozhodl jít na sólo dráhu, takže jsme nějak automaticky věděli, jak si krýt záda. A ne, že by se mi zrovna chtělo, ale mise je mise.

Zatímco jsem zaměřovala svůj cíl, zjišťovala, jak daleko se nachází od nás, vytvořila jsem si většího jílového ptáčka, na kterého jsem nasedla a rozhodla se tam doletět. Já vím, měla být nezraněná, ale kdyžtak jí Shiro trošku zchladí.

Z výšky jsem sledovala blonďáka, co řekneš tomuhle?


Vypustila jsem na něj z výšky několik jílových ptáčků, kteří okamžitě začali vybuchovat. A co se týče Umiko? Jasně, že jsem se pokusila jí unést na jílového ptáka a odletět pryč, pokud se mi to ovšem podařilo, nebylo jisté, dokud se můj týmový kolega a blonďatý listnáč vedle nevzpamatuje.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Apr 03, 2018 2:05 pm



Všimla jsem si že onen Anbu, co předtím čmáral do svitků, teď začal skládat jiné pečetě, vědom si toho že zvířátka mu proti tomuhle asi nepomůžou. Poté co k němu ten žraločák doběhl ho bouchnul Samehadou přímo do boku. Vypadalo to že s ním je konec a já se chtěla rozběhnout směrem dozadu, když v tom jsem mohla slyšet jiskření blesku, podívala jsem se odkud ten žlutý záblesk vycházel a viděla jsem něco jako žlutou šmouhu, která mne z uličky čapla, a odnesla pryč. Seděla jsem na střeše nad ulíc kus od akce a po očku si prohlížela zachránce. Byl o něco starší než já a jeho obličej a vzhled prozradil, z jaké větve nejspíš pochází. Vypadal přesně jako sedmý.
"Arigato." řekla jsem hlasem který byl velmi tichý. Byla jsem rozpacích a nevěděla jsem přesně jak mám reagovat. Už jsem hold byla taková. Poté jsem však zatřásla hlavou, vrátila se zpět do reality, a pohled upjala opět na ulici.
Před tím Hoozukim teď ležela jen kaluž inkoustu a anbu, který předtím vypustil světlici, teď začal čmárat do papírů totožného tomu co měl jeho klon. Zajímalo mě zda se jednalo o klon celou dobu.
Jeho útoky se poté rozletěli směrem, který k mému překvapení však nebyl Hoozuki, nýbrž cosi na obloze. Nad námi. Teprve tehdy jsem si všimla že na nás letí nějaká výbušnina a oni inkoustový opeřenci letěli směrem k nim. Bylo jich asi dva tucty zhruba stejně velkých jako těch co vypustila ona žena, ovšem výtvory té ženi měli náskok. Otočila jsem se na blonďáka, doufaje že jeho reakce byli rychlejší než ty moje.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Rai
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Apr 03, 2018 7:31 pm

Situace se začala komplikovat ve chvíli kdy se do toho připojila ta ženská vzhledem jak moje matka, což mě celkem znervózňovalo. Musel jsem nějak vyhodnotit situaci. Nemohl jsem tu bojovat, rozhodně ne proti dvou. Světlice na nebi již vzplála a nedával jsem tomu dlouho, ale i přes to jsem tu hrál o sekundy, které byly ale vždy na mé straně.
Ten muž držel v ruce velmi známý meč, Samehadu. Vždy jsem toužil vidět jeden z legendárních šermířských mečů na vlastní oči, zvlášť když jsem věděl že jeho hostitel musí být vážně eso. Což znamenalo informaci o tom že nebude nízkého ranku. Další věc, ta žena započala první tah právě na svém obřím...ptáčkovi? Jo, asi to byl pták, ale zvláštního tvaru a velikosti. Vypadal jak z gumy. Nevěděl jsem o jakou techniku se jedná, dokud mi to sama předem neprozradila ptáčky které se na náš řítili a v naší těsné blízkosti začali vybuchovat. Takže má situace? Jak jsem zmínil, už před tím jsem se připravil na další únikový manévr, což naznačila i má ruka která způsobila obnovu mé pečeti na nohou. S Umiko jsem se opět bleskovou rychlostí přemístil vzad cca o 5 domů. Oni jdou vážně po ní. Zamračil jsem se. Byl jsem celý od toho hnusně zapáchajícího prachu. Jediné co mě uklidňovalo byla moje nadřazenost vůči nim na tomto bojišti. I přes to že jsem byl Tokubetsu Jonin, oni dva disponovali schopnostmi které jsem dokázal těmi svými vycentrovat a uzemnit. Což mi vykouzlilo dětský a pobavený úsměv na rtech.
"Ženo, vypadajíc jako moje matka..." Do široka jsem se zazubil když se před námi jejím výbuchem ptáčků objevil hustý a šedý dým, kterým zřejmě proplula na svém obřím ptákovi snažíc se vzít Umiko. "...neříkají mi žlutý blesk jen tak, pro nic za nic." Její rychlost? I kdyby se k nám řítila střemhlav, bylo to nic v porovnání s tou mou. Na tomto světě mohli být tak dva lidé co se mé rychlosti vyrovnali a ty jsem doposud neznal.
Další fakt? Pokud dokázala aby vybouchli ti ptáčci, dokáže to i s tímto, jenomže kdyby to skutečně udělala, poškodila by tím i sama sebe a dalo by jí to nevýhodu (byla by na zemi, v mém teritoriu). Pokud se jednalo o výbuch, ať byl na jakémkoliv principu vytvořen, můj Kuroi Kiira ho okamžitě uzemní a její možnost výbuchu bude nulová. Já si tuto skutečnost uvědomoval, otázkou bylo jestli si to uvědomuje i ona sama.
Abych neměl žádné problémy s tím jejím ptáčkem, hodil jsem z obou rukou nabité Kuroi Kiirou své shurikeny (jejich rychlost byla posílena) směrem na toho obřího ptáka, kterého v této rychlost nebylo možné v podstatě minout. Pokud by jsem se s shurikeny strefil, Kuroi Kiira by ho nejspíš zcela neuzemnila tím že byla v Shurikenech, ale rozhodně by možnost výbuchu omezila na velkou rozlohu a drastickou sílu která by celkem klesla.
Moje povinnost zde nebyla vyřídit ty dva. Kdybych nehlídal Umiko, nejspíš bych se objevil před obličejem té ženy dotýkajíc se jejich životně důležitých části na těle k tomu provozovat život, samozřejmě pouze kdybych aktivoval techniku Kuroi Kiira: Buki což mě taky napadlo, než jsem si uvědomil ty nevýhody při obraně, protože jsem musel přemisťovat Umiko. Věděl jsem že v případě kdy se s nimi dám do přímého styku, bude mít jeden z nich možnost se jí zmocnit a i přes mou rychlost bych nejspíš nedokázal oponovat vyšším rankům když se jednalo o jeden cíl po kterém jdou a já ochraňuji. Proto jsem taktizoval jinak. Rychlost byla mou předností, kterou oni nedokázali nijak překonat a pokud se jedná o to držet genina v bezpečí, hodlal jsem tu s ní bleskově probíhat z místa na místo do chvíle, dokud by se zde neobjevila nějaká posila. Kuroi Kiira mi nezpůsobovala velké vyčerpání chakry a proto jsem byl schopen to na delší dobu udržet. Horší by to bylo v případě kdy by mě donutili svou super techniku použít. Horší myšleno jako pro ně a Umiko. Pro ně tím že bych se nedržel zpět se svou rychlostí ani možnosti a pro Umiko tím že bych se jí již nemohl dotknout a musela by uniknout sama a nějak se ubránit v případě kdy by se dostali do její blízkosti dřív než já.
"Dávám vám možnost přestat. Zatím jsem tu pouze já a teprve v režimu úniku. Měli by jste utéct pokud nechcete skončit zajati nebo mrtví. Takovou příležitost později už nedostanete." Mluvil jsem zcela vážně a seriózně, držíc Umiko v náručí. Což mohlo být celkem vtipný, protože mi bylo pořád 15 a bavil jsem se tu s dvouma dosahujících věků zombíků. Každopádně, to co mi tady pořád nespadalo do logických činů byl fakt, proč šli sakra po ní. Pokud bych musel tyto činy opakovat déle jak pár hodin, nejspíš budu donucen změnit taktiku z obrany na útok, ale nebyl jsem hloupý a proto jsem se snažil to co nejvíce oddalovat a šetřil síly na únik, který bych vždy podnikl v posledních sekundách červenovlásčiny naděje na to že už nás má v hrsti. Jojo, plané naděje na polapení jsem dával rád. Tuto hru jsem hrál s mámou a tátou už od malička. Honča!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Shiro Hōzuki
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 11. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Apr 03, 2018 9:42 pm

Bezvaa! Co miluje Shiro nejvíc? Ne, and I like their big thick titties to nebude. Blesky, ty přímo zbožňuju! A teď mi to doslova zajiskřilo před očima, když už jsem slečnu Lízátkovou měl skoro v hrsti. Zatnul jsem zuby těsně k sobě. Jestli jsem něco nesnášel, byla to ta chvíle, kdy si ze mě někdo dělal hromosvod. Štípe to. Co nesnáším ještě víc?
No upřímně díky, že jste na tu Karkůlku poslali svoje techniky chlapy, v opačném případě bych jí z toho ptáka sundal já. Ta má teda koule, jak tady skončíme, tohle si vyřídíme princezno! Budeš se ládovat hlínou, že ti poleze i ušima! Kdyby byla alespoń co k čemu! No jasně, klid Shiro, vezmi si prášky a začni si všímat těch rádoby hrdinů, co ještě nejspíš nedostali občanky. Tak máš blesky kluku a? Meč jsem nechal volně vedle sebe a jenom se zdviženým obočím pozoroval tu dětskou promenádu. Tahle vesnice má nějaký omezení 15 a dost? Že musím unášet geniny je jedna věc, ale bojovat s dalším, co mu teče mlíko po bradě, to je fakt už vtip. Trochu trapné, já otcovi fakt nesmím přijít na oči. Pravděpodobně by mě vydědil. Jaaajsk,
No tak fajn, zanadávali jsme si na těžkej život, dojetím si pobrečeli a můžeme se začít bavit jako dospělý s někým, komu ještě nevyrašil první chlup na bradě. Zvedl jsem hlavu, jako by mě proslov toho blonďáka nějak minul a zadíval se na Mirai. Možná to mělo být ujištění? Houby, já věděl, že ona se nevzdá, to tady radši udělá poslední boom a vezme někoho z těhle děcek s sebou a já.. sakra, já si musím zachránit reputaci. Takže to bylo jasný, já a ona, to se rovná párek šílenců. Zvedl jsem Samehadu jednou rukou a hodil si ji na rameno. Krátce jsem se usmál.
"Prdelko gratuluju, prej ty noční masky na krásu moc nezabírají." patnáctiletej spratek jí řekne, že vypadá jak matka. Podle mě ho zabije. Uvidíme, vsázím na ní. I s těma otravnejma bleskama. Pak jsem ukázal na blondáka.
"Dík za nabídku, ale asi jí nevyužiju. Ve tvém věku by se mělo obchodovat tak leda s lentilkama, ne s životama." i kdyby proti mě stál Kage, nebudu podělanej z toho, že z něj lítaj jiskry jak z prskavky. Tak mě to táta neučil. Nehledě na to, že právo udílet milost tenhle klučina asi cucá z prstu. Každopádně už to začalo být otravné, a proto jsem se rozhodl použít techniku, která ho možná nezastaví, ale jestli tady chce běhat jak křeček na energeťáku, alespoň doufám, že to do něčeho pořádně napálí.
"Kirigakure no jutsu." všude kolem se zvedla mléčně bílá mlha a zalila úplně všechny v mém dosahu, kam samozřejmě spadal týpek s pastelkama, geninka, prskavka i Mirai. Ta mě znala. Možná nevidí mě, ale já jí jo. I kdyby ta její potvora na krásně bouchla, ona se o sebe postará. Tak pojď baby, naházej jim tam něco!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Mirai Akise
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 30
Join date : 12. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Apr 03, 2018 11:05 pm

Ojojoj, tady začíná být ale horko!

Krátce jsem zvedla pravý koutek úst vzhůru, v očích mi pobaveně jiskřilo. Ano, můj otec byl největší šílenec ve vesnici, měla jsem to prostě v krvi! A bylo mi jedno, že ten kluk má blesky, což je pro nás oba se Shirem dost velká nevýhoda, hodím po něm klidně C2, i když se říkalo bez obětí, jéje. Hele neberte to špatně, nebyli jsme tady ti špatní, jen jsme prostě oba dva byli vychováváni jiným stylem.. A tohle byla mise, nechtěla jsem je zabít, ale v případě, že budu muset vyhodit celou vesnici do vzduchu, no problema!

Pohodila jsem vlasy, to po mě jako vážně budou používat mě podobné techniky? Vůbec nejsou kreativní! Nuda, nuda.. nuda! Ukážu vám, jak jenom vypadá umění! A o to víc jsem měla chuť, když mi řekl, že vypadám jako jeho máma. Trošku mi zacukalo obočí.

"Komu říkáš tvoje máma?"
Ne, vážně to neměl dělat. Bylo mi úplně jedno, o kolik moc je silnější. Já byla člověk emotivní, jednala bez rozmyslu, bez strategie. Jednala šíleně a nepředvídatelně, protože jsem prostě taková byla. A šíleně se těšila na to, až to tady bude krásně bouchat!

Takže přiznávám ty shurikeny byly trošku komplikace, a když se zabodly do jílového ptáčka, byla jsem nucena opustit palubu a přistát na zemi, což ano, pro mě, jakožto ne uživatele taijutsu, byla nevýhoda. Sykla jsem, když jsem si všimla, že výbuch částečně zasáhl i mě a sledovala propálený černý kabát, kso, byl můj oblíbený! No.. nevadí.. Já vždycky výzvy přijímala. Vyrůstala jsem s dvěma největšíma hajzlama pod sluncem, nic už mě nepřekvapí!

Nechtěli jsme Umiko ublížit, ale oni se prostě nedali, vždyť bych jí dala bonbóny a povídala si s ní o nejnovějším laku na nehty, mám dvě sestry proboha! Nejsem vrah. Ale nedávali nám možnost, sami jsme měli problémy.

Pak jsem uviděla Shira, protočila očima a poslala mu vzdušnou pusu.
"Hej vejtaho, zkus tam radši přestat pěstovat růže a něco dělat" Hrdina, na co si zase hrál? Klasicky se předváděl. Ne, necítila jsem o něj obavu, protože jsem věděla, čí je to syn. On se o sebe postará, věděla jsem, že zesílil, od doby, co se vrátil. A Theo by ho přizabil, kdyby zjistil, že prohrál proti dítěti. A mě ostatně táta taky! Čas nám utíkal..

Pak udělal Kirigakure no Jutsu, musela jsem se krátce ušklíbnout, když okolí zahalila mlha. Ne, tohle rozhodně nebyla nevýhoda, do které by mě dostal. Protože tuhle hru jsme hráli už jako děti. A navíc.. Já vím něco, co oni neví. Že ať už tam hodím cokoliv, svému parťákovi rozhodně neublížím (pozn. škoda).
Zabořila jsem ruce do kapes od jílu. Let´s have some fun!


Nevadilo mi, kdyby to byl senzibil. Protože jsem se přichystala na nejhorší. Ke mě se jen tak nedostane. A navíc, jsi si sladký blonďáčku vážně jistý, že dokážeš uchránit ji? Budeš se totiž muset snažit. Já ti to za tu mámu nedaruju!

Roztáhla jsem ruce a všude do okolí vyslala malé, nenápadné pavoučky, kteří šli za zdrojem chakry a nebo prostě za čímkoliv, co jim zrovna stálo v cestě. Přiložila jsem ruce k sobě a z úst vypustila to krásné slovo.  Katsu!

Pojďme jim tady trochu přitopit, naházela jsem jich tam totiž dost. Takže možná dokáže zmírnit výbuch, ale dokáže pochytat všechny?

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Senju Umiko
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 74
Join date : 29. 03. 18

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed Apr 04, 2018 12:17 am


Tak jsem tu najednou poskakovala ze střechi na střechu. Pro toho chlapíka to bylo asi přirozené. Skákat ze střechy na střechu, či pobýhat po vesnici "rychlostí blesku" jako by se nechumelilo. Bylo by komplikované kdyby vaše tělo, reagovalo špatně na vaše jutsu. Určitě to také bylo něco jiného, když jste ve skutečnosti dělal tu techniku vy. Já jsem se ale cítila jako na horské dráze, nejdříve nahoru. Potom dolů. Doleva do prava. Ve tváři která byla normálně bíla jak stěna se mi začala objevovat ještě víc nezdravější barva. Místo omítky jsem teď začala vypadat jako sto let stará, vykopaná mrtvola.
Když se konečně zastavil aby použil Shurikeny vysmekla jsem se mu z rukou, padla na všechny čtyři a hodila mu grcku přímo před nohy. Z hlasitým "Gruuueeggh" jsem se jednou rukou chytla za břicho, a druhou se snažila odehnat vlasy z mého obličeje. God... make it stop.pomyslela jsem si bůh ví proč v angličtině.
Bylo mi docela jedno co si o mě ostatní pomyslí, prostě jsem na takovou rychlost nebyla zvyklá.

Když se kolem něj začla snášet mlha, Anbu neváhal a věděl že odsud musí vzít roha. Začal kreslit, co mu ruka stačila, velkého orla na papír. Jakmile se zhmotnil skočil mu na záda a vyletěl nad mlhu. Orel stál nad ní a máchal křídly tak, aby ji rozehnal pryč. Nebyla to žádná větrná technika šlo tu jen o základní fyziku.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   

Návrat nahoru Goto down
 
Uličky a ulice
Návrat nahoru 
Strana 2 z 5Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Hi no Kuni :: Konohagakure no Sato-
Přejdi na: