Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Jezera a vodopády

Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next
AutorZpráva
H.
Admin*A
Admin*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 212
Join date : 23. 11. 16

PříspěvekPředmět: Jezera a vodopády   Mon Feb 19, 2018 11:48 pm

First topic message reminder :


Oblast známá pro svou neustále se líně valící mlhu a ticho, místo vždy až děsivě klidné. Mezi menšími i většími jezírky se nachází řada dřevěných lávek v různém stavu rozkladu, proto se nezřídka kdy stane, že se nějaká prolomí.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi

AutorZpráva
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sat Jun 02, 2018 11:31 pm


Došel jsem od cvičiště přímo sem, vzteky bez sebe můžu vám říct. Nepotřeboval jsem se nějak chystat na misi, či povídat si z rodiči. Na mě nikdo nečekal. Potřeboval jsem se uklidnit. Nabrat síly abych se tomu zmetkovi dokázal postavit a nechtěl ho na místě zašlapat do země. Což bych nejspíše v takovém stavu udělal. Hlavou mi poletovali různé myšlenky. Nejvíc mě štvalo jak to vzala Takara. Někdy bych taky ocenil aby ona řekla "fajn ať je po tvém." Ale to ne. Jak by "paní perfektní" mohla překročit řád. To se nemohlo stát.
Vztekle jsem přistoupil k tomu jezeru. Zavřel jsem oči. Vypadalo to že jsem začal meditovat ovšem takhle já jsem se neuklidňoval. Meditace byla pro sráče.
"POS*ANEJ YOGAO!! KDYBY NEJRADŠI POŠEL NA RAKA!!" zakřičel jsem z ničeho nic dokud mi nedošel dech, znova jsem se nadechnul a pokračoval.
"BLBÁ BOCHIKAGE A JEJÍ STUPIDNÍ NÁPADY!" zakřičel jsem podruhé a k tomuhle vokálnímu vystoupení jsem ještě přidat házení kamenů na hladinu jezera.
Znovu jsem se nadechnout a chtěl jsem si zanadávat aji na Takaru ale nevěděl jsem co o ní říct. Což mě snad naštvalo ještě víc než předtím takže jediné co mi z huby vypadlo byl hlasitý řev a poslední šutrák jsem mrštil tak daleko že bych přísahal že žbluňknul až někde uprostřed jezera.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kariya Yuki
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 06. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sat Jun 02, 2018 11:59 pm

Z driemania ma vyrušil prudký výkrik. "Whuaaaa platím!!!" Rozhodila som rukami a v momente som bola hore, čulá ako rybička. Mávala som pri tom okolo seba rukami na obranu pred opitými piatimužíkmi, ktorý sa dožadovali toho, že ich pozývam na zelený mošt. Vyvalila som oči, keď som zistila, že tu v podstate žiadny piatimužíci neboli. Sen.. no ten krik sa ozval znova. Tento krát som aj rozumela niečo o nejakej blbej Bochikage. Nebola by som to ja, keby že so záujmom nevstanem a neobzriem sa okolo seba. Zaregistrovala som odkiaľ to šlo, vzala som zvitok na chrbát a vyrazila som tým smerom. Po prúde rieky, prichystajúc si Kunai, keďže ďalšie kričanie znelo tak trocha ako prosba o pomoc. Taktiež nejaké špliechanie, pomaly ako keby niekto bojoval. Nakoniec som sa vymotala z tých zopár stromov k ďalšiemu z jazier, na ktorých brehoch stál Ikazuchi. Dopadla som na zemi dosť udýchaná, vo vlasoch halúzky od lístia a v ruke kunai, ktorý tam vlastne nebol, lebo som ho po ceste stratila.  "Heh? Kde sú tí zbojníci?!" Rozhliadla som sa, pripravená na to rýchlo poskladať pečate a zaútočiť, alebo sa ubrániť.. "Si v pohode?" Spýtala som sa so značnou dávkou starosti v hlase. Akonáhle som ale na chlapca namierila svoj pohľad, ako keby mnou prešiel šok. "HAAAAAA!!!" Ukázala som na neho prstom, ktorý sa mi trocha triasol. Bol celý fialový !  a s pehami!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 12:22 am


Přestal jsem křičet. Poslední křemen který jsem měl v ruce jsem hodil lehce do vody a ten se žbluňknutím pomalu potápěl na dno. Chvílu jsem tam už jen přemýšlel. Vůbec se mi před bránu nechtělo. Ale vůbec. Nejradši bych zůstal tady. Trénoval nebo co já vím. Uvědomil jsem si v jaké situaci jsem se to ocitl a bylo mi fakt zle z toho všeho.
Najednou se ve mě však něco probudilo. Slyšel jsem jak se někdo běží směrem ke mě. Docela rychlým tempem. Poté prodírání skrze stromky. To už můj instinkt vzal za své a já ruku přiložil na otcovu katanu a byl připraven ji vytáhnout.
Najednou se tu vyřítila nějaké dívka. S kunaiem v ruce. Jelikož jsem tu široko daleko byl jenom já tak bylo jasné že jde po mě. Katana už byla venku z pouzdra a já byl připravenej jestli se vážně v tohmle nepletu. Nebyl jsem sakra někdo kdo by rozpůlil dívku vejpůl jen na základě nějaké předtuchy!
Chvilku cosi blekotala o zbojnících a už jsem chtěl jen souhlasně zamručet že "hm..". To bylo však těsně předtím než se na mě podívala.
"HEE?"řekl jsem nechápavě a ukázal na ni prstem stejně jako ona. Bylo to jako dívat se do zrcadla. Ostříhejte jí vlasy, nabarvěte je na fialovo a na slideru s nápisem pihy uberte a voila. Nebýt výšky byli by jsme těžko k rozeznání.
Byla docela malá šance na to že se dva lidi budou takhle podobat. Normálně jsem byl vůči novým lidem docela defenzivní ale teď tou bylo jinak. No jak často se vám stane že potkáte dvojče!
"Wau...Jsme si podobní! Jaký jsou šance co?" řekl jsem a přešel k ní blíž a prohlídl jsem si ju z blízka. Obličej jí strčil přímo před nos. Musel jsem si jen něco ověřit.
"Vážně jsou pravý!" řekl jsem a samozřejmě jsem mluvil o pihách. Pak jsem si však něco uvědomil.
"Heej... není to henge že ne?" řekl jsem a mírně jsem se zarazil. Najednou mě napadlo, že si ze mě někdo střílí dobrý den. Třeba to je jen Yogao a chce mě ještě víc nasrat. Pokud jo na místě bych ho zaškrtil a pak bych odešel na věčnost potom co by se začal bránit.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kariya Yuki
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 06. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 12:36 am

Ruku som pomaly stiahla. Zatiaľ som nič nehovorila, len som sama pristúpila trocha bližšie. Takmer sme sa dotýkalo nosom. zatiaľ čo on kontroloval moje pyhy, ja som sledovala jeho oči, ktoré boli v podstate identické s tými mojimi. Začal rozprávať, no ja som sa na chvíľku nezmohla na slovo. Potrebovala som sa ho to spýtať, naozaj som potrebovala! Ale ako? Nikdy som si nemyslela, že by bolo tak ťažké niekoho sa spýtať, ako sa volá. "I..I.. Ikazuchi.. Yotsuki, je tvoje meno, Ikazuchi Yotsuki?" Vykoktala som následne zo seba, v podstate ignorujúc jeho otázku. Bola som celkom strnulá, zatajený dych. Dokonca mi nebolo počuť ani tlkot srdca. Ako keby som sa pripravovala k skoku. Až po tom som si uvedomila, že sa ma vlastne niečo pýtal. Prekvapivo som zatrepala viečkami a začala som si samú seba prehliadať. Vlasy biele.. pokožka tiež, len pehatá.. "choom nie, žiadne henge.. toto som ja ! Josh josh.. som si istá!" Vyhlásila som rozhodne po takej vlastnej kontrole, pri ktorej som si dokonca pár krát poťahala za vlasy.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 12:45 am


Chvilku jsem se opět zarazil a můj humor byl zase ten tam. Přejel jsem ji opět pohledem jako bych se snad nějak nevěděl co na to říct. Chvilku mě přišlo divné že zná moje jméno, no nadruhou stranu mé jméno znal v Bochi každý druhý a tak jsem na to byl poměrně zvyklý. Že si na mě lidi ukazují prsty a křičí moje jméno. Ovšem většinou se za tím vším schovávala nenávist. Tu jsem z ní ale necítil.
"Hm...Jo Ikazuchi. I když lidi z toho klanu nemaj moc rádi když mi říkají Yotsuki." řekl jsem prostě pokrčil rameny.
Poté přišla na řadu otázka ohledně Henge. Když sebou různě provedla tu kontrolu a začala se tahat za různé části těla, včetně vlasů, já tam pozoroval složené ruky na prsou a uznale kýval. Jinými slovy jsem vůbec netušil zda když někdo v henge zatahá za svoje vlasy tak se technika zruší ovšem nechtěl jsem vypadat za vola, kdyby tomu tak doopravdy bylo.
Hm... vypadá to že to henge opravdu nebude. řekl jsem znalecky a dostalo to pomyslnou známku. V tom případě to muselo být naší podobou.
"Kdo se vlastně ptá?" zeptal jsem se.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kariya Yuki
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 06. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 1:08 am

"Haaaa!!" Zopakovala som znova a zrazu som sa usmievala ako slniečko na hnoji. Až by mohol odprisahať, že sa mi do očí natlačili slzy, ale len na kútik a skôr od takého šťastia. 
"Naašla, náašla... našla som ťa, náaašla!" Radovala som sa s rozmáchaním ruky na všetky strany, ako keby som boxovala všetko okolo.. teda až na Ikazuchiho, ten bol príliš ďaleko a jeho som ani trafiť nechcela. 
"Whuaaha si tak vysoký, to je super." Pribehla som k nemu a s nadšeným výrazom v tvári som začala porovnávať, o koľko asi tak. Samozrejme som na to použila obe ruky. Jednou som si ťapla do vlasov, druhou som ťapla do vlasov nemu a následne som ich odtiahla a sledovala medzeru, ktorá medzi nimi bola. "Hahaaa drž sa a kochaj sa !" Ďobla som si palcom do hrude.
"Kariya Shirayuki braček ! Nepoznáš si sestru? Pfff.." Založila som ruky urazene na hruď. Tak nejak som počítala s tým, že vie, že má sestru. Asi bol trošku jednoduchší, keď mu to aj s touto vedomosťou do teraz nedošlo. Naozaj sme sa podobali. Chcela som sa hrať na urazenú a tak, určite sa mi začne ospravedlňovať a nakoniec sa vrhne do mojej otvorenej náruče. Presne tak som si to posledné dva roky predstavovala, čo sme ich s mamkou hľadali.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 1:41 am

Nechápavě jsem na ty její výkyvy nálad koukal. Nevěděl jsem co to má být. Proč si mě sakra přeměřovala a křičela že mě našla. Měla mi snad něco poslat či o co jde. Přiběhla ke mě, začala si mě přeměřovat. Bylo mezi námi zhruba 10 centimetrů, ovšem já jsem ještě rostl. Však mi bylo zhruba 13. Což konec  konců ona nevypadala o moc starší.
"Shirayuki?" řekl jsem a zamyslel se. To jméno mi něco říkalo no já samotný nevěděl o koho jde. Jen z doslechu mi zvonilo povědomě. Když ale řekla jestli nepoznám sestru ještě jednou jsem byl úplně ale úplně zmatený. Otec se mi totiž o žádné sestře nezmínil. Nikdy.Předpokládal jsem že tedy žádnou nemám a proto jsem tak i reagoval.
"Sestru? Já jsem jedináček. S otcem jsme žili v chajdě ale nikdy se o žádný ségře nezmínil." řekl jsem trochu vážněji než předtím. Otec se totiž nezmínil o hodně věcech.O tom kdo byla mám mamka, jak se poznali, co dělala. Nic.  Vždycky se u toho tvářil jakobych se ho ptal na druhou odmocninu ze čtyř či na nesmrtelnost chrousta. Prostě zabručel cosi do větru a nakonec řekl ať ho neotravuju.
Chvilku jsem tedy napjatě čekal jaká bude její reakce. Ne že bych jí nevěřil... no nevěřil jsem jí. Hold když vám celý život někdo říká že je země placka, tak se vás bude horko těžko chápat, když vám jednoho dne někdo řekne že je koula. Pff... Kdo by věřil že je země kulatá.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kariya Yuki
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 06. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 1:55 am

Moja dobrá nálada si na chvíľku dala pauzu. Stále som sa usmievala, ale bolo vidieť, že to je taký úsmev, ktorý nevie či pokračovať, alebo nie.. a tak čaká. "Eeh.." Ako na to reagovať? Trocha som sa zamračila a obe ruky som si založila na hruď. "Inazuma Ikazuchi.. je môj otec. Shirayuki Yuki, moja matka." Znova osm na seba ukázala palcom, po čom som však ruku zovrela do päste a Ikazuchiho som päsťou ťukla do hrude. Znova som sa zasmiala, aj keď trocha sťažka, možno utrápene? Ako keby som si to nechcela pripustiť. "No táak.. heh, to nie je vtipné. Otec nás musel spomenúť.. musel.." Dobre som vedela, že nemusel. No nechcela som si to priznať. Aj cez to, že ma matka varovala. Varovala ma pred tým, akú mal povahu.. pred tým, že na nás mohol úplne zabudnúť, aby to mali obaja ľahšie.. že aby som si nerobila nádeje. Samozrejme som si ich robila. Vlastne som im uverila.. a stále som sa ich nechcela pustiť. "Haha nerob si zo mňa srandu bráško.. naozaj to nie je vtipnée no táak." Snažila som sa to nejak zahnať a len som ho ťukla, dokonca som na neho aj šibalsky žmurkla. Určite to len hral.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 2:21 am


No. Tak mi teď řekněte jak by jste reagovali vy? Možná by vás napadlo zalhat a říct něco na styl "Ale jo, jen si z tebe střílím ségra!" nebo třeba trochu míň okaté "Když o tom tak přemýšlím... jednou se zmínil o dcerušce.". Já jsem tam ale stál a byl bez slov. Nevěděl jsem jestli je to pravda, či se jedná o nějaký prank a za chvílu z toho křoví někdo za ní někdo vyskočí a řekne "GOTCHA!". Něco mi však ale říkalo že tohle bylo "tak skutečné jak jen to mohlo být". Vážně jsem nevěděl co si o tom myslet.
Yuki? pomyslel jsem si. To bylo poprvé co jsem to jméno slyšel. Otec se o ní, pokud se tedy tak jmenovala, vždycky zmiňoval jen jako "tvoje matka". Vůbec ale věděl jsem že si musím vybrat a to rychle, protože tady "sestra" teď čekala na mojí reakci.
Ten starej sičák. pomyslel jsem si nakonec jelikož tak dobrého herce bych viděl málo kdy. Bylo to pro mě však něco úplně nového. Jak mám sakra raegovat?! Je tady vůbec nějaká adekvátní reakce na to "Ahoj! Já jsem tvoje dlouho ztracená sestra!" pochybuji. Poškrábal jsem se
"Ehm... no ne že bych ti nevěřil ale tohle je poprvé co slyším jak se mamka jmenuje. Natož že bych měl ségru... promiň." řekl jsem a chvilku se odmlčel. Sám jsem byl úplně bez slov. Nakonec mě napadlo přesně jak bych se cítil na jejím místě já. Že mu na mě nezáleželo ani tak, že se slůvkem nezmínil? Jo... to muselo bolet.
"No ale určitě to má nějaký vysvětlení! Já ... teda ...ehm..." vysoukal jsem ze sebe nakonce. Bylo to vážně, vážně těžký si všechny tyhle informace poskládat v hlavě.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kariya Yuki
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 06. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 10:56 am

Nejaký úsmev, alebo hranie mi úplne opadlo. Tak trocha som pochopila, čo chcel povedať aj pred tým, než to vôbec povedal. Odtrhla som od neho pohľad, ktorý som zaklincovala niekam dolu, k jeho nohám. "Chmm...." Našpúlila som pery a zvraštila obočie. Aj keď len na chvíľku. Ani som nevedela, čo na to povedať. Rukou som si na chvíľku zakryla tvár. Keď som ju znova zložila, tvárila som sa viac menej normálne, aj keď to bol celkom taký silený úsmev. "Heeh čo už. Možno zabudol.." Znova som stíchla. Nebola to o nič lepšia predstava. Z nejakého dôvodu som sa cítila ešte menšia, než som bývala. Yep.. čo už. "No.. a.. ako sa ti darí? Hľadali sme vás.. dlho, kým sme nedošli na to, čo sa vlastne stalo. Si v Bochigakure už dlho hmm?" Snažila som sa zmeniť tému. Skôr pre seba, než kvôli nemu. Teraz som sa jednoducho o otcovi nemohla a ani nechcel a rozprávať. Vlastne som sa nechcela rozprávať vôbec, najradšej by som sa niekam schovala a prečkala tam tak dve storočia.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 12:22 pm

"No... nebyl to zrovna mluvka." řekl jsem nakonec prostě jakoby to však nějak omlouvalo prostý fakt že se za ty roky zapomněl zmínit. Možná kdybych se ho přímo zeptal "mám nějakou sestru?" tak by něco na tohle téma plácnul. No koho by napadlo se na něco takového ptát v sedmi letech?
Mírně jsem se tedy zakabonil. Trošku mě jí bylo líto no. Vypadala že se docela nutí k úsměvu. Chtěl jsem jí nějak utěšit ovšem jsem si všiml jednoho slova.
"Hledali?" zarazil jsem se najednou a došlo mi že to znamená že mamka musela být s ní, nebo alepoň byla.
Chvilku mě posedla taková ta vlna vzrušení. Třeba je tu někde taky?  Rozlhédl jsem se kolem, jakoby snad měla vylézt zkrze houští v zadu za ní. Překvapivě se však tak nestalo.
"Takže mamka žije? Co dělá? Jak se jmenuje? Proč není s tebou? A jak že se poznali?" začal jsem ze sebe chrlit otázky, na které jsem hledal odpoevěď už dobrých 10 let. Pak jsem si však uvědomil že ona se ptala první, takže jsem "zkrotil své koně" a omluvně rozmáchl ruce.
"Uu.. Gomen gomen. Hm... Jo jsem tady už skoro víc jak šest let. Otec byl už starý a pobyt vysoko v horách mu neprospěl tak jak čekal.. umřel na nemoc." řekl jsem prostě a ušklíbl jsem se. Tak nějak jsem jí vyklopil tyhle věci jakoby se nechumelilo. Docela mě to překvapilo. Přeci jen jsem jí znal teprve pár minut ale něco ve mě jako by ji znalo mnohem dýl.
"Tak... ještě před chvílí jsem měl den blbec. Ostatně slyšelas sama...." řekl jsem a zamračil jsem se při pomyšlení na to že jsem měl být teď někde před bránou na misi. No nějak zvlášť jsem teď nečekal. Přeci jen sem měl teď tolik otázek že jsem prostě nemohl jít z vesela  do světa. Široce jsem se usmíval jako měsíček na hnoji při pomyšlení že mám přeci jen nějakou rodinu.
Jo to... no No ale teď musím říct že mám o dost lepší náladu.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kariya Yuki
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 06. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 2:00 pm

"Chm.. podobne ako mama." Zamrmlala som na jeho opísanie komunikačných schopností otca. Yep, bola na tom podobne, moc často nerozprávala. Videla som, ako som ho naštartovala mojimi slovami, respektívne tými o mamke. Vyzeralo to tak, že moc nehovoril ani o nej. To ma celkom prekvapilo, podľa mňa to bola celkom kočka.
Musela som sa úprimne zasmiať, keď sa tak rozohnil o mamke. Ako keby na to čakal celý život.. na niečo, nejaké informácie. No ćo, bola som rovnaká ako on. Len s tým rozdielom, že ja som jeho už našla a on ? On asi mamu nikdy neuvidí. Podstatne rovnako, ako ja. "Nom, viem. Boli sme tam. No už neskoro, bohužiaľ." Prikývla som. "Chee deň blbec? O tom mi určite musíš povedať. Mama ona.. " Na chvíľku som sa zamyslela. Úprimne som mu nevedela odpovedať na isto v podstate ani na jednu jeho otázku, snáď až na meno. 
"Jej meno, je Shirayuki Yuki, Za svojich čias bola Kamikage, veľmi mocná kunoichi.. heh, ale ani dnes by si ju nechcel naštvať.. vážne! No kde je.. neviem. Nechala ma tu a odišla zo slovami, že sa už asi nikdy neuvidíme.. kto vie... možno pre nás len chcela lepší život, než žila ona a otec." Ruky som položila v bok, hlavu na stranu a zľahka som sa na neho usmiala. "Ale čo už, aspoň sme sa konečne našli ! Teda ty si nehľadal aaale..." Vyplazila som na neho jazyk a znova som palcom poukázala na mňa. "Ešte že ja áno!"
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 2:23 pm


Když konečně řekla že byla Kamikage, tak jsem ihned věděl, odkud mi to jméno přišlo povědomé. Byla to jedna z těch hlavních v předchozí válce. Nejenom že jsem byl syn jednoho ex-kage a hlavního aktéra v minulé válce. Byl jsem syn dvou. Byl to pro mě šok. Kariya s tím žila celý život a pro mě to bylo docela těžké spolknout. Začal jsem doufat, že se to ve vesnici nikdo nedozví, ovšem bylo mi jasné že tyhle věci se šíří jako oheň.
Doufám že se ve vesnici nedozví. Neber si to špatně ale už takhle mě lidi ve vesnici nazývají "synem zrádce"." řekl jsem to tak ledabyle, že bylo skoro ze mě slyšet že mi to nedělá velkou hlavu. No byla pravda že si na to všechno už zvykl, ale nepotřeboval jsem přilívat olej do ohně. Na druhou stranu, jak horší to mohlo být?
"No... mám jít na misi ale můj "sensei" stojí za zlámanou grešli a zrovna jsem se pohádal s týmovým kolegou." řekl jsem a to mi připomnělo že bych už každou chvíli měl opravdu vyrazit, ale zatím jsem se vážně loučit nechtěl.
Když ukázala na sebe že já ji nehledal a pyšně prohlásila že ona našla mě. Zasmál jsem se a rukou jí rozcuchal vlasy. Byla tak malá, že jsem ji ani moc nemusel zvedat.
"A jsem rád že si mě našla! Vždycky jsem chtěl mít nějakýho sourozence!" řekl jsem a ze široka jsem se usmál ze široka. Čekal jsem že mě tahle návštěva zbaví části mého stresu a frustrace. No nečekal jsem že o ně přijdu úplně.
"Kde vůbec bydlíš? Nemám teda nějakou vilu ale byt. Pro dalšího by se tam místo našlo... teda jestli chceš." zeptal jsem se najednou. Došlo mi že pokud je tady chvílu možná by nebylo od věci ji nabýdnout střechu nad hlavou.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Izuna
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 20. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 4:03 pm

Nin+ 0,5, Chak +0,5
Když vytáhl bublifuk, zaskočilo mě to. Jistě, něco jsem o tom slyšel, ale myslel jsem, že jsou to povídačky. Ruku na srdce, kolik lidí kdy toto umění používalo? Nicméně jsem svůj úžas a zaujetí nikterak neskrýval. „To je tak vzrušující! Co ty bubliny asi umí?!“ Zeptal jsem v duchu sám sebe a chvíli si bublifando jen tak prohlížel, než jsem cokoliv řekl.
Jakmile jsem očima proskenoval celou strukturu bublifuku včetně záhybů atd., otočil jsem se směrem k jezeru, tomu největšímu, co tu bylo. Nebyl jsem tu poprvé, takže ze zkušenosti jsem si sundal svršek a zůstal tu jen ve spodním. No co, stejně to vypadalo jako plavky, skoro takové ty bermudy. Pověsil jsem si oděv na větev stromu jako na věšák, nakoncentroval chakru do nohou a vyšel jsem na hladinu klidným krokem. Chodit po vodě už jsem měl zmáknuté, nečinilo mi to nijak zvláště velký problém.
Jak jsem mínil zlepšit své Ninjutsu? Jednoduše! Zlepšením manipulací s chakrou, která de facto byla základem všech technik. „Hodně štěstí, Hirokata-chan.“ Řeknu s úsměvem na tváři, přikrčím se, abych mohl ruce smočit v ledové vodě, a do dlaní rovnoměrně vliji chakru. Cítil jsem náhlý tlak na rukou. To byl signál k tomu, že můžu ruce už vytáhnout ven, a tak jsem také udělal. V prostoru mezi dlaněmi jsem držel kouli tvořenou vody. Voda uvnitř se pohybovala ze strany na stranu, cítil jsem odrazy z jedné ruky na druhou. „Hele koukej! Taky mám takovou bublinu!“ Za křičím na Hirokata, zvedajíce kouli nad hlavu a možná až přihlouple se zazubím. Vrátil jsem kouli zpátky do původní polohy, tedy k břichu a začal se soustředit na to, co s tou koulí udělám. Hodlal jsem použít otcovu techniku, Mizuken no Jutsu. Byla jednoduchá, účinná a hlavně jako šitá na míru pro tento druh tréninku.
V jeden moment se voda přestala pohybovat. Nebylo to hned, trvalo mi to asi dvacet minut. Pokusil jsem se snížit množství chakry v dlaních, abych jí tolik neplýtval. Ukázalo se, že skutečně kouli lze udržet v takovémto tvaru, aniž bych do jejího vytvoření vkládal větší množství chakry. Zároveň jsem musel sladit rozložení chakry v obou dlaních, čímž se mi tedy v konečném důsledku povedlo zastavit pohyb vody. „Perfektní.“ Řekl jsem si v duchu a nevědomě jsem se ušklíbl. Moc dlouho jsem však nad tím jásat nemohl, začal jsem totiž měnit tvar koule, přičemž jsem postřehl, že měním snad ze zvyku i rozpoložení chakry v rukou. Koule nabrala tvaru kvádru, pak krychle, válce, jehlanu, zkrátka všeho, co jsem v ten moment zrovna chtěl. Cítil jsem se zase o něco lepší. Nakonec jsem změnil tvar zpátky v kouli, zrušil jsem techniku Mizuken no Jutsu a vody se rozprskla všude po okolí. Byl jsem celý mokrý, ale spokojený. „Hej, Hitokata-chán, nemůžu ti pomoct?!“ Zavolám na něj vesele a zamávám. Na rozehřátí tohle bylo dost. Teď mohl začít ten pravý trénink!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Kariya Yuki
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 13
Join date : 02. 06. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 6:59 pm

Síce som chápala, keď povedal že by nebol príliš rád, ak by sa o tom ostatný dozvedeli.. no.. nevedela som, či plánoval robiť. Ja sa totiž určite prekecnem, ako sa poznám. Teda prekecnem sa s tým, že je mojim bratom.. a to že som dcéra mojej matky bolo tak očividné, že o tom vedel snáď celý klan Yuki v tejto dedine. "Heeeh, náhodou.. mamka nebola tak neobľúbená.. teda.. 50 na 50, pár krát sa stalo, že nás chcel niekto.. hehe." Zazubila som sa. Naozaj som to nechcela skrývať. Pokojne by som vedela na plné hrdlo zakričať, že som bola dcérou Izanumi Yotsukiho. Bez problémov. Bola ale pravda, že som vyrastala s mamou, nepoznala som nejakú šikanu zo strany ostatných, ani tie pohľady.. moc. Spokojne som sa uculila. "Misiu? Teeda.. aj ja by som chcela ísť heh, ale tak nejak pochybujem.. že skysneme spolu v týme. Hej hej aspoň by si na toho senseia nebol sám!" Zazubila som sa. Úprimne mnou naozaj netrhlo, keď mi rozstrapatil vlasy. Nevadilo mi to. Brala som ho ako brata, čím aj bol. A ešte keď ma pochválil, bola som radosťou bez seba.
"Chmmm.. v dome klanu Yuki. Ale pokojne sa odtiaľ odsťahujem! to sú samé pravidlá strašné.. starý páprdovia.. o mojom skvelom kekkei genkai vedia kulové túudle a budú sa hrať na machrov pff.. to určite. Od dnes bývam s bráškom!" Rozhodila som rukami a len som sa mu hodila okolo krku. Aj keď len na chvíľku. Predsa len musel ísť na misiu. Pustila som ho a s rukami znova za chrbtom som spravila zopár krokov dozadu. Culila som sa ako malá. "Ak ti tam teda nebudem vadiť." 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 7:20 pm


"No upřímně bych ti takového suchara za mistra nepřál. Doufám že budeš mít větší štěstí než já a dostaneš někoho normálního." řekl jsem s úsměvem. Byť byla vize toho, že budu mít v týmu zrovna ju, lepší než někdo koho neznám, více než lákává. Furt bych ju tahal do týmu k Yogaovi a to by bylo to nejhorší, co by snad mohla chtít.
Když mi řekla že bydlela v domě klanu Yuki lehce jsem jí záviděl, přeci jen mě klan Yotsuki poslal po svých, ať se snažím. Ale když mi řekla že se jí tam nelíbí a že by raději šla bydlet semnou a nakonec mě ještě objala. No můj úsměv od ucha k uchu a rudé tváře mluvili za vše. Spokojeně jsem kývnul hlavou a začal šátrat v kapse, a usilovně jsem něco hledal. Nakonec jsem vytáhl klíč od ubytovny který nesl číslo 419, z kroužku na klíče jsem jeden klíček sundal a s úsměvem jsem jí ho podal. Bylo to docela pošetilé dávat do bytu přístup někomu, koho jsem znal ani né hodinu, ale prostě jsem jí věřil. Taková najivka jsem už já někdy byl. No doufal jsem že se mi to nevimstí.
"Fajn! Tak se budu těšit. Teď už vážně musím letět, nebo mě ti dva zamordujou. Rád jsem tě poznal nee-chan. Zatím!" řekl jsem a rychlostí mě vlastní, jsem se rozběhl směrem k bráně, kde na mě už nepochybně nějakou chvílu čekal můj tým. Byl jsem rád ale, že jsem si udělal tuhle krátkou zastávku, neboť mi zvedla náladu tak, že jsem se až k bráně široce usmíval.

Přesun
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hirokata
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 31. 12. 16
Age : 13
Location : Bochigakure no Sato

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 7:48 pm

NINJUTSU 0,5 - RYCHLOST 0,5

Nemohl jsem si nepovšimnout jak si Izuna prohlíží bublifuk, který jsem zrovna vytáhl. Vskutku tento typ technik se každým dalším dnem stával spíše legendou, než skutečným bojovým stylem. Nebyl příliš rozšíření a byl jsem nejpravděpodobněji jediným uživatelem těchto technik na světě. Další za zmínku stojí bublifuk, který si tak pečlivě prohlížel. Sice byl vzhledově zajímavý, hlavně komplikovanost celého sestavení s různými záhyby, ohyby atd. Největší zajímavost tohohle bublifuku byla přímo historie, kterou zažil.
„Tento bublifuk vlastnil první uživatel technik Shabondama no Ninjutsu“ vykřiknu s velkou hrdostí ke svému osobnímu majetku. „Jedná se o originál, který používal samotný Utakata, aneb Rokubi no Jinchuuriki“ pronesu klidně a záživně. Nadále ho nechám trénovat na hladině jezera a začnu se věnovat svému tréninku.„Zhluboka se nadýchnu a na jeden dech vyfouknu desítky bublin“ které se liší velikostí a směrem kterým se pohybují. Na první pohled si šlo všimnout že bubliny se drží v určité lokalitě a nevzdalují se příliš od uživatele. Tohle bylo způsobené tím, že Hirokata dokázal určitým způsobem manipulovat již s vyfouklými bublinami.  „Bublifuk schovám zpět do kimona a začnu běhat, skákat, krčit se mezi všemi poletujícími bubliny“. Jak se říká opakování je matka moudrosti a to v případě Ninjutsu platí dvojnásob.
Důvodem toho počínání je to, že se chci zdokonalit v pohybu mezi svými bubliny, abych se nedostal do situace, že se zasáhnu vlastní technikou. Tento způsobem tréninku byl poměrně bezpeční, protože se nikdy sami od sebe neaktivovali, což v boji s nepřítelem bylo jiné. Musel jsem si hlídat všechno kolem sebe a tak si zlepšovat rozhled a pohotové jednání. Právě rychlost hraje velkou roli v pohotovém jednání, když nemáte příliš času zareagovat, ale přesto musíte v rámci mezí něco vymyslet. Abych ještě zvýšil obtížnost tak do okolí začnu vyfukovat další várku bublin, která se namrští na tu původní. Abych si zajistil opravdu tvrdí trénink reflexu, které jdou ruku v ruce s rychlostí, tak poházím na zem hromadu Makibishi. Už nemusím hlídat pouze pohyb bublin ale i kam přesně šlapu. Zároveň všechen pohyb ještě zrychluji a pořád přidávám další a další bubliny, až se to dostane do stavu, který takřka znemožňuje jakýkoliv pohyb.
V tom „uslyším Izunu“, že má také svojí bublinu.
Opravdu nemám neodolatelné nutkání vidět nějakou bublinu, když se zrovna nacházím mezi bublinovým, minovým polem. Přesto jsem si to nenechal ujít a tak se začali mé bubliny vznášet vysoko nad les.  „Tvá bublina nevypadá vůbec špatně, ale mohl by si zapracovat na množství.“ zakřičím na Izunu s tím že se zazubím stejně jako on. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Místo toho abych šel zase trénovat, tak si dám pauzu. Nejdřív ale posbírám všechny makibishi ze země, aby si nikdo po naší návštěvě neublížil. Jsou sice nenápadní ale šlápnout na ně nechcete. Zatím si prohlížím různé geometrické obrazce, které se vytváření Izunovi v ruce na základě svých myšlenek, mohu-li to tak říct. Takhle ho chvilku sleduji a přemýšlím k čemu to vlastně reálně používá. Netrvá to dlouho a se svým přestane a obrátí se ke mně. Jestli nemůže s něčím pomoc?, pomyslím si a úsměvu se. „Mám nápad, jak si můžeme navzájem pomoc“, ihned jak to dořeknu tak se postavím a některé bubliny začnou sestupovat dolů a zároveň se roztahovat do okolí. Jakmile jsou dostatečně vysoko a roztaženy, tak vykřiknu název techniky, „Kibakuhō“. Jakmile dořeknu poslední souhlásku tak bubliny explodují, přičemž způsobí veliké záblesky nad celou oblastní. Následně během několika sekund začne celé jezero a přilehlé oblasti zahalovat kouř. Tomuhle jevu se nevyhnula ani Kariya ani Ikazuchi. Sice se nacházeli na druhé straně oblasti, ale přesto to nebylo dostatečné daleko, aby se tam kouř nedostal. Co si budeme povídat, tohle území, nebylo zrovna dvakrát velké.
Mezitím se v kouři rozeběhnu proti Izunovi, který by neměl „útok“ z blízkosti příliš čekat. Jakmile se dostanu do neprostřední blízkosti, tak vykřiknu na Izunu „Nejlepší trénink je přátelský boj “. Sotva to dořeknu a vrhnu se na něj ve stylu wrestling.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hatake Kyōraku
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 102
Join date : 16. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 9:08 pm

Bol som ako utrhnutý z reťaze. V podstate som sa v momente stratil z miesta, kde som bol držaný tak či tak proti mojej vôle. Yep spočiatku to znel ako dobrý nápad.. doprevádzať Kage a tak ale.. sakra, prečo to bola taká nuda ? "Heh, určite neplánujem byť Anbu." Uškrnul som sa, siahnúc si po tante na chrbte, ktoré som tam však nanešťastie nemal. "Sakraa zabudol som." Tľapol som sa do hlavy. No čo.. zvládnem to aj bez toho. Prečo som sa nachádzal práve tu? Teda tak trocha som dúfal, že stretnem nejakých rovestníkov a navyše tu bol všade dym. Ten síce opadával ale stále.. Bol úplne všade! Chcel som nájsť zdroj. Možno by som sa mal báť no.. kto sa bojí, nech nejde do lesa však? Tak trocha som dúfal, že tu niekde na zemi nájdem len tak povaľovať sa Kunai alebo nejaké shurikeny, no ani jedno a ani druhé. "Josh!" Päste som zovrel do seba, zhlboka som sa nadýchol.. na čo som do dymu vstúpil. Aj v ňom bolo prekvapivo celkom vidieť, keďže som sa nenachádzal priamo na meiste, kde sa odohrával boj. Mal som však v pláne za zdrojom ísť. Prečesával som sa teda dymom a tak nejak som sa snažil nedrbnúť do vody, alebo tak. "Halóó! Je tu niekto? Heej!" Krićal som na strany, snáď tou najviac neshinobi cestou, akou to len šlo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Izuna
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 20. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 9:09 pm

Když mi odpověděl, čekal jsem, že mi řekne například, jak si míníme pomoct, nicméně tak neučinil. Nechápavě, byť se zájmem jsem se díval na bubliny nade mnou. „Hustý.“ Řekl jsem si v duchu, než bubliny explodovaly. Zaštípaly mě oči ze záře. Instinktivně jsem je zavřel a před oči si dal ruku, abych svůj zrak mohl dostatečně chránit.
Když záblesky skončily a já otevřel oči, všude kolem mě byl hustý kouř. „Co to děláš, Hiro?“ Řekl jsem si v duchu. Neviděl jsem ho, to je pravda. Nicméně jsem stál na hladině vody a slyšel jsem šplouchání, které bylo typické při šlápnutí do kaluže. Nevěděl jsem však přesně, odkud jde, proto jsem nemohl udělat nic jiného než čekat, nicméně v pozoru. Čím intenzivněji šplouchání znělo, tím jasnější bylo, odkud osoba přichází. Nakonec jsem ho spatřil, Hirokatu, jak se proti mně řítí. Tedy nejdřív jsem si jen myslel, že je to Hirokata, protože jsem viděl pouze jeho siluetu v kouři, ale tak znáte to, ten účes a to, že jsme tu byli jen mi dva, bylo jasné, kdo to je. Nicméně byl rychlý, možná až tak, že se mi to nelíbilo. Když řekne přátelský souboj a následně zahájí útok, ušklíbnu se. Mohl mi to říct dřív! Třeba jsem si mohl aspoň nasadit kalhoty! Styl wrestlingu byl fajn, pro hospodské rváče. Tím já nebyl. Ano jistě, kouř mu sice hrál do karet, ale příliš se prozradil tím, že nedomyslel materiál, po kterém chodil a taky se zdržel tím, že mi oznámil, že aktuální trénink bude souboj! Tím mimoděk ztratil ten moment překvapení, který mu kouř poskytl.
Blokovat ránu, soudě dle gifu (příště radši popsat útok a gif jen ilustračně, thanks! xD) , jsem nehodlal, namísto toho jsem se rozhodl provést úhyb pod rukou, kterou útočil, a vzápětí provést protiútok loktem na čelist, ke které jsem měl právě po úhybu naprosto volný přístup. Zároveň mě to však posunulo vpřed, respektive vedle něj. Zatímco levá noha držela stále stejnou pozici, pravou jsem při úhybu pod rukou posunul vpřed, možná že až kousek za jeho paty. No a tak jsem se mu dostal do boku s otevřenou možností se dále posunout až do jeho zad. Pokud mi to samozřejmě vyšlo. Pokud ne, budu se muset přizpůsobit situaci. Pokud mi to však vyšlo, s modřinou může počítat.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hirokata
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 31. 12. 16
Age : 13
Location : Bochigakure no Sato

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 9:56 pm

Čekat na odpověď mohl, ale jaksi odpovědět nepřicházela. Takový malá a zákeřná svině, mohl být pouze Hirokata. Bylo jasné že potřebuji alespoň malou výhodu překvapení, přesto že mi to vodní plocha a má vlastní upovídanost zkazila. Mohlo být totiž zřejmé že mé Taijutsu nedosahovalo úrovně Izuny. (Gif neměl sloužit k náhradě popisu útoku, ale k jasnější představě co chápat pod pojmem wrestling styl). Přesto jsem doufal že ho dostanu, nějakým způsobem na lopatky, ale nevyšlo to. Útok na čelist byla taková dobrá klasika, ve které Hirokata četl jako v knížce. Proto mu nedělalo problém cuknout hlavou tak, aby úder zasvištěl do prázdného vzduchu.  To aby se nedostal za mé záda se mi ale zabránit nepodařilo. Vskutku byl ve výhodné pozici ve které mi mohl způsobit opravdu velkou hromadu modřin, bohudík jsem na takové situace byl poměrně dobře připraven. V okamžiku kdy se dostane Izuna za mé záda, si „instinktivně sáhnu do kapsy pro bublifuk“, který pevně uchytím na druhou stranu s tím že ho hodlám nečekaně použít jako zbraň na blízko. Vmžiku se velkou rychlostí otočím o 180° tak abych Izunu uhodil po hlavě bublifukem. Pokud se to povede, tak pořádné monokly či modřiny bude mít oba.

//Omlouvám se za kratší post, ale musím se jít učit účetnictví
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hatake Kyōraku
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 102
Join date : 16. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 10:36 pm

Keďže sa jednalo o dym, ktorý sa už začal pomerne dosť rozplývať, nerobilo mi taký problém bojujúcu dvojicu nájsť. Bojovali na vode, to bolo cool. Predovšetkým som ich mal v pláne nechať na pokoji a sledovať. Bolo neslušné prekaziť im súboj. "Hehee.. Bochigakurský shinobi.. no, som zvedavý jak na tom sú." Zahundral som si popod nos. Sadol som si na široký konár jedného zo stromov, kde som aj ostal sedieť. Stačilo mi to odtiaľto, možno si ma aj všimnú, možno nie.. no keď si dajú pauzu, mal som v pláne sa k ním pridať. Samozrejme len ak o to budú mať záujem. Nepotreboval som robiť problémy Kage, ktorá.. no úprimne vyzerala, že ich už má dosť. Aspoň s poniektorými ehm.. ľuďmi. Pohupoval som nohami vo vzduchu a usmieval som sa, musel som sa usmievať.. naozaj ma bavilo pozorovať ich, aj keď sa od doby môjho príchodu toľko toho zas nestalo.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Izuna
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 20. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Sun Jun 03, 2018 10:40 pm

Povedlo se! Teda téměř. Bylo neuvěřitelné, jak rychle dokázal zareagovat na můj protiútok, to se muselo nechat. Nicméně jeho úhyb mi poskytl další čas na to, abych se rychle dostal do jeho zad, zaútočil na odkrytý krk, omráčil ho a souboj ukončil. A jak jsem plánoval, tak jsem taky konal. Dostal jsem se za něj s výhledem na jeho neodkrytá záda, natáhl jsem ruku, aby trefil páteř rychlou a omračující ránou, když v tom jsem zapomněl na jednu důležitou věc, tj. jsem nevěděl, co dělají jeho ruce. Z mého pohledu nebylo možné vidět, že si vytahuje bublifuk. Bylo v tom možná trochu štěstí, možná trocha tréninku, ale nějakým způsobem se mu podařilo máchnout včas na to, aby mě od mého útoku odvrátil. Trefila mě jeho rána? Ano, do lícní kosti těsně předtím, než jsem odskočil o metr dozadu. Menší tržná ranka, troška krve, nic, co by stálo za řeč, prozatím. Stál jsem na nohách a na tváři měl úsměv. Byl jsem zase v nevýhodě, protože jsem po ruce neměl balíček s kunaii a shurikeny. Kromě trenek jsem neměl zhola nic.
Byl čas srovnat síly. Využil jsem času, než se zorientoval v prostoru atd. k tomu, abych si pomocí techniky Mizuken no Jutsu vytvořil v ruce vodní tanto. Mohl jsem si sice vytvořit i větší zbraň, ale hrozilo tu, že než zbraň zformuji, Hirokata získá časový náskok k provedení útoku. „Je čas začít tancovat.“ Proletí mi hlavou, zatímco výpadem vpřed zaútočím na Hirokatův hrudník/záda, záleží na tom, zda se otočil včas. Útok měl podobu půlobloukového seknutí, mířící někde nad prsa a důvod byl jednoduchý, aby si k ústům nemohl přiložit ten zatracený bublifuk a musel odstoupit, v ten moment bych totiž mohl vést další útok a další a další, takže by se tancovalo podle mých pravidel.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hirokata
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 31. 12. 16
Age : 13
Location : Bochigakure no Sato

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Mon Jun 04, 2018 5:38 pm

Jeho první útok útoku měl k úspěchu velmi blízko, bohůžel pro něj to ale nestačilo. Na takovéhle situace ve kterých se musím přímo útkávat s shinobi, bojujích na blízko jsem v rámci mezích, poměrně dobře připraven. Zatím bylo všechno v rámci klasického Taijutsu, které na určité úrovni ovládám také.  Levý nebo pravý hák byla taková ověřená klasika s kterou neuzrazíte, ani nepřekvapíte.  Při rotaci ucítím na ruce že bublifuk zásáhl Izunovo kost. Svojí vyhlášenou otočkou úspěji, což překvapí mě samotného. Nečekal jsem ho že ho budu schopný zaháshnout v boji tělo na tělo. Kouř který se začal rozplávat mě příliš nepotěšil.
Boj v kouři nebo v mlze byl mnou hodně trénován a proto jsem to považoval za výhodu proti Izunovi, o kterou právě přicházím.Zatím co mě to příliš nepotěšilo, tak sledující Kyoraku mohl být štěstím bez sebe, že bude mít dobrý výhled na celé jezero a na probíhající boj. Klidně by se mohl do boje zapojit, pokud by bojovat na mé straně. Ach tohle byl ten charakter fair play shinobiho s kterým se Izuna přátelil. Sleduji ránu z které by se mohla každou chvíli spustit krev.
Dost mě překvapí úsměv, která má stále na tváři  „Čemu se tak směje“, pomyslím si v duchu a sleduji co má v plánu udělat. V tu chvíli se na sekundu otočím za periferním viděním ve kterém vidím siuletu může, který nás sleduje. Rozhodnu to ignorovat, ať se pokochá, skutečním a nefalšováním bojem. Jakmile se ohlédnu zpátky tak Izuna drží v ruce vodní meč tanto. „Kde si ho vzal!“, vykřiknu naštvaně. Tohle vypadalo na Taijutsu, při kterém bychom měli oba stejné podmínky, což se mi sakra nelibí.
Než stihnu dostat odpověď, popřípadě jakkoliv zareagovat, tak Izuna zaútočí na můj hrudník. V ten okamžik jsem nebyl stoprocentně soustředěn a tak útok na hrudník z části vyšel. Sice se mi povedl úskok do zadu, ale rána z části zasáhla mé tělo. Vodní tanto rozseklo kus látky mého kimona pod kterým udělala škrábanec, ze kterého začala kapat krev. Jedná se o prkotinu, která ale příjemná rozhodně není. Takhle pokračuji v úskocích dál a každým krokem se o pár centimetrů vzdaluji Izunovi, vzhledem k tomu že má rychlost byla decentně větší. „Sáhnu si do kapsy u kalhoty“, přičemž se snažím za pohybu vytáhnout kouřovou bombu a hodit jí pod naše nohy, tak aby se mnou ztratil Izuna vizuální kontakt. Tohle by mi zajistilo šanci na to, abych se dostal do bezpečné vzdálenosti a mohl začít opět používat bublifuk. Předpokládám že tento budoucí legendární šermíř se mě bude snažit dostat do hry, ve které budou platit jeho pravidla.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Izuna
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 20. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Mon Jun 04, 2018 9:16 pm

Můj útok byl úspěšný, byť jen z části. Tento fakt nebyl až tak podstatný. Podstatné bylo, že jsem mu bránil v použití v bublifuku ustavičným doléháním útoky. Nebylo těžké si dát dvě a dvě dohromady. Pokud se dostane do dostatečné vzdálenosti ode mě, nebudu se k němu bez svého vybavení dostat, což by znamenalo, že tenhle přátelský souboj projedu.
Byl o něco rychlejší než já, což se postupně projevovalo tak, že mezi námi vznikala centimetr po centimetru větší rozestup. Byl to však zároveň můj záměr. Důvod byl jednoduchý: čím větší rozestup, tím více se bude cítit bezpečně, což není úplně pravda. Bojovali jsme na vodě, takže jsem byl ve svém živlu. S takovým kvantem externího zdroje vody jsem mohl zvládnout ledaco, aniž bych se u toho zapotil tvořením vody z vlastní zásoby chakry. Čekal jsem však stále na ideální chvíli k zasazení úderu zcela nečekaného. Prostor se objevil ve chvíli, kdy strčil ruku do kapse. To totiž znamenalo, že se může bránit pouze jednou rukou, a to navíc ještě při neustálém ústupu dále do srdce jezera, neboť břeh byl za mými zády od doby, co jsem se dostal já za ta jeho. Použil jsem techniku, kterou znal velmi dobře, navíc techniku na stejné bázi jsme používali doposud. Do noh jsem nashromáždil rovnoměrně větší množství chakry než doposud a odrazil jsem se. To zapříčinilo, že jsem nyní po hladině nechodil, neb jsem nad ní letěl, avšak nikterak vysoko, takže jsem mohl kdykoliv položit nohy zpátky na hladinu. Sázel jsem na moment překvapení, na jeho nepřipravenost v tomto ohledu. Následoval další sečný útok, mířený na biceps ruky, kterou měl právě v kapse. Bránit tuto část druhou rukou bylo pro mě nepředstavitelně obtížné, musel by reagovat velmi rychle. Další možností bylo uskočit, stihl-li to. Nicméně i s touto možností jsem počítal, tancovalo by se stále podle mého rytmu. Bylo jasné, že pokud se můj pokus o útok zdařil, tak snadno mě z těla nesetřese. Inu, uvidíme, co Hirokata na moji osůbku vymyslel!
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Hatake Kyōraku
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 102
Join date : 16. 01. 17

PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   Tue Jun 05, 2018 11:53 am

Pomaly som sa postavil. Mohol za to Anbu, ktorý sa objavil po mojej pravici. Pozrel som sa na neho so spýtavým pohľadom a on mi oznámil, že Koteikage sa zberá na odchod. S povzdychom som len prikývol a poupravil som si Koteigakurskú čelenku. "Škoda.. chcel som sa k nim pridať.." Poznamenal som trocha kyslo a po složení pečatí sa okolo môjho tela do vzduchu vznieslo niekoľko lístkov z okolia, zatiaľ čo ja som sa pomocou shunshinu začal prebleskovať až k miestu, kde ma už pravdepodobne čakala moja drahá Koteikage.
(presun)
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Jezera a vodopády   

Návrat nahoru Goto down
 
Jezera a vodopády
Návrat nahoru 
Strana 3 z 4Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Kuri no Kuni :: Bochigakure no Sato-
Přejdi na: