Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Uličky a ulice

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2, 3, 4, 5  Next
AutorZpráva
H.
Admin*A
Admin*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 212
Join date : 23. 11. 16

PříspěvekPředmět: Uličky a ulice   Tue Feb 20, 2018 12:06 am


Pokud něco sháníte, máte hlad nebo potřebujete nové zbraně, pokud se chcete setkat s přáteli nebo si jen odpočinout na lavičce pod stromem, tak právě uličky Konohy zvládnou určitě uspokojit vaše touhy.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sat Mar 17, 2018 7:04 pm

Stál som na jednej zo striech, opretý o kovový plot zabraňujúci ľuďom páchať nezmyselné sebevraždy. Ruky som mal úspešne vo vreckách a pomerne vzácnu chvíľku môjho voľného času, som venoval pozorovaním oblohy, čakajúc na nejaký .. asi zázrak.
"Ah... sakra.." Odfúkol som prebytočný vzduch v pľúcach a pri nádychu som sa zosunul po plote dolu, zadkom na podlahu "strechy" budovy. Vytiahol som si jeden zo zvitkov, ktorí som otvoril a zapozeral som sa do jeho obsahu. Mal som rád tieto voľné chvíľe, aj keď som ich až tak nepotreboval. Človeku až začali chýbať neustále misie za misiami bez viac než dvojdňových páuz.
Teraz som tu už týždeň kvasil a až na občasné školenia pre nové Ninkeninske tými a mladých z nášho klanu... nič, úplná nuda.
No to bol znak toho, že sa stále nachádzame v relatívne pokojnej dobe. Predsa len za vojny sa ľudia nenudia.

Očko som hodil po mojich psov, ktorí oddychovali kúsok odo mňa. Bolo ich osem a každý mal iné miesto. Niektorí preferovali tieň, niektorí sa vyvaľovali priamo na slnku. Vyzeralo to tak, že všetci spali. Aj pre to som si rukou zahrabol do vrecka, odkiaľ som vytiahol krabičku cigariet. Klepol som do nej zospodu a jedna mi vypadla v podstate priamo do úst. S Cigaretami som začal len prednedávnom.. a naozaj som ich fajčil len príležitostne. Nebolo to dobré na pľúca a celkovú kondičku. No zapaľovač? Ten musel byť. Odklopil som ho, priložil k cigarete a po prvom potiahnutí som sa takmer zadusil.. a to boli naozaj cigarety extra slim a slabé. Čo na tom ľudia videli? Psychológ mi to síce odporúčil na nervy, ale sakra..
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Mar 18, 2018 11:33 am

Krasný sluneční den dneska je. A tudíž jsem se rozhodla vyjít si mezi lidi, ale hlavně na to krásné sluníčko, které úžasně hřálo. Chodila jsem uličkami Konohy, které byly rušné jako obvykle. Procházela jsem se s úsměvem na na tvářích a užívala si tento den. Bez jakýchkoliv myšlenek jsem šla tam, kam mě mé nohy vedly. Zavedly mě až na lavičku, která byla dokonala svým umístěním. Byla pod stromem, takže mi poskytla stín pro mé oči, ale zbytek těla se vyhříval na sluníčku. Pohodlně jsem si usedla a zaposlouchala jsem se do zvuku rušné Konohy.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Mar 18, 2018 12:12 pm

Moju pozornosť upútal Kuromaru. Teraz už dosť obrovský ninken, ktorý zodvihol hlavu a zavetril vo vzduchu, na čo sa na mňa spýtavo pozrel. 
"Ja viem že je blízko Kuromaru, tiež ju cítim." Povzdychol som si. Otočil som hlavou a zapozeral som sa smerom, ktorým prichádzal ten pach. Bolo to približne 200 metrov od mojej pozície, no stále na ulici, na ktorej sa nachádzala aj budova na ktorej streche som stál. Nedofajčenú cigaretu som zadusil do zeme a len som ju pinkol smerom k odpadkovému košu. Krabičku som schoval a len som sa započúval do tichého mravčania Kuromara. Stále sa na mňa intenzívne pozeral.
"A čo po mne chceš? Aby som tam išiel? Sme done.. Kuromaru.. je koniec." Snažil som sa mu vysvetliť, na čo len prevrátil očami, postavil sa, pár krát sa otočil okolo svojej vlastnej osi. Prikrčil sa a do piatich sekúnd ho nebolo. 

Maya Kuromara poznala. Ako inak, bol to môj prvý ninken a v mojom malom týme zastával pozíciu "beta". Vlastne ho mohla vidieť prichádzať už zdiaľky, keďže každý normálny človek pri pohľade na tak veľkého psa radšej uhol. Nemať okolo krku uviazanú šatku so znakom zeme ohňa, tak by na neho zavolali nejaký odchyt. No on si to razil priamo k nej s vyplazeným jazykom a dosť nadšeným výrazom na tvári. Ako každý správny veľký pes na Mayu skočil, prednými labami sa jej oprel o ramená a začal sa neskutočne vtierať, aj ju pár krát oblízol po tvári.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Mar 18, 2018 1:26 pm

Z mého poklidného sezení na lavičce pod stromem mě vyrušil divný hluk. Byli to lidé, kteří jako kdyby se něčeho lekli. Otevřela jsem své oči a podívala jsem se směrem k vzruchu, který mě vyrušil z mého relaxovaní. Mé oči spatřili důvod pozdvižení, ale dělali zbytečně neklid. Byl to jen pejsek, přičemž označení pejsek není správné, protože není vůbec malý. Musela jsem se usmívat, když jsem ho viděla. Byl to už nějaký pátek, co jsem ho viděla. Zajímalo proč se vzdálil od něho, možná si udělal procházku sám pro sebe, protože svého panička měl už dost. Kdo ví, kde je pravda. Pozorovala jsem ho a když se přibližoval bylo mi jasné,jaký je jeho cíl. Ten cíl jsem byla já!
"Ahoj, Kuromaru, jak se máš?" zeptala se toho roztomilého psíka. Chtěla jsem ho podrbat za ouškem, ale než jsem se nadala, tak mě tlačil na lavičku a oblizoval. Jaký pes takový pan, tohle měli snad společné. Rukama jsem ho začala hladit. A doufala, že mě ze svých spárů pustí co nejdřív. "Copak tu děláš?" CO stýskalo se ty?" zeptala jsem se Kuromaru a přitom se sama sobě zasmála.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Sun Mar 18, 2018 6:34 pm

Vyzeralo to tak, že sa Kuromaru sám od seba tak skoro nevráti. To bolo celkom depresívne, pretože som ho potreboval.. a to znamenalo, že sa budem s Mayou musieť stretnúť. Určite tomu orechovi práve o toto šlo. S povzdychom som sa postavil na nohy, oprášil som si nohavice a ešte pred odchodom som si do automatu išiel kúpiť plechovku sladkého nápoja. Nie moc sladkého, na osvieženie. Čupol som si k nemu a rukou som zahrabal v priehradke, až kým som padnutý nápoj nevybral.
"Chmm..." Zamyslene som sa na plechovku zapozeral. 
"Asi by bolo slušné, keby že kúpim ešte jednu.." Povzdychol som si. Začal som po vreckách hľadať nejaké ďalšie mince, až kým som nenaškrabal dosť.
"Máte rozchod.." Povedal som len tak mimochodom, na čo sa moji ninkeni rozišli do všetkých strán. Väčšina z nich pravdepodobne do lesa, kde to mali najradšej. Po tom ako som vytiahol aj ďalšiu plechovku, vybral som sa za Kuromarom.

Kuromaru predsa len nakoniec z Mayi zliezol. Aspoň z časti. Svoje telo presunul na lavičku vedľa nej, zatiaľ čo hlavu jej položil na nohy a len sa spokone nechal hladkať. Aj chvostom zavrtel. keď sa ho spýtala, či jej chýbal, len zľahka štekol na súhlas a trocha sa o Mayu začal obtierať.
"Ty zradca..." Povedal som si v duchu, stojac dobrých dvadsať metrov od nich, tak trocha spolovice schovaný za jeden zo stánkov s novinami. To sa nevidelo každý deň, aby sa Jounin schovával ako malé dieťa pred niekým, s kým sa moc nechcel stretnúť. No Kuromara som poznal, nemal som moc na výber. "Ja jej dám.. takto mi rozmaznávať parťáka.." Zamrmlal som si znova, no nemohol som sa hnevať. Bol to predsa len pohľad, ktorí mi celkom chýbal.
Skôr než sa na mňa začalo podivne pozerať viac ľudí, len som vyliezol. V ústach som mal špáratko a jednou rukou som so poškrabal zátylok hlavy. 
"Sakra.,. to je otrava.." Každý krok bližśie bol ťažší a ťažší, naozaj sa mi chcelo utiecť. Nepomáhali ani dve plechovky, ktoré som držal v ruke.
"Ospravedlňujem sa, ak ťa otravuje." Prehovoril som spoza Mayi. Určite by som neprišiel spredu, ešte by zdrhla. K ramenu som jej priložil jednu z plechoviek, ktorá bola predsa len pre ňu. Bolo mi jasné že ju neotravuje, Milovala ho. Vlastne všetky zvieratá.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Mar 19, 2018 6:34 pm

Kuromaru mi konečně nechal pořádně se nadechnout. Lehl si na lavičku a hlavu mi položil na klín. Musela jsem se usmívat, protože jeho náklonnost mi chyběla. Hladila jsem ho tak, jak to měl nejvíce rád, přeci jen tuhle radost ze mě jsem mu nemohla nedopřát. "Taky si mi chyběl" pověděla, když mi "odpověděl" na mojí otázku. Kolemjdoucí na mě se dívali divně,když jsem si povídala s velkým psem, ale on mi rozuměl! "Ale znáš, sem tam je to někdy jako pod psa, ale většinou se mám dobře" povím mu, jak se mi daří. Hladila a škrabkala jsem ho a přitom jsme si povídali o všem možném. Tedy spíše to vypadal jako monolog, ale co už.
Z našeho úžasného rozhovoru nás vyrušil, ten hlas, známý hlas Ashi-ho. Mohla jsem tušit, že dříve či později se dostaví, přeci jen na Kuromaro-vi mu hodně záleželo. Když jsem ho uslyšela, málem mi srdce zastavilo, ale uklidnila. "Moc dobře víš, že mě tenhle mazlík nikdy neotravuje" povím a ušklíbnu se. Ashi neměl rád,když mu někdo rozmazloval psy a já v tom byla mistr. Vzala jsem si od něho tu plechovku a položila jí vedle se. Dál jsem hladila Kuromara a čekala, co mi Ashi řekne. Popravdě vůbec jsem nevěděla, co říct, už to byl nějaký čas od toho dne a od té doby jsme se neviděli.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Mar 19, 2018 8:53 pm

Keď prebrala plechovku, ruku som znova stiahol a len som tam ostal stáť. Chvíľku som sledoval jej červené vlasy. Naozaj to bol už nejaký čas. Rozmýšľal som nad tým, či to vôbec naozaj skončilo. Nakoniec som si len povzdychol a sám som sa o lavičku oprel, aj keď na druhej strane, než sedela Ichigo.
"Yep.." Takmer som si chcel dať facku.  "Viem si predstaviť, aký cirkus by robila celá banda.." Nahodil som taký impulzívny ľahký úsmev. Bolo by sa na čo pozerať. Osem veľkých psov, ktoré obliehajú jednu bezmocnú červenovlásku.
"Vieš... pokojne ich niekedy príď pozrieť. Kľúčik máš.. nemusíš mi ho vracať." Kusol som si do jazyka. No.. kým sa na mňa neoborí tak to možno neznelo až tak katastrofálne, ako som si myslel? Asi?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Mar 19, 2018 9:45 pm

Svými jemnými dotyky jsem uspokojovala Kuramorovou chuť po mazlení. Přeci jen potřeboval tu ženskou něhu, kterou poslední dobu určitě neměl. "Jak se vůbec mají chlupáčci?" zeptala jsem se na ostatní psy, vím, že u Ashi-ho měli snad tu nejlepší péči, co mohli ve vesnici dostat. Přestala jsem hladit pejsanka a otevřela si plechovku, co mi donesl. V duchu jsem si povzdychla při pohledu na tu plechovku, vždy uměl být milý. Otevřela jsem jí a napila jsem se. Bylo to krasné osvěžení. "Taaak jo, já se stavím.." pověděla jsem a vzápětí jsem se zasmála. Schválně jsem neřekla za kým se stavím, možná za pejsky, možná za ním, nebo obojí dohromady. O proti zde přítomném ex, jsem byla dosti veselejší, ale ve skutečnosti jsem nervozní.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Mar 19, 2018 9:58 pm

Pozrel som sa na Kuramaru. Kto bol spokojnejší pes? Tak nejak som zadusil chuť is to s ním vymeniť. Nebolo to zdravé. Sám som si otvoril plechovku a ešte pred tým, než som jej odpovedal, som si odpil. Nebola až tak studená ako priamo z automatu, ale stále vedela celkom dobre osviežiť. A .. tu išli moje zvyšné drobné. Keby že zo seba viem vysúkať aspoň nejakú normálnu vetu. Predstavil by som si, čo by v tejto situácii spravili moji dvaja bývalí tímoví parťáci. Shigure by pravdepodobne ... nie, ten sa do takejto situácii nikdy nedostane.. a Karasu.. Trocha mi potemnel pohľad. Skôr by zjedla Kuromarove granule, než by mala nejakého ex.. Takže nie, moji dvaja kamaráti mi v tejto situácii naozaj nepomohli. Tak trocha som dúfal že sa tu niekto z nich "náhodou" ukáže.
"Okej, len daj dopredu vedieť. Aj keď doma by stále niekto z prašivcov mal byť." Predsa len som nemal len osem psov, ale viac.. nehovoriac o zvyšku klanu...
"Ahm.. hmm.." Pomaly som sa postavil z lavičkya rozmýšľal som, či už odísť.
"Stále používaš rovnaký šampón Ichigo.." Poklepal som si po nose, na čo som sa znova usmial. 
"Nemeč ho... Kuromaru ťa našiel hlavne vďaka nemu." Pomaly som sa pobral k odchodu a tak nejak som ćakal, že sa Kuromaru pridá.. aj keď ten ? Ten úplne drbal na mňa. Len si tam vrtel chvostom a spýtavo, až ublížene sa na mňa pozeral, zatiaľ čo ja som sa chcel tak trocha prepadnúť od hanby za to, čo zo mňa vyliezlo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Mar 19, 2018 10:44 pm

Ak Ashi očakával zázrak, že sa tu nebodaj objavím a ešte mu budem zachraňovať prdel, bol naozaj na veľkom omyle. Postávala som celý čas v tieni stromu neďaleko od nich. Moja vôňa bola príliš nevýrazná a Ashi priveľmi nervózny, aby zaregistroval, že ho sledujem s pobaveným úškrnom na tvári. Vždy to tak bolo. Koľkokrát sa stalo, že som sa objavila za ním bez toho, aby si ma všimol. Bola to moja špeciálna schopnosť - pohybovať sa nenápadne v dave, rýchlo sa strácať i v tých najtrápnejších či nepríjemných situáciách. Ohnivovlasú osobu vedľa neho som neregistrovala, prišla mi priveľmi nezaujímavá na to, aby som sa zapodievala jej totožnosťou. Ani vo sne by mi nenapadlo, že ide o ďalšiu Uzumaki. Nerada by som niekoho z toho klanu stretla.
"Aaaaashi, Aaashi, ty sa nikdy nepoučíš," preniesla som svojim typickým chladným tónom, vystupujúc z tieňa a kráčajúc smerom k nemu.
"Koľká že to je už v poradí, na ktorú to skúšaš so psami? Ach, už je to otrepané, dnešné ženy letia na Ajfóny a BMWčka, psy už vyšli z módy," ľútostivo som sklonila pohľad na jeho spoločníka. Ten ma už dôverne poznal a vedel, že si z Ashiho vyslovene strieľam. Niežeby mi to prinášalo radosť, ale...cítila som pritom akési...zadosťučinenie. Pokoj na duši. Sarkazmus a škodoradosť bola dôležitou súčasťou môjho správania sa. Skôr, než možno vôbec stihol zareagovať, čapla som Ashiho rukou po hlave. Nie veľmi silno, zas spôsobiť otras mozgu som nechcela. Ale taká atraktívna hrča o veľkosti vešteckej gule by rozhodne nebola odveci.
"Aká to hanba. Ešteže som stále po ruke, aby som tuná slečne...," konečne som sklopila pohľad k dievčine vedľa neho. Akonáhle som zbadala jej tvár, zmĺkla som. Maya. Jeho bývalka. Moja tvár ostala dokonale chladná. Očami som prepichovala tie jej. Iste ma poznala a vedela, že som sa s klanom Uzumaki rozišla v nie práve priateľskom duchu. Nespájalo ma s nimi nič, rovnako ako ani s ňou nie, hoc som ju poznala len z videnia. Bola pre mňa taká istá, ako aj ostatní, Neberte to tak, že som teraz trpela, bolelo ma srdiečko za to všetko, čo sa stalo. Kdeže. Také niečo neexistovalo. Bolo mi to len vrcholne nepríjemné. Mala som milión štipľavých poznámok na jazyku, no miesto toho som si len teatrálne povzdychla a vzdialila sa od mladej Uzumaki pár krokov späť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Mon Mar 19, 2018 11:23 pm


Drnčení budíku, několik chvil přemýšlení nad tím jaký má smysl vstávat z postele když stejně nic produktivního neuděláte. Rychlá snídaně, která obsahovala jedno mléko, pomalu se měnící na tvaroh, s ovesnými vločkami. Lenost vyčistit si zuby na tolik silná že nakonec beru žvýkačku s pomyšlením že "close enough". Vrácení se do pokoje, hledání čehosi co by připomínalo adekvátní oděv a následovné najítí 3 různých věcí, které pokud se k sobě hodily bylo širé štěstí. Dnes tomu tak nebylo a proto jsem vyšel ven v kostkované košili, na nohách něco co připomínalo třičtvrťáky do křiklavě žluté barvy. Jinými slovy? Klasické ráno.
Nevědíc, po mém ranním rituálu jsem vyrazil kouknout se za Shiinou a "mámou", zeptat se zda něco nepotřubujou, prohodit pár slov a ujistit se že je vše v pořádku. Čas od času nebylo na škodu se vypravit za svými příbuznými a zjistit co a jak. Když i však tahle činnost byla u konce tak s ní i moje denní povinosti. Pokud se tedy neukáže někdo z klanu s něčím naléhavým, což oni dělali hrozně rádi. "Kde jsou ty časy kdy jsem mohl celý den jen proležet v trávě, sledovat mraky a svět by se stále točil?" povzdechl jsem si a následně monologoval co že by bylo dobré dnes podniknout.


...


Poté co jsem probrouzdal jeden z barů kde jsem si "byl vydělat", činnost která představovala obrat o peníze kdokoliv hloupého k tomu aby mě vyzval v kartách, sem měl v kapse slušný obnos peněz na oběd a popřemýšlel jsem kde by to bylo nejlepší. Kráčejíc ulicí jsem na sebe poutal pozornost, fakt za který mohl jistě můj nevšední ohoz, řada tetování či rozcuch vlasů jak havraní hnízdo, jsem přemýšlel kde že by bylo nejlepší se dnes najíst, když jsem zbystřil že tam stojí můj starý tým a Mayu spolu s nimi.
Bylo mi jasné že teď už se setkání s nimi nevyhnu. Nevadilo mi to neboť to byli jedni z mála lidí, kteří mi nelezli krkem. Mírně jsem se usmál jelikož jsem si všiml že jeden z Ashiho psů se na mě podíval a šťěknul což upoutalo jejich pozornost směrem na mě.
"Yo." řekl jsem prostě s klasickým neutrálním výrazem ve tváři, biť jeden z mých kouktků lehce cukal směrem nahoru, mávnul směrem k nim a dodal.
"Neruším?" pohledem jsem přejel všechny členy skupiny sledujíc jejich reakce a s mírně pobaveným výrazem sem se koukal na celou situaci předemnou. Neměl jsem rád celé tyhle trapné setkání. Nikdy jsem nevěděl co mám říct a jak reagovat. Nebyl jsem dobrý k tomu abych vedl nezávazné konverzace, což oni ale věděli.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 12:15 am

"Říkáš, že nebudu muset uklízet?" trochu si do něj rýpnu. Měla jsem doopravdy dobrou náladu, ještě že jsem nevěděla, že se stahují mračná. Pejsek měl stálé hlavu na klíně a pokojně si vrtěl ocáskem. V duchu jsem přemýšlela, jak si ho ukradnu domu, ale musel by jít po svých, ale to by možná nebyl zas tak velký problém. Každopádně jsem od svých plánu musela opustit, tedy prozatím.
"Asi by mě nemělo udivovat, že si pamatuješ vůně" vzápětí dodam "Šikovný pejsek" a poškrabu Kuromaru. Nijak jsem si neuvědomila, že by se to mohlo vztáhnout k Ashi-mu. Bohužel jsem si to uvědomila a celá zrudla. Pěkný trapas, pomyslela jsem si v hlavě. "Ehmm, to bylo na Kuromaru" poškrabala jsem se ve vlasech. Rychle jsem se napila z plechovky, abych zapila hořkost téhle situace. Naštěstí to vypadalo, že Ashi chce už jít o dům dále, ale Kuromaru se moc nechtělo a pohladila ho hlavě a naznačila, že by měl jít za svým paníčkem. Nedělalo mi to sice velkou radost, ale bohužel jeho místo bylo vedle Ashi-ho.
Celou situaci, ale stejně zazdila slečna, která si nejspíše dělala srandu z Ashi. Počkala jsem než si dodělala sradnu, a poté se obrátila i na mě. Přišlo mi, že jí přešla řeč a místo toho nahodila smrticí pohled jako kdyby se mě snažila probodnout skrz. Milé jsem se na ní usmála, pokud si myslela, že mě zastraší. Byla na omylu. Momentálně jsem velela lidem, kteří jsou ti nejnebezpečnější ve vesnici, když tedy pomineme našeho Hokageho.
"Jsi má spása," pověděla jsem směrem k mé mladší příbuzné "Kurasu-nee - chan" dodala jsem. Moc dobře, že za tohle mě bude chtít zabít na místě.
Kuromaru, který byl soustředěn na mé hlazení, vyrušil nějakou známou tvář. Štěkl na něj a poté zase sklonil svojí hlavu na můj klín. Ona osoba přišla a a originálně se zapojila do tohohle dění. "V pohodě, je tu zasedání pod stromem" povím. Vřelé se na něj usmějí a nakloním na hlavu stranu. Mno pomalu se to tu hromadilo a vše začalo tím, že jsem si hladila pejska. Podle mě za všechno může Kuromaru, proč by tu jinak všichni byli? Prostě psí láska!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 12:37 am

"V poho..de.." Zamrmlal som na ospravedlnenie Ichigo, sledujúc Karasu ktorá.. no.. poznal som ju celý život a úprimne.. týchto situácii mi pripravila už dosť. Pravda bola taká že som sám nebol pes a aj keď ju Kuromaru určite ucítil, nevenoval jej doteraz pozornosť. Mayu mal radšej.. to bolo jasné. Ani som sa mu nemohol diviť.
Ruku som položil na hlavu kde eh, nie tipel tam naozaj nebude a tak trocha pobavene som sledoval ako sa Karasu snaží Ichigo .. ja neviem asi varovať? Možno to spravila kvôli faktu, že ma chcela provokovať.
"Vidím.. že si v nálade Rasu-chan. Ak ma budeš stále takto špehovať, začnem si myslieť že máš záujem.." Zasmial som sa trocha nenútene.. trocha silene. U nej si človek nikdy nebol istý. Ale v podstate som ju mal rád, prežili sme v jednom týme detstvo.
Nastal tu však problém, do ktorého som sa nerád púšťal. Na jednej strane bola Karasu, na druhej Ichigo.. a ja chudák s Kuromarom, ktorý stihol zliezť a schovať sa za mňa, niekde medzi nimi. Teda nie fyzicky ale.. sakra.. na koho stranu by som sa mal prikloniť, ex-priateľka alebo ex-tímová kolegyňa? Teda nie že by Karasu nebola kočka.. ale..
Z môjho neistého pobaveného úsmevu a zadúmania nad tým, ako sa ich nejak snažiť... no aspoň aby sa zniesli, ma vytrhla záchrana.
"Yaare yare! Ako za starých čias." Otočil som sa k Shiguremu. Keďže som im bol chrbtom, len som sa mu pozrel do očí a ústami som naznačil slovičko "ďakujem", až zúfalo. Prišiel som k nemu s úmyslom, ťuknúť si päsťami. Úplný bro-fist.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 5:25 pm

Pozdvihla som obočie. Týmto označením ma ani tak nevyviedla z miery, ako prekvapila. V tom nepríjemnom duchu. Nikdy som netvrdila, že som klan nenávidím, len...som si s ním už nemala čo povedať. Nedokázali sme spolu vychádzať v žiadnom smere. Venovala som jej posledný chladný pohľad,  potom som už svoju pozornosť presunula na Ashiho. Nemalo zmysel sa s ňou naťahovať. Nestála mi za to.
"Ak si to začneš myslieť, ubezpečujem ťa, že to len pri tej hrči na hlave neostane," odvetila som s čírym chladom v hlase, no predsa mi na tvári hral pobavený úsmev. Bola som úprimná, niečo ako držanie jazyka za zubami, ak som cítila, že mám na jazyku milión sarkastických poznámok, pre mňa neexistovalo. Nenahovorila som toho veľa. No ak predsa len niečo zo mňa vypadlo, nebolo to dvakrát milé. Bola by som pokračovala, nebyť nášho posledného tímového partiaka, Shigureho. Nechcelo sa mi veriť, že sme sa tu všetci zišli pri takejto príležitosti.
"Ako za starých čias? Chmmm...to sme ti zruinovali toľko príležitostí na vzťah a odohnali toľko žien...vlastne sme ti robili službu. Škraty ťa vždy priťahovali," šibalsky som mrkla po Shigurem, bola to náozaj zábava. A či sa mladá, tuprítomná Uzumaki urazila, nebol už môj problém. Nikomu sa prosiť nebudem.


Naposledy upravil Karasu dne Tue Mar 20, 2018 6:49 pm, celkově upraveno 2 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 6:23 pm

Pozorujíc situaci, která se mi teď nabízela před očima jsem nemohl než mít tu onu "chvilku nostalgie" jak se tak říká. Hlavou mi proběhli momenty z dětství, kdy jsme jako trojice dětí nejednou rozbili okna budovy Akademie, což zdaleka nebylo to nejhorší co jsme provedli. Napadlo mě že je až k neuvěření jak jsme se změnili. Karasu tehdy byla uzabřená do sebe, mluvila jen když se jí někdo na něco zeptal či když jí něco rozčílilo. Ashi navenek zůstával stejný, ovšem nalijte do něj dostatek alkoholu a hned se rozpovídá o tom jak by nejradši změnil Konohu od základu. A i když bych si rád namlouval že "já jako jediný jsem zůstal stejný" taky tomu tak nebylo a pravděpodobně jsem prodělal víc proměn, než jsem si byl ochoten připustit.
První se ke mě hlásila Mayu. Bylo to již pár let co jsme spolu naposledy mluvili. Tak už to ale bývá když se někdo rozejde z vaším nejlepším přítelem. Vyberete si stranu a s tou druhou osobou váš vztah přejde do divných setkání na ulici, které se většinou zaměřují jen na pozdravy a občasné "Jak jde život?". Bylo zřetelné že mezi nimi to stále je stejně divné a proto jsem byl rád že tu nebudu jako třetí kolo u vozu. Téhle role jsem měl za svůj život už po krk.
Na její uvítání jsem odpověděl úsměvem a kývnutím. Chtěl jsem tím naznačit že si ho cením,  načež mi přeběhl mráz po zádech, jelikož jsem si uvědomil, že ty většné jednání s klanem se na mě začali podepisovat. Jak já nesnášel etiketu.
Další byl na řadě Ashi jehož poznámka by mě opět hodila do fáze nostalgie, nebýt natažené pěsti, která směřovala směrem ke mě. Bylo na něm vidět že byl vděčný za moji přítmnost a nebylo se mu co divit.
Pěst vysela mezi námi ve vzduchu. Samozřejmě že jsem věděl co to znamená a nebyl bych to já kdybych si z něj trochu nevystřelil. Zpočátku jsem měl na sobě svůj znuděnej výraz. Pohledy jsem střídal mezi Ashim a jeho pěstí a dobrých pár chvil to vypadalo že ho "nechám vyset". Po chvíli jsem to však nevydržel, pousmál se a "ťuknul" si sním.
"To víš, Ashi měl hold vždycky 8 trumfů v rukávu jak šlo o holky." odpověděl jsem Karasu na její narážku narážkou na jeho Ninkeny. Přeci jen když byli jako šťěňata musel od sebe odhánět dívky vidlema. Ne doslova samozřejmě. Nejednou jsme mu s Karasu tyto setkání překazili. Já jen protože mi to tehdy přišlo jako dobré strávení času ovšem nejdnou mě tehdy napadlo zda neměla Karasu nějaký postraní motiv ohledně Ashiho a jeho přítelkyň. I kdyby tomu tak bylo určitě by to nepřiznala a já měl dost rozumu na to, abych se neptal. Vždy byla velmi defenzivní v tomhle ohledu.
Jelikož jsem také vycítil že by zde mohl vypuknout nějaký "girl fight" či něco na ten způsob napadlo mě že by bylo nejlepší odvést konverzaci někam jinam.
"No nestává se často že by jsme se sešli tak proč toho nevyužít hm? Znám jeden bar kousek odsud pokud by byl zájem, pokud tedy už není v plánu něco o čem nevím." řekl jsem směrem ke skupině.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Maya
Velitel ANBU
Velitel ANBU
avatar

Poèet pøíspìvkù : 89
Join date : 20. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 8:20 pm

Karasu si myslela, že je vtipálek, ale ne nebyla. Na druhou stranu jsem nebyla typ, který by se kvůli jedné malé holčičky musela rozčilovat. "Tak to se divím, že chodil se mnou a ne s tebou" odvětím Karase na poznámku ohledně ošklivek. Jediné mě vrtalo, jak se někdo může nechá ošetřit od někoho jako byla zrovna Karasu.
Postavila jsem se na nohy. Zde jsem již nebyla vítána, do jejich nostalgie jsem nepatřila a patřit. Naše vzájemné popichovaní mi nedělalo dobře a a dělat si trapas před Ashi jsem také nepotřebovala. Přesunula jsem se ke Kuramoravi a dřepla si k němu. Shigure měl poznámku ohledně psů, měl pravdu, ale ve skutečnosti Ashi měl ještě 9 trumf. A to byl on sám. Objala jsem velkého psa a zašeptala mu "Promiň." Bylo to tiché, tak aby to nikdo neslyšel. Byla to omluva za mé chování a také za to, že jsem opustila jak ho, tak i jeho panička. "Pozdravuj i zbytek smečky, Kuramaru. A někdy se zastav" řekla jsem mu. Věděla jsem, že záleží na Ashim, jestli ho pustí, ale možná v tom byla skrytá pro Ashi-ho. Nakonec jsem pejska poškrabal za ouškama a postavila se. Mezitím Shigure navrhl bar, jak už řekli, je to jejích shledaní, ne mé. "Mám ještě nějaké povinnosti, snad někdy příště, Shigure - san" povím a usmějí se od ucha k uchu. Otočím se a ještě jednou se podívám do těch roztomilých psí oči. "Cya" řekla jsem a šla jsem vstříc do rušných ulic Konohy. Svým chováním jsem dozajista posilnila ego Karasu, ale co už. Tahle stránka mé osobnosti není tak silná jako ta pod maskou. Sice se dokážu lhát a přetvařovat se, ale i to má své limity. Nemůžou vědět, kdo doopravdy jsem a nikdy to vědět ani nebudou. Člověk si říká, že po těch letech v ANBU, nebude litovat svého rozhodnutí, ale skutečnost může být jiná. Přišla jsem o to nejlepší, moji chybou. Bohužel jsem již podepsala smlouvu s ďáblem ze které nejde odejít, ne teď. Při chození uličkami mi tyhle otázky naskakovaly do hlavy úplně samy. Odpovědí se mi ale nedostávalo.
//přesun
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 10:21 pm

Necítil som sa moc príjemne, Shigure ma naozaj zachránil no istý druh.. neistoty vo mne stále driemal. Prečo aj nie. Títo traja tu, boli ľudia, ku ktorím som mal v celej Konohagakure no sato najbližšie a tak nejak som nebol práve z tých, ktorí by pri konfliktu svojich kamarátov v pozadí vykrikoval a povzbudzoval ich v tom. Rasa, ako inak .. ma odbila ďalšou poznámkou nad ktorou by som inokedy len mávol rukou. No.. to by som nemohol vedieť, že to myslela vážne. Aj cez ten úsmev.. naučil som sa viac počúvať jej hlas, než jej mimiku tváre. Zľahka som sa pousmial na Shigureho, pri jeho poznámke. Stále som sa dokázal tváriť nevinne a to som sa ani nemusel snažiť, či pretvarovať. Naozaj to bol nevinný úsmev.  "Rasu-chan.. " Povzdychol som si a trocha som sa kusol do jazyka. Nepovedal som jej, že naozaj potrebuje niekoho, kto ju poriadne vytrt... ehm.  Aj keď som si to naozaj myslel.
Kuromaru na Mayu reagoval ako vždy.. so smutným psím pohľadom, ktorím sa ju tu snažil nejakým spôsobom pripútať. Ako keby mu z úst zobrala obľúbenú hračku. Dokonca si aj zakňučal. Ja som si ruky založil za hruď a len som sa za ňou pozeral. "Cya.. hm?" Viditeľne mi klesla nálada.
"Mám pohotovosť Gururu, nemôžem piť alkohol." Vysvetlil som mu. Pohotovosť bol stav, ktorí bol v podstate niečo na štýl pasívnej služby. Mal som voľno, no musel som by ť 24/7 pripravený do pol hodiny vyraziť z Konohy. Rovnako ako aj každý iný pátrací shinobi. To, že za to mohla jeho sesternica, som radšej nespomenul. Tak nejak som sa znova pristihol pri tom, ako civím na miesto, kam mizla Ichigo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Karasu
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 201
Join date : 30. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 11:28 pm

Nesnažila som sa byť vtipná ani som si nehonila ego. Keďže som nerozumela fungovaniu ľudských citov, sarkazmus bol pre mňa ideálnou cestou. Ostrý jazyk bol pôvodne len akousi obranou pred tými, ktorí mali potrebu kopnúť si do tichej osôbky, no časom sa z toho vyvinul akýsi...stály prvok mojej povahy. A Maya...tá očividne nebola zvyknutá na úprimejšie povahy. Mala by sa naučiť, že život nebude nikdy tak ružovučký ako to je v pohodlí jej domova a nie každý bude k nej tak milý ako tuná Ashi. Jej poznámka sa ma nedotkla a dokonca mi ani nestála za to, aby som nejako reagovala.
"Čo je?! Nemôžem za to, že sa slečinka urazí pri každej nepriamej urážke na jej osobu!" Obhájila som sa. Neľutovala som svoje slová. Prečo by aj? Neexistoval pádny dôvod, prečo by som mala držať jazyk za zubami. Ona mi za to ani zďaleka nestála. V Ashiovej tváry sa mihol akýsi výraz. Takto sa ľudia zvykli tváriť, keď ich niečo trápilo. Žeby ona...? Veď sa už dávno rozišli. Darmo som sa snažila pochopiť, o čo to vlastne šlo, keď som tomu nerozumela. Láska bola pre mňa len akýsi...nonsens.
"Super nápad, ja by som šla, ale...Ashi sa ako vždy drží striktne pravidiel. Jedno pivo ťa do hrobu neprivezie, aj keď...pri tvojej výdrži by bol vhodnejší nejaký detský džúsik," venovala som mu kritický pohľad. Keďže som sa akosi pozabudla zabudnúť, vyzeralo to, že to myslím smrteľne vážne.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Tue Mar 20, 2018 11:59 pm


Jak už se dalo čekat obě dvě ženy si vyměnili své názory. Bylo mi docela záhadou jaktože ženy jsou takové když se jedná o muže. U mužů když se dva náhodou zajímali o stejnou ženu to probýhalo "ať vyhraje ten nejlepší". Ženy si naproti tomu byli schopné vytrhat vlasy či něco horšího jak se zajímali náhodou o toho stejného. Žárlivé to bytosti. pomyslel jsem si a dál to nerozebíral.
Karasu jako obvykle se začala hájit. Musel jsem se opravit když jsem si myslel že já se změnil nejvíc. Karasu byla od té tiché a uzavřené dívky k nepoznání. Chvíli mě napadlo zda její netaktnost a asertivita nepramení z toho že byla většinu života sama. Rozhodně být ve střetu se mnou a Ashim nějak nepomáhalo. Napadlo mě říct tolik odpovědí ale měl jsem málo energie ještě míň chuti podněcovat debaty typu "možná kdybys..." Navíc mi do toho nic nebylo.
Z Ashi vypadlo že je "ve službě", což jsem technicky byl aji já. Ovšem dnešní dobou už bylo jen málo výslechů, plánování či věcích na ten způsob, takžé má práce byli jen mise a klan.
"Tak pokud nechceš můžeme zůstat tu." řekl jsem prostě. "Přeci jen, stát tu uprostřed ulice a koukat jeden na druhého se těžko něčím trumfne..." řekl jsem svým tipickým hlasem. Narozdíl od sarkasmu který používala Karasu, byl ten můj suchý, bez známky útoku. Docela to odpovídalo našim osobám.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed Mar 21, 2018 6:40 pm

Poškrabal som sa na nose. Trocha som sa otriasol a ruku som mimovoľne poloźil Kuromarovi na hlavu, kde som ho trocha poškrabal.  Vystrúhal som na oboch veselý úsmev, aj keď trocha falošný. "Gomenne, nechcel som vám pokaziť tvoj nápad Gururu, Rasu-chan. Pôjdem, len nebudem piť." Žmurkol som na Karasu. Potľapkal som Kuromara po hlave a ten sa následne rozbehol niekam do ulíc. V podstate som mu dal voĺno, no jediné miesto kam reálne mohol ísť, bol práve klan Inuzuka.
"Kde je ten bar? Možno to poznám." Strčil som si ruky do vreciek a tak nejak neurćito som.. spravil zopár krokov. Potreboval som sa trocha prejsť, možno by mi ich spoločnosť aj spravila dobre. Aj keď.. už pár krát som si pokladal otázku, ako je možné, že sme kamaráti. Boli sme každý úplne iný a teória "protiklady sa priťahujú" je úplný blud.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed Mar 21, 2018 7:43 pm

"Yare yare..." řekl jsem a zakroutil hlavou."Vůbec ses nezměnil co?"řekl jsem s mírným úsměvem a řekl jsem to tak, aby to nevyznělo jako něco špatného.
Typickej Ashi. pomyslel jsem si. Přišlo mi že někdy se až příliš snažil být s každým za dobře. Já jsem byl vždy přesvědčen za to, že není žádný čin který by nebyl sobecký. I když nabídnete někomu pomocnou ruku, neděláte to aby se on měl dobře ale aby jste vy měli dobrý pocit. Takhle jsem to viděl alespoň já a zajímalo by mě jaký důvod měl Ashi. Mě jako takovému to nevadilo. Občas bylo hezké se spolehnout na někoho, ať už důvod proč pomáhá je jakýkoliv.
Jelikož pozornost skupiny byla teď zaměřená na mě ohledně lokace baru, ujal jsem se jí a vykročil v před se slovy.
"Je to menší bar nedaleko sídla Nara klanu. "U Jelena"." řekl jsem prostě. Název byl pokus na "pun", Nara klan byl nedaleko toho baru, Nara klan byl spojován s jeleny. Trávil jsem tam poměrně dost času, byl blízko k mému obydlí, byl čistý, chodili tam lidi které znám a po večerech se tam hrál poker. Vše co jsem od baru požadoval. Jelikož jsme tam s Ashim a Karasu byli několikrát, bylo to nejlepší místo kde mě po nocích hledat, tak se nebylo vůbec proč divit mému výběru.


...

V Baru.

Cesta netrvala ani tři minuty a byli jsme tam. Během ní probíhala konverzace poměrně vlažným tempem a nic světoborného. Jen prostě nazávazné řeči. Vešel jsem jako první dovnitř dveřmi, nad kterými byl do dřeva vyřezaný jelen s parohy. Uvnitř to touhle dobou bylo poměrně živé, někteří lidé si dávali dnešní menu a jiní seděli na mnoha židlých u baru. Kývl jsem na barmana, a zároveň majitele, Saita, který mi kývnutí vrátil a usmál se na mne. Saito byl muž lehce po padesátce ovšem stále si udržoval atletickou postavu. Jeho obličej měl již několik vrásek a vlasy začali nabírat barvu popela.
Měl jse to tu rád. Nebylo to malé, nikdy tu nebylo narváno ovšem nikdo by to tu nenazval "prázdné". A taky to byl jeden z barů, kde jsem neměl zákaz, který zpočíval v údajném podvádění u karet. Někdo hold nesnese porážku.
Sedl jsem si na kraj baru a na levo odemne dvě volné židle. Nerad jsem seděl u prostřed. Otáčet hlavu ze strany na stranu když se z někým bavíte je otrava. Při otázce "Co si dáte k pití?" sem odpověděl jednoduše že.
"Pivo." a čekal co si obědnají. Nebyl jsem nějak zvláštní výběr na tom co piju. Bylo mi to relativně jedno. Nepoznal bych rozdíl mezi jednou značkou piva a druhou takže mi bylo jedno co mi přistane před nosem. Nerad jsem také zahajoval konverzaci. Vždycky jsem byl člověk co spíš reaguje než co vznáší nějaké otázky a proto jsem se do toho nějak nehrnul i teď.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Wed Mar 28, 2018 9:56 pm

"Aha.. tamto miesto." Mohol som to tušiť. Typický Shigure. Ešte aj jeho obľúbený bar bol vlastne .. ten najbližší od miesta, kde býval.
Schuti som sa zasmial, kývol som na Rasu, aby sa pridala a sám som sa za ním vydal, ruky strčiac niekam do vrecka, vyťahujúc lízatko. Tak nejak som preskočil fázu fajčiara a rovno som sa dal na odvykačku. Keď to lízatko bolo tak super.
Cesta netrvala dlho. Vymenili sme si zopár noviniek, aj keď zas tak veľa ich nebolo. Len sa dalo čakať, kedy sa dostaneme na staré dobré časy.. a nakoniec sa ožerieme tak, že si vytvoríme nové, zábavnejšie story. Neboli sme síce žiadny alkoholici, ale o to to bola väčšia sranda. Pretože sa nám to nestávalo často, nikdy to poriadne neomrzelo.
Sadol som si vedľa neho. Samozrejme tak, aby si moja obľúbená parťáčka z týmu sadla vedľa mňa, ak sa rozhodne pridať.
" ..saké." Pousmial som sa na barmana a len som čakal, kým to donesie. Teda, pravdepodobne budem ja ten, kto sa rozkecá tak.. prečo s tým nezačať? Napadlo ma spýtať sa na Shigureho situáciu no.. otázka typu "aký bol pohreb" by asi nebola na mieste. Aj keď som vedel, že s jeho strýkom moc nevychádzal. Politika tiež bola v pase.. o tom som sa s kamarátmi nerozprával.
"Počul som, že budeš mať na starosti najbližšie skúšky." Nadhodil som tému, čo bola vlastne pravda. Predsa len Shigure bol celkom hlava, a skúšky na geninov sa nedali len tak odfláknuť. Tým že ich mal mať na starosti, som samozrejme myslel, že bude v komisii. "Sú aj použiteľný? alebo rovnaké polená ako my ?" Usmial som sa, mysliac to celkom úprimne, aj keď.. možno troška sarkasticky.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Nara Shigure
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 91
Join date : 26. 02. 17

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Thu Mar 29, 2018 2:28 am


Poté co bylo pivo před mým nosem ušklíbl jsem se a děkovně kývl na barmana. Poté upil a čekal kdo z naší skupinky se první zapojí do konverzace. Když přišla otázka na mě a Chuninské zkoušky lehce jsem se pousmál. Bylo to poprvé co jsem byl na ně zavolán ale bylo my jasné že jako "Tokubetsu Jounin" mi takovéhle příležitosti budou padat do ruk pořád. Byl jsem za ně rád. Vždycky jsem radši měl úkoly u kterých použiji hlavu a proto být v komisi bylo pro mě záživné. Nebýt všech těch zbytečných sezení, poslouchání nápadů které nestojí za nic, nechat si zamítnou nápady, které jsou dobré a tak ... Nebít toho bylo by to fajn.
"Áno už to tak bude. Doufejme že letos vše proběhne v klidu." řekl jsem strze a vzpomněl si na všechny ty ročníky kdy to neproběhlo.
Mírně jsem se usmál na Ashiho narážku o tom že jsou někteří použitelní. Konoha si vážně nemohla najít někoho lepšího než jsem já. Několik let do zadu, od doby co mi bylo 18, jsem považoval Chuninské zkoušky za jeden z největších událostí vůbec a konoha si toho byla dobře vědoma. Já osobně miluji risk a různé hry či sázky. Hlavně hry ve kterých jsou informace klíčem. Vždy jsem tedy jednou do roka dal asi tak měsíc stranou abych si zjistil vše co se dalo o uchazečích na turnaji, jaké jsou jejich slabiny, jejich silné stránky. Jejich osobnost a vše co by mohlo mít vliv na výsledek. Poté jsem sázel na peníze na ty o kterých jsem si myslel že by mohli dojít do finále, či na jednotlyvé zápasy. Někdy jsem prohrál ovšem většina mých predikcí byla správná. Konoha se očividně mého hoby chtěla chobit a udělat z něj nějaký ten prospěch. Nedivil jsem se jí. Přeci jen jsem byl stále na jejich výplatní pásce byť většina z mých peněz vycházela od jinud. Musel jsem uznat že s informacema co jsem měl v rukou teď to byl hotový cheating a proto jsem bojoval se svým morálním kompasem zda mělo letos vůbec cenu nějaké sázky uzavírat.
"Letošní ročník je slabý co se počtu týká. No ale ty co jsou v něm sou o to kvalitnější. Štve mě že jsem letos "organizátor"." řekl jsem stroze.
"Za rok to bude Shiina kdo bude na řadě." řekl jsem jen tak mimochodem a nemohl jsem uvěřit jak rychlo mi má malá sestřička vyrostla před očima.
"Vidím že ty a Mayu jste stále na bodě mrazu..." poznamenal jsem. Celá ta situace předtím na ulici byla přeci jen zvláští. Zajímalo mě z jakýho úhlu to vidí Ashi.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Inuzuka Ashi
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 93
Join date : 20. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   Thu Mar 29, 2018 9:54 pm

Prikývol som. Geninov sme poslednú dobu nemali veľa.
"Prečo ťa to štve? Oh.. počkaj.. " Prevrátil som očami. Trocha som ho podpichoval. Mala to byť narážka na to, že ho štve v podstate takmer všetko, čo "musí" urobiť.
"Vieš Gururu, mohol by si si nájsť nejakú babu, aspoň by si nemal podobné otázky hah." Zasmial som sa. Nie že by mi jeho otázka prišla nevhod ale.. yep, prišla. Nie že by som o tom chcel hovoriť. S povzdychom som do seba nalial zvyšok saké a len som sklesnuto tresol čelom do stola. Nechal som ho tam, nechcelo sa mi moc vstávať.
"Je to v riti, mohol za to Shiromaru. Proste sa za ňou rozbehol.. heej.. nebolo to fér, aj ja by som chcel na ňu proste skočiť.. ale nie, to by hneď bolo obťažovanie. Len u Psov je to v pohode.. bastard jeden." Mrmlal som si popod nos trocha nezmysli. Bol som stratený prípad. Stále som bol do Mayi zabuchnutí a no.. bola to kočka, čo dodať.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Uličky a ulice   

Návrat nahoru Goto down
 
Uličky a ulice
Návrat nahoru 
Strana 1 z 5Jdi na stránku : 1, 2, 3, 4, 5  Next
 Similar topics
-
» Ulice
» Centrum a postranní ulice
» Ulice Konohy

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Hi no Kuni :: Konohagakure no Sato-
Přejdi na: