Naruto New Age


Naruto: Our new age
 
PříjemPortálCalendarFAQHledatSeznam uživatelůUživatelské skupinyRegistracePřihlášení

Share | 
 

 Komplex tři

Goto down 
Jdi na stránku : 1, 2  Next
AutorZpráva
H.
Admin*A
Admin*A
avatar

Poèet pøíspìvkù : 212
Join date : 23. 11. 16

PříspěvekPředmět: Komplex tři    Mon Feb 19, 2018 11:31 pm


Toto moderně zařízené cvičiště se skládá z několika budov, ve kterých najdete jednak volné prostory pro trénink, jednak posilovnu, bazén a podobné vymoženosti, nicméně můžete také vyjít ven a cvičit na volném place pod širým nebem.  
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Wed Apr 11, 2018 11:36 pm


S kapucí na hlavě, rukama v kapsách a neutrálním výrazem ve tváři, jsem si to namířil právě na můj ranní rituál, který se mnohdy protáhl na mnohem déle než na ráno. Dorazil jsem do tohoto moderního centra a začal tak jako vždy. Půl hodiny na běžícícím pásu, aneb rychlosti není nikdy dost. Vždy jsem začal chvíli zvolna, abych si protáhl svali a zahřál se. Ze začátku to mohlo vypadat jako nějaká rychlo chůze, no po pár minutách jsem začal zrychlovat až nakonec posledních 5 minut sem běžel na maximální rychlost stroje. Hlasitě jsem si oddechl, když jsem měl tuhle část za sebou.
Další na řadě byl trénink těla. Výpady s činkami, kliky, dřepy a další různé cviky. Byl jsem naučený od mládí posilovat jen váhou vlastního těla. Kde jsem vyrůstal jsem neměl takové vymoženosti, a tak jsem si na takový trénink zvykl. Po pravdě my vyhovoval více než činky a posilovací lavice.
Když má práce v posilovně skončila, přešel jsem do šatny a převlékl se do plavek abych využil bazén ve spodním patře. Tam jsem jako vždy ztrávil nejvíce času. Jednak mě plavání uklidňovalo, jinak to bylo skvělé na trénink celého těla. Používali jste svali, které normálně nevyužijete.
Kdyby byl normální den, pravděpodobně bych poté co zkončím s plaváním, zamířil domů, odpočinout si, najíst se a takové věci. Dnes sem však přinesl sebou i otcův svitek a rozhodl jsem se jít trénovat.
Poté co jsem se tedy převlékl z mokrých plavek jsem zamířil ven. Sedl jsem si tedy pod jeden ze stromů a rozmotal před sebe začátek svitku. Uvnitř tohoto svitku bylo několik technik které vytvořil můj otec. Bylo tam 60 let jeho života, napsané v technikách. Všechny byly jeho vlastní tvorby. Zatím jsem odtud uměl jen pár technik ale bylo přeci jen na čase začít.
Našel jsem tedy jednu z prvních technik, jednoduché D rankové ninjutsu, a zabral se do čtení. Nebylo to nic zvláštního. Jednalo se o jednoduché jutsu, které umožňovalu uživateli z gumy kterou vytvořil, dělat různé předměty. Složil jsem tedy potřebnou pečeť a představil si tenisák a snažil se ho z gumy vytvořit v ruce. Několik pokusů vypadalo jako brambory, jiné byli příliš tvrdé. Další se neodráželi a tak to zachvíli kolem mě vypadalo docela groteskně. Vždy jsem otestoval zda se tenisák odrazí a zda má mnou požadované vlastnosti. No ani jeden tak za tu dobu neudělal.
Vedle mě bylo několik zpackaných tenisáků, válíjících se na hromadě a mezi nima jsem seděl já, rudý vztekem se snažíc se přijít na kloub co dělám špatně. V ruce sem měl opět gumu, opět jsem ji začal tvarovat pomocí chakry tak, jak technika popisovala.
"Kašlu na to!" vykřikl jsem z ničeho nic, když se můj poslední pokus rozplácl o strom a jako nějaký gumový sliz se pomalu začal plazit směrem ke kořenům stromu. Bylo mi jasné že mi něco unikalo, ale neměl jsem náladu řešit co to asi mohlo být. Nebyl jsem ten typ který by nad technikou dvě hodiny rozjímal a zjišťoval co dělám špatně. Jednou se mi to povést musí, potom si jen stačí zapamatovat jak se vám to povedlo a už to jen stačí opakovat.. Takhle nějak jsem já uvažoval.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 4:17 pm

Vôbec sa mi toto miesto nepáčilo. Na nose som mal štupel z vešiakov na čisté prádlo a kritickým a odsudzujúcim pohľadom som sledoval stroje, na ktorých sa ževraj cvičievalo.
"Gosh.. ak chcela lady fosília znovupostavať dedinu.. mohla si toto odpustiť.." Povzdychol som si kriticky a pohľadom som prešiel po niektorých zajačikoch, po ktorých tak šla. A že som práve ja o tom celkom vedel. Ruky som si založil do plášťa a zhrbený som to tu začal prehľadávať. Kračal som z miesta na miesto.. a nie, žiadne fialové vlasy som nenašiel. Že by ma tá teta na recepcii odrbala? Už už sa mi otváral príručný skalpel vo vrecku! No zazdalo sa mi, že niečo fialové naozja vidím.. malú rozpľasknutú loptičku na strome. Videl som to pochopiteľne cez tých pár okien, ktoré sa snažili vyvetrať odporný zápach. Vyšiel som teda von a hľa.. 
"Yotsuki Ikazushi." Prehovoril som k chlapcovi, ktorý sedel na zemi pár metrov odo mňa. Kriticky som sa pozrel na jeho katastrofickú snahu o .. vlastne som ani nevedel o čo sa snažil. Ale ak vytváral neforemné zbytočné balóniky naplnené fialovou farbou, heej dobrá práca.
Ruky som mal stále v plášti, stále som bol rovnako zhrbený a na mladíka som sa pozeral stále dosť laxným pohľadom. Ako keby som tu ani nechcel byť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 4:37 pm


Poškrábal jsem se na hlavě, zhluboka jsem se nadechl. Taaak. Uklidni se Ikazuchi. Hluboký nádech a vše bude v pořádku... Vítr odvane... řekl jsem si v klidu se zavřenýma očima. Znovu jsem soustředil Chakru do gumy na ruce, znovu sem si představil tenisák, a hle. Poté co jsem s ním hodil o strom se mi odrazem vrátil zpátky. Uchechtl jsem se a spokojený usměv se objevil na mé tváři. Úplně sám, úplně v klidu. pomyslel jsem si, snažíc se ignorovat že to byla D-ranková technika a že vedle mě bylo asi 40 špatně vytvořených tenisáků. Jo, a taky ten fakt že jsem se naučil vytvořit jeden předmět, z tisíce. Good job me!
Z mé "radosti", mě do reality vrátila osoba podivného vzhledu.  Měl na sobě divné oblečení, vlasy délší než většina dívek, divná afina. Vypadal jako ten nejvíce znuděný člověk pod sluncem.  Když pronesl mé jméno a podíval se na mě, jako bych byl velmi špatný pokus o vtip, automaticky sem ho zařadil do skupinky lidí, kterou jsem potkával na dením pořádku. Tak kohopak připravil o život tentokrát? Bratra? Sestru? pomyslel jsem si při pohledu na něj. Těžko se mohlo jednat o přítelkyni. O tohohle by nikdo neopřel ani koště. Tak či tak, sem jen přeprávtil oči. Ne že bych na to neměl náladu, ale dnes sem na to opravdu neměl náladu. Zase poslouchat srdceryvný příběh o tom, jak mu Inazuma zničil život. Či jak bych se měl stydět za to co provedl.
"Ztrať se." odsekl jsem, poté co jsem mu věnoval jeden z těch pohledů, který sem měl od mala nacvičený. Podíval jsem se na něj výrazem, že sem vážně neměl zájem se s ním handrkovat. Byl jsem ukvapený. Co na to říct? Skákat k ukvapeným závěrům byl tak trochu můj styl. Přišel jsem sem trénovat. Příště půjdu někam do hor a bude klid.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 4:52 pm

Pootočil som hlavu na stranu a konečne som ruku vytiahol z plášťa. No nebol v nej žiaden kunai, žiadny nôž.. žiadny pokus o odstránenie Ikazushiho z tejto planéty. Len prst.. prst, ktorým som si začla natáčať pramienok vlasov, zatiaľ čo som môj nemenný otrávený pohľad odvrátil niekam bokom.
"Tsffff to nepôjde." Povzdychol som si. Nebavilo ma ani rozúrávať sa s .. týmto tu.. naozaj. Pravda bola taká, že aj keď som vedel kto Ikazushi je, nikdy som si nerobil obľúbencov alebo neobľúbencov a názor na jeho pôvod som nemal. Bol mi ukradnutý. Nemať jeho meno zapísané v zložke o mojom tíme, ani o neho nezakopnem.
"No..." Začal som znova, na čo smo sa na Ikazushiho znova pozrel.
"Táto situácia .. nič moc ani pre mňa ver mi..  Dinosaurus si potrebuje liečiť komplexy a odnáša si to moja maličkosť... grhhh kde som to dal." Počas rozprávania som sa prehĺadával v plášti, ktorý mal očividne viac vreciek a záhybov, než bolo normálne.
"♫ Tad-á .. ♫" Vytiahol som pokrčený kus papiera, ktorý trocha smrdel od.. no.. človek to ani nevedel určiť. Roztvoril som ho a zhlboka som sa nadýchol. 
"Týmto vás, Yogao-dono, odporúčam na kapitánsku pozíciu v novo vzniknutom tíme - Tím Yogao.... ehm.. preskočiť.. hmm.. formality." Začal som sa v liste preberať, až som dorazil na dátum.. a znova som neprirodzene zbledol. 
"Ehm .. kažodpádne, zloženie: Yogao-sensei." Prstom som ukázal na seba. "Yep, to budem ja.. Ikazuchi Yotsuki," Poukázal som prstom na Ikazushiho, zatiaľ čo som sa na neho spoza papiera pozrel. "To budeš asi ty... Takara Ibuki. To znie ako dievča, nevidím tu žiadne dievča.. nuž." Pokrčil som ramenom, papier som pokrčil do rovnakej neforemnej guličky z akej som ho roztvoril a hodil som ho po Ikazushim. "Na moje staré kolená sa budem starať o faganov." Mrmlal som si popod nos a neveriacky som krútil hlavou. "Ty si taký nedostal?" 
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 5:09 pm

Mírně jsem stuhnul, a ruka mi přejela instinktivně, na hřbet katany. Když jsem si však uvědomil že zatím žádné nebezpečí nehrozí, uvolnil jsem se, a vrátil se do uvolněného sedu.
Poslouchal jsem toho... zjeva, jak se snaží celou situaci objasnit, a nemohl sem věřit uším. Vlastně... sem nevěřil. Hodil po mě kuličku, kterou jsem obratně chytil, rozmotal zpátky. Lejstro vypadalo, jako by ho někdo vytáhl krávě z prdele, dokonce i tak vonělo. Z odporem jsem se začetl do papíru a vyčetl z něj přesně to, co ten zjev před chvílí řekl. Dokonce tam bylo i razítko a všechno.
Jednou rukou sem se podrbal na hlavě, a stejný znechucený pohled sem věnoval i ... Yogaovi. začetl jsem se podrobněj do lejstra a všiml si že datum, je již docela hodně HODNĚ v minulosti. Napadlo mě, zda mě zase život trestá. Člověk předemnou vypadal že se sotva postará o sebe sama, natož aby zvládl tým. Co jsem se od něj měl naučit?
Když přišla otázka na to, zda jsem dostal nějaké lejstro zamyslel jsem se. Dostal jsem takové lejstro? Hm... sem si jistej že Taka-chan, něco o týmu říkala ale už je to nějakou chvíli.
"Možná. Kdysi dávno." řekl jsem uštěpačně a chvilku se opět uzavřel do sebe. Nevěděl jsem co si o tom mám myslet. No po chvilce jsem si oddechl.
"Takže to ti teď jako mám říkat "sensei" či co?" řekl jsem opět uštěpačně, a nevěřícně se koukal na něj. Byla to tak trochu otázka jako, proč je teda tady, a co má v plánu. Byť sem ji tak neformuloval.

Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 5:19 pm

Natočiť pramienok vlasov ešte trochu.. spravím z toho dred. Pre to som sa pustil do opačného smeru a zas som ho rozmotával. Nervózne som prešlapoval na mieste a začal som sa obzerať okolo. Necítil som sa tu dobre.. bolo tu veľa snaživých ľudí. Radšej by som bol v mojej prítulnej kancelárií, alebo v nejakej katakombe s nejakou otvorenou mŕtvolou na stole. Denné svetlo nebolo moc pre mňa. Keď to konečne dočítal a nadhodil mi uštipačnú poznámku, neovládol som tak úplne moju vlastnú mimiku a ja som dostal tik do ľavého viečka. Zaškrípal som zubami a následne som to len zahodil za hlavu. Pokrčil som ramená a ruky som dal do znaku  - no a?-
"Nie je stanovený dátum expirácie!" Prst som mal konečne uvoľnený a tak som si ho pre zmenu strčil do nosa, kde som sa s chuťou poškrabal.
" - vás.. a áno... sensei by bolo fajn." Povzdychol som si. Na chvíľku som zatvoril oči a snažil som sa z hlavy vyhnať tancujúcu opicu s dvoma hrkalkami, ktorá sa mi tam objavila vždy, keď som sa snažil spomenúť, čo je vlastne mojou povinnosťou ako kapitána geninskeho týmu. Nie fakt.. čo teraz? Čo som mal ako sensei robiť?
Oči som otvoril a znova som kriticky pozrel na kopec hrozných pokusov o gumovú loptičku a na jeden vydarený.. teda.. v jeho pohľade.
"Chmm.. čo taký sensei robieva?" Spýtal som sa ho s celkom veľkou úprimnosťou v hlase.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 5:35 pm

Trochu fetiš na vlasy má ten člověk že? pomyslel jsem si při pohledu jak si tu jeho slámu motá kolem té "kosti" co říkal prst. Jak může mejt někdo tak dlouhý prsty? Mírně jsem se ale usmál, nad tím, že moje slovíčko mu přihodilo tik. Třeba se mě tu svalí úplně a já budu mejt pokoj. Vážně jsem byl zvědavej jak na něj bude reagovat Takara, i když jak ji znám, bude se sním snažit mít za dobře, navzdory jeho očividné nekompetenci.
"Škoda." zašeptal jsem si pro sebe, když zmínil datum expirace. Dost potichu, aby se to mohlo považovat že to nebylo pro jeho uči, ovšem dost nahlas na to, aby mě slyšel.
"A já bych prosil odteď "Velevážený Ikazuchi-sama"." řekl jsem, protože to bylo asi stejně pravděpodobné, jako že bych mu já řekl sensei. Vážně z něho kapalo něco jiného než respekt. Hlasitě jsem si povzdech a rozhodl se že nemá cenu se s ním zaobírat. Jen další klacek, který mi život hodil pod nohu. Nějak to s ním vydržím. Kdo ví.. třeba se i něčemu naučím... No tak Ikazuchi. Však tebe taky celý život kategorizovali... třeba bude jiný než se zdá.
O okamžik později mě tahle bublinka sebepřesvědčování praskla. Vážně? To sem přišel aby se mě zeptal co má dělat? Co přijde dál? Řekne mi abych učil já jeho?
"Co já vím? On učí... a ... Nejseš tu od toho abys mě to vysvětlil?!"  řekl jsem, protože jsem opravdu nevěděl co má takový sensei za úkol. Měl jsem představu. Nejspíš nás měl pomoct stát se lepšími shinobi. Ovšem nechtěl jsem si ani představovat, co to v jeho očích.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 5:53 pm

Rešpekt.. vec, ktorá mi momentálne trocha chýbala a ja som nebol idiot, videl som to. No nemienil som s tým nič robiť. Vlastne mi to bolo celkom jedno.
Skúsol som si spodnú peru. Ah tak hrozne ma sralo, že som tu musel trčať. Ale čo.. trebalo pokrok, trebalo si nejak zarobiť na ďalšiu výplatu. Ak by Lady Fosília vedela, že som sa doslova vysral na tréning tohto týmu po.. dobu niekoľkých týždňov. Shit.. asi by som dostal sprda. Ikazushi si mohol všimnúť, že nejakú tú reakciu potľačujem. No ťažko povedať, či to malo byť zívnutie, alebo neskutočne otrávený povzdych.
"Učiť? eh... yep.. vyzerá to tak, že si celkom poleno." Skonštatoval som jeho pokus o ninjutsu techniku, ktorú tu pred chvíľou skúšal. Nadvihol som ruku k nemu a len som mu poukázal, aby podišiel bližšie.
"Tak.. čo sa chceš naučiť? Ako niekoho rozpárať? Zašiť? Udržať pri živote? Mučiť? Císarský rez? " Spýtal som sa ho pomerne s ďalším povzdychom. Tento krát až takým rezignovaným. Yep, bol som jeho sensei.. asi by som ho niečo naučiť mal. Pri čakaní som si začal vyškrabovať špinu za nechtom. Až to vyzeralo tak, že mu ani nevenujem pozornosť.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 6:08 pm


Zrudnul jsem v obličeji, když jsem slyšel narážku na to, že jsem poleno. Žádný Newton ze mě asi nebude, ale z koho jo? Nepotřeboval jsem hlavu plnou zbytečností k tomu, abych byl ninja. Důležité věci, tam to tkvělo. Tak co že jsem potřeboval délší čas na to, než se mi nějaké jutsu povedlo. Potom sem ho dokázal použít jako každý druhý.
Na jeho učtěpačnou poznámku jsem jen uceknul, a nic neříkal.
Lehce nevěřícně jsem se podíval na gesto, které značilo abych přešel blíž. Co sakra teď? No dal jsem mu výhodu. I v baseballu máte tři strike, než jste out. Zatím měl jeden. Doufejme že se mu povede dalšími odpaly "homerun".
"Rozpárat? Zašit? Co?!" přistihl jsem se nechápavě odříkat co mi teď bylo nabídnuto na výběr. Čekal jsem trénink Dotonu, Raitonu, Katonu... cokoliv jiného. Ale pitvu? Podíval jsem se dolů na mé obleční. Poté se rozhlídl kolem, zda se nejedná o nějakou zkrytou kameru. Jen sem čekal jak někdo vyběhne a řekne mi, že to je jen "prank". Upřímně jsem v to doufal. Na mé imaginární tabulce přibyl "strike č. 2"
"K čemu mi by sakra byl císařský řez? To sem někde na akademii vyplnil že se chci stát chirurgem či co?" zeptal jsem se ho napůl vážně, napůl sarkasticky. Sám nevím co všechno za střeštěnosti jsem napsal do těch desítek, kdoví jestli ne stovek, folmulářů napsal. Napsal jsem snad někde že chci bejt doktor ze srandy? Zní to jako něco, co bych udělal...
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 6:22 pm

"Daj mi.. m..mi.. chvíľku." Do tela som dostal kŕč. Nie od vyčerpania, ale od zúfalstva. Keď na mňa vyvalil tie jeho.. sťažnosti, kľakol som si k zemi a otočil som sa mu chrbtom. Bol som sklamaný.. z neho žiadny dobrý chirurg naozaj nebude. Čo po mne sakra chceli? Aby som vychovával NORMÁLNYCH shinobi? Ako to mám sakra robiť? Nikdy som nebol normálnym shinobi. Trafil som sa do čela dlaňou a Ikazushi mohol započuť aj nejaký ten vzlyk a otázku - "prečo ja?".

No kým som sa spamätal, netrvalo to dlho. Znova som sa postavil. No Ikazushi mohol stále vidieť len môj cbrbát.
"A.. a čo by si sa chcel učiť?" Spýtal som sa ho značne sklamane a ešte viac znechutene a neochotne. Takmer som tu otázku vyvrátil... aj s mojimi dnešnými raňajkami. Prečo ma radšej nemohli nechať s mojimi mŕtvolami? Nie že by som Ikazushiho rád nevypitval ale.. už aj tak som mal na mále. Proste som mal zakázané robiť to živým ľuďom. Možno som ale geninov mohol brať ako mojich malých minionov? No čo. Možno mi povie, že sa chce naučiť niečo, s čím mu môžem pomôcť. Bola pravda že pomôcť som mu mohol viac menej so všetkým. Nezáležalo na elemente a ani na nejakých kekkei genkai či podobne. Nepotreboval som poznať techniku, ktorú by chcel, ale dokázal som mu pomôcť ju zvládnuť. Nie že by sa mi chcelo.. to je celkom iná otázka.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 6:54 pm


Chvilku jsem se zájměm sledoval jak ho zjistění o tom, že nejsem ten typ studenta, který očekával, posadil na zadek. Placil se tam jako alkoholik po kocovině, či jako larva motýla. Nevěděl jsem jak reagovat tak jsem po něm hodil jeden z tenisáků z hromady. Vzal jsem ten první z hromady co mě přišla pod ruku, no k Yogaově štěstí to byl ten měkčí takže to moc nebolelo.
"Schop se trochu, ztrapňuješ nás oba." řekl jsem si vědom si toho že na mě lidi kolem koukaj. Můj plán být stranou a neupozorňovat na sebe s tímhle člověkem asi byl pasé.
"Co bych se chtěl učit? Rozhodně ne párat lidi a jak je zašít. řekl jsem podrážděně." Hrál jsem si trochu na jednoho z těch bručounů a že prostě mi je jedno jak se on cítí. Došla mi myšlenka, že já jsem možná víc sensei než on. Není to většinou tak že sensei říká co má dělat jeho žák než naopak? No ne že by mi to vadilo. Nerad jsem poslouchal jak mi někdo říká "udělej tohle, dělej támhle to, rychleji, nepřestávej" takovýmu typu senseie bych chtěl nejradši vyrazit zuby. Proto jsem vymazal jeden z jeho "strike".
"Chakra flow by byl nice."řekl jsem jako nějaká "tsundere" lezlo to ze mě jako by mě ani nezajímalo či mě to naučí nebo ne, nebo dokonce jestli mě to vůbec naučí. No bylo vidět že mi přeci jen tahle věc ležela v žaludku hodně dlouho. Otec to dělal jako by se ani nechumelilo. Co si pamatuju, když to udělal na plno, potřeboval gumový plášť kolem celého těla, aby ho jeho vlastní Raiton neusmažil za živa. Já jsem mimo to jedinou elektřinu, kterou jsem dokázal katanou vést, bylo když jsem ji vrazil do zásuvky. Navíc jsem ani neuměl Raiton, no Katon, či čistá chakra se taky dali vést no ne?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 7:03 pm

Otočil som sa k nemu s rukami znova niekde v záhyboch plášťa. Znova.. ako prvý krát, keď ma tu zbadal. Ten istý otrávený pohľad, tá istá neochota ako pred tým. Snáď prvý krát, som si tohto chlapca poriadne prezrel. Od hlavy až po päty. Úplne som ignoroval jeho loptičku, ktorá sa odo mňa neškodne odrazila a jediné čo na mojom plášti nechala, bol fialový flak. Môj pohľad mu mohol prísť až.. nepríjemný. Len som tam tak stál a civel na neho. Dobrých päť minút. Nakoniec som sa konečne pohol. Ak by mi nevyšla kariéra shinobi, určite som sa mohol uživiť ako živá socha.
"Naaaah." Pokrútil som hlavou okolo svojej vlastnej osi a znova som si jedným prstom začal natáčať prameň vlasov.
"Bez šance.. pozri sa na seba.. nemáš na to." Mávol som rukou a len som sa sám načiahol k jednej z loptičiek, ktorú som sám chytil do rúk.
"Niečo iné?" Dal som mu druhú šancu. Naozaj som si nemyslel, že by chakra flow zvládol. Aspoň nie teraz. Mohol trénovať ako chcel, k tomu treba istú postupnosť.. a on ju nemal.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 7:16 pm


Na hlavě mi naběhla žilka. Posranej slamák. Co si o sobě myslí? Že na to nemám? Tse podle čeho soudí? myslel jsem si sobě, ignorujíc hlásek který poukazoval na tunu tenisáků poházených všude kolem, vytvořené mým neúspěchem.
"Nemáš náhodou za úkol udělat abych na to měl?!" řekl jsem, a nahmatal další tenisák tentorkát tvrdej a mrštil ho po něm. Bastard se mi dostal pod kůži a opět mu přibil další strike. Má trpělivost byla už skoro u konce a pokud nezačne dělat něco jiného, než mě vytáčet, hodlal jsem odejít. Nebyl jsem ten typ kterej by si zkracoval život nervováním. Rozhodně mě taky vytočilo jak jen tak laxně řekl "na to nemáš". Co sakra věděl?
"Niečo iné?" řekl jsem a napodobyl ten jeho divný tón v hlasu. "Co já vím? Nebudu ti pomáhat v práci, nauč mě třeba balet jestli tě to potěší ale šupem ať už to mám za sebou a můžu jít trénovat."
Navíc nebylo nic jiného co mě napadlo. Rozhodně jsem mu nehodlal ukázat nic z technik co bylo uvnitř svitku, byť by mu byli k ničemu. Zas tak dobře jsem ho neznal takže jsem rozhodně nehodlal aby mi pomohl s nějakou z otcovích technik. To byl úkol, který sem musel udělat sám.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 7:33 pm

Celkom ma prekvapil. Bol naozaj tak tupý a namyslený, že pochyboval o mojich slovách? Ako keby tá kopa nepodarkov za ním nehovorial o niečom inom. Od pohľadu tá technika bola úplné hovno a on stále potreboval toľko pokusov, že z toho jedného drblo. Hlavne teda upratovaciu čatu. 
Loptička ma netrafila. Resp trafila, ale moju otvorenú dlaň, ktorou som ju chytil a pár krát som si ju v ruke pohodil. Ignorujúc jeho bľabotanie, ktoré ma nezaujímalo a na mojom názore nič nezmenilo.
"Keby že si tak dobrý v základoch ovládania chakry ako v kecaní.. mal by si to v malíčku." Povzdychol som si znova otrávene a len som si loptičku schoval do vrecka.
"Okej.. tak poď za mnou. Nekúšem.." Naznačil som mu hlavou, na čo som sa na päte otočil a vyrazil som k východu. Respektívne k takému môjmu vlastnému, po stene, na strechu... a z nej som sa rozhliadal po okolí.
"Tak ideš?" Spýtal som sa ho, čakajúc na odchod. Síce to, čo som ho chcel učiť, som si nechal pre seba.. aspoň tam bola snaha nie?
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 14, 2018 7:52 pm


Na čele mě naběhla další žilka, vedle té druhé. Neznal jsem ho ani půl hodiny, no už teď mi lezl na nervy víc než jakejkoliv učitel na akademii, víc než kdokoliv v Bochigakure... wau. Znal jsem ho ani ne půl hodiny a lezl mě na nervy víc než kdokoliv předním.
"Základy ovldání chakry? Za koho mě máš?" řekl jsem. To mě opravdu měl za někoho neschopného v chakře? Neřekl bych že jsem byl nějakej génius, no v Taijutsu a Ninjutsu jsem nepoznal na Akademii rovnýho. To samé v rychlosti. Mohl jsem za to že jsem neměl budku na to že mě čtení a teorie dělali problémy?

Sáhl jsem po dalším tenisáku z hromady a chtěl jsem ho mrštit po Yogaovi co největší silou, no bylo to přesně ve chvíli kdy řekl pojď za mnou. Strnul jsem. Vau, to to vzal vážně. Chvilku jsem váhavě koukal na něj, jelikož jsem nevěděl co má v plánu. Přemýšlel jsem kam mě to sakra má v plánu zavést.
"Gaaah. Fajn. Ať je po tvým." řekl jsem nasraně a svůj vztek si ventiloval skrze tenisák. Ten sem místo toho abych ho hodil po něm, mrštil o zem, do které se zaryl a zůstal v ní ponořený. Pravděpodobně to byl jeden z těch "kamených". Znovu jsem si povzdechl a rozhodl se ho nejistě následovat.

-Přesun za oba-
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Takara Iburi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Tue Apr 24, 2018 6:10 pm

Dotáhla jsem ho za tu ruku až sem. Samozřejmě ven, byl krásný slunečný den, takže jsem se nehodlala schovávat někde uvnitř. Chtěla jsem se trochu opálit, ačkoliv obvykle jsem se jenom spálila a ještě mi naskákaly pihy. Hm. Nicméně jsem ho konečně pustila, mě evidentně jeho reputace nebo stude nebo co mu to zase přeletělo přes nos netankovalo a co si kdo o tomhle myslí mě zajímalo ještě míň. Dodnes jsem se musela smát tomu, jak kdysi jedna výborně vychovaná dáma nakráčela k nám domů a příliš vysokým hlasem otci rozhořčeně sdělovala, že už poněkolikáté viděla, jak se mladá slečna potlouká po okolí s tím malým zločincem. Otec se založenýma rukama pokyvoval hlavou, dost nevychovaně jsem tehdy nakukovala schovaná za ohybem dveří a skutečně se bála, že se táta postaví na stranu těch snobů, byl přece jen jeden z radních a tahle dáma byla tak vážená, ale on jí tím svým laskavým diplomatickým tónem oznámil, že to samozřejmě ví a že výběr přátel nechá s dovolením na mě. A bylo to.
"Máma tě zve večer na večeři." vyhrkla jsem nečekaně, protože jsem si díky téhle vzpomínce uvědomila, že mi to kladla na srdce už ráno. Nebylo to poprvé a rozhodně ani naposledy, co by se tohle stalo, takže tak překvapivé to zase nebylo. Nicméně hned po tom jsem se postavila naproti němu a začala se protahovat.
"Tak, co budeme trénovat?" poskakovala jsem z nohy na nohu jako na pérkách, měla jsem zase energie až nad hlavu, to bude tím dortem. Alespoń po něm nebudu mít velký zadek! Konečně jsem dohopkala a založila ruce v bok. "Potřebuju se zlepšit v taijutsu, jsem na to levá jak poleno." povzdechla jsem si, ačkoliv jsem to zase tak moc k boji nepotřebovala. Každopádně jsem ale věděla, že v tomhle jsem si vybrala správného parťáka. "A sílu." dodala jsem rázně, kdepak já dát někomu pěstí, to je jak pohlazení motýlího křidélka. Až na mě, já mám zlomené prsty! Zamyšleně jsem naklonila hlavu na stranu, sama sebe jsem si moc neuměla představit jak někde tahám čínky.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Tue Apr 24, 2018 6:41 pm


Byl jsem rád že u cvičiště nebylo tolik lidí aby mě viděli v takhle slabém okamžiku. Takara si vyloženě užívala mě takhle stavět do nepříjemné pozice. Neměl jsem jí to za zlé ale všeho s mírou ne? Odechl jsem si že už mě pustila, ne že by to bylo nepříjemné ale bylo to ... zvláštní. Prostě jsem tedy stál v ruky teď vrazil do kapes a sledoval Takaru. Vypadala, jakoby měla hlavu kdesi v olbacích. Zajímalo mě nad čím tak bádá, no to co řekla poté, mě mohlo navést o čem asi přemýšlela.
Hm... domácímu vaření se těžko říká ne. řekl jsem a opětoval jsem úsměv. V porovnání s večeří, kterou jsem jedl obvykle, se však soutěžilo velmi lehko. Její máma byla výborná kuchařka. Na to, aby však uvařila něco horšího než moje instantní nudle a různé podobné hovadiny, by se musela hodně snažit.
Když přešlo k tomu, co že budeme trénovat. Vypadala jako by ji někdo nadopoval energii, docela změna. Já jsem sice měl už za sebou dnes můj trénink, poté trénink s Yogaem, ale stále jsem měl podobnou dávku energie. Není to super být mladý?
"Tak s tím ti pomůžu. S Taijutsu. Já zas potřebuju něci málo ohledně Ninjutsu a Taijutsu. Ten ... zjev. Říkal že nemám šanci teď udělat Chakra flow. Napadlo mě že lepší kontrola nad ninjutsu a kenjutsu, je asi to co mě brání." řekl jsem upřímně. Nechal jsem ať se otěží ujme Takara. Já byl stejně ten typ člověka co raději plnil rozkazy než je dával. Věřil jsem že se rozhodne tak, aby to bylo prospěšené pro nás oba.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Izuna
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 48
Join date : 20. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Tue Apr 24, 2018 8:54 pm

Hledá se pes part 1
Cvičiště bylo první místo, kam jsem zavítal. Jednoduše jsem si chtěl nechat to nejhorší až nakonec. Po pravém boku se mi stále pohupovaly ony modré rukavice, které mi Yagura dala. Toaletní krakeni si na mě budou muset ještě chvíli počkat. Svoje vyšetřování jsem začal uvnitř komplexu číslo tři. Tady někde prý byl naposledy viděn. Všiml jsem si páru, takže jsem si dovolil ze slušnosti zamávat na znamení pozdravu, usmát se a pak jít dále. Za jiných okolností bych si s nimi možná i povídal, ale čas se krátí. Vešel jsem dovnitř komplexu. Bylo tu šero, osvětlení bylo velmi slabé. „Vsadím se, že další mise bude, abych tu vyměnil žárovky…“ Zaprorokuji si a pomalu kráčím skrz tělocvičnu. Jelikož se jedná o psa a ne o kočku, větší smysl mělo hledat zvíře na zemi a ne na nábytku, strojích atd.
Zrak jsem měl mladý, oči se přizpůsobily světelným možnostem a já poctivě prohledával vnitřní prostor. Co jsem vlastně hledal? Všechno možné. Počínaje stopy, končíce okousaným nábytkem. Stopy tu nebyly, což bylo možná kvůli zdejší podlaze. Hlína tu sem tam byla také, ale nejspíš ji sem zanesli bušiči. Co se srsti týče, neměl jsem o moc lepšího pořízení. Sem tam jsem našel dlouhý vlas, ten však patrně nepatřil zástupcům čtyřnohých přátel. Nábytek a stroje byly spíše otlučené než okousané, což mě po hodině zkoumání interiéru přivedlo k závěru, že tady asi nebude zakopaný pes.
Vyšel jsem tedy ven, přesněji řečeno na venkovní cvičiště, podstatně dál od těch dvou. Kdyby byl čas, zacvičil bych si. K mé smůle nebyl. Ty krakeny jsem chtěl mít už dneska z krku… trefnější by bylo říct v kanalizačním potrubí. Bylo poledne, Slunce bylo vysoko a po chvilce hledání jsem se rozhodl se na chvíli ukrýt po stíny stromů a přemýšlet, kde tu začít. Bylo to tu obrovské a po psovi ani vidu ani slechu. S roztaženýma nohama a rukama za hlavou jsem hleděl někam do blba. „Izuno, mysli! Kdybys byl pes, co bys udělal?“ Položil jsem si zásadní otázku k vyřešení tohoto případu. Napadlo mě hned několik věcí, co bych udělal jako pes. Věc číslo jedna, utekl bych hned, jak by to šlo. Zrovna dneska, když bylo tak krásně! Pes udělal nejspíš to samé, takže jsem byl na správně stopě. Věc číslo dva, pomočil bych všechno, co by šlo. Však mě za to přeci nemůžou kárat, když jsem pes! Kéž bych to mohl dělat i jako člověk. Svět by byl hned veselejším místem- pro mě rozhodně. Jenže hledat loužičky v takovém pařáku bylo zhola nemožné. Čich nebyl na mé straně, zvířecí pižmo či feromony jsem necítil. V tomto nás, lidi, příroda rozhodně ochudila. I když, bylo by dobré cítit všechny ty hnusy? Ať už se pes rozhodl dělat cokoliv, rozhodně u toho musel zanechat stopy. Bylo tu však další ale. Toto ale se opět týkalo počasí. Kvůli suchosti, nikoliv však prašnosti, půdy, nebylo možné, abych psa mohl stopovat. Případ se najednou zdál daleko těžší, než tomu bylo před chvílí. „Tenhle případ by měl být minimálně C Ranku…“ Neměl jsem žádné stopy, které by mě ke psovi dovedly. „Co tak ještě psi dělají…“ Moje přemýšlení přešlo do verbální formy. Filozoficky jsem pravou rukou uchopil bradu a krouživými pohyby si ji mnul. Sledoval jsem cestu, po které jsem šel, byla zarostlá žlutavou trávou, která se ve větru skláněla ke Slunci. Cesta, kterou jsem šel, byla ušlapána mýma nohama. Ta tráva, na kterou dopadla má noha, se nezvedala, bezvládně ležela při zemi. Právě při sledování cesty mě něco napadlo.
No jasně!“ Vyhrkne ze mě snad samo od sebe. Vyskočím zpátky na nohy, opráším si zadek a během této aktivity se rozhlédnu po okolí. Nebylo tu moc ušlapaných cest, většina vedla k externím zařízením, jako byl například dřevěný kůl, na kterém byl připevněn terč atd. Jen jedna cestička, docela úzká, vedla dále než jiné. Vydal jsem se tedy na cestu. Soudě dle šíře téhle cestičky jsem se domníval, že se nejedná ani tak o psa, jako o psíka. Buďto štěně nebo plemeno psů nízkého vzrůstů. Následoval jsem stopu, která mě zavedla až k díře v drátěném plotě. Byla docela malá, tak akorát na průchod malého psa, což jen potvrzovalo moji tezi. Zvedl jsem hlavu, abych se podíval, co musím překonat, abych psa našel. Stál jsem tam jako opařený a zhluboka polykal. Hleděl jsem na místo, na které se mi vůbec nechtělo- horská oblast. Pohlédl jsem ke svému pasu, kde se skoro až radostně pohupovaly ony modré rukavice. „Krakeni budou muset ještě počkat.“ Utěším se v duchu, přeskočím plot a podle stop zamířím do horské oblasti.
// Přesun
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Wed Apr 25, 2018 9:09 pm

Samozrejme som sa im nemohol ukázať v mojej pravej podobe. A vlastne som s nimi nechcel ani hovoriť len ich trocha.. špehovať. A tak som sa premenil na takého stereotipického magora, shinobiho s čelenkou. Vlastne som tento "prevlek" používal dosť často. Bol mi tak blízky.. taký.. šialený. 

Trocha prihrbene no len predsa som konečne našiel miesto, kde sa nachádzali. Samozrejme som k nim nepribehol a nezačal mávať rukami a nesnažil som sa z nich spraviť tých mojim najlepších priateľov. Alebo teda priateľov môjho pseudonymu. A tak som len ako keby nič vyšiel von k miestu, kde boli terče a začal som "trénovať" Shurikenjutsu. Teda hádzanie shurikenov do polena. Ako keby ma to malo spraviť lepším shinobi. Bolo však zjavné, že som taký tréning nepotreboval a určite som ho nebral vážne.


Nevedel som o čom sa rozprávali pred tým. Vlastne som ani netušil, koľko som toho zmeškal. Ale čo už. Pamäť som mal dobrú a dedukciu tiež. Možno si dajú aj pusu heh, to by som si asi odfotil. Teda nie že by som bol na také veci! Boli stále decká ! ale bolo dobré mať nejaký materiál na prípadné vyhrážanie.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Takara Iburi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Fri Apr 27, 2018 11:20 am

Během toho, co Ikazuchi odpovídal, na nás zamával nějaký kluk asi tak v našem věku. Byla jsem přirozeně společenský a přátelský člověk a mávnutím mu odpověděla, nevadilo mi to, ale kluk se ztratil v budově a já se zase plně soustředila na Ikazuchiho. Tréninkové místo se začínalo plnit, všimla jsem si i nějakého podivného chlápka, ten jeho zjev mi naháněl husí kůži! Ale věděla jsem, že jsou tu i jiní trénující lidé, a když jsem nebyla sama, cítila jsem se naprosto v pohodě. Takže jsem si ho prostě nevšímala, byla jsem z těch tolerantních, co nemají s nikým problém a mnohem víc mě zajímal Ikazuchi, než nějakej zakuklenec.
Usmála jsem se a horlivě pokývala hlavou. Zamyšleně jsem si složila hlavu do dlaní a pak znovu kývla, evidentně jsem přemýšlela o teorii relativity nebo přinejmenším něčem podobném. Pak jsem se ale znovu usmála a pohlédla na fialovláska. "Tak co kdybychom nejdřív potrénovali to taijutsu, potřebuju se po tom dortu trochu hýbat. Pak se podíváme na to ninjutsu, protože to je klidnější a víc o soustředění se. Dáš nějaké typy mě a já zase tobě, co ty na to?" pořád jsem se hýbala v kolenou a tancovala na místě, dělala jsem to často, když jsem měla dobrou náladu a dneska bylo tak hezky, měla jsem ráda tyhle dny! Už jsem vůbec nepřemýšlela nad senseiem, ačkoliv mi bylo jasné, že nějak řešit se to bude muset. Nebylo to tak, že bych chtěla jít žalovat, ale Ikazuchi s ním nebude chtít spolupracovat a já se ho upřímně bála. Nebyla jsem si jistá, jestli takhle by měl vypadat tým. Chtěla jsem se poradit s tátou, co si o tom myslí. Když nic jiného, byl to skvělý diplomat a i já se snažila řešit věci právě tak. V klidu a slovy. Mohla jsem běžet za Bochikage a všechno jí vyslepičit, ale takovýhle srab jsem teda rozhodně nebyla.
Konečně jsem se ale postavila nohama pevně na zem, lehce pokrčila kolena, nohou trošku pootáčela v zemi, abych si udělala hezké místečko pro odraz, kdybych chtěla rychle změnit polohu těla. Usmála jsem se a kývla na Ikazuchiho, že jsem připravená.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yagura
Tokubetsu jonin
Tokubetsu jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 64
Join date : 14. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Fri Apr 27, 2018 1:10 pm

Klasicky jsem zběhala půlku vesnice, než jsem došla sem. No zběhala, šla jsem dost volným krokem, i tak to ale netrvalo moc dlouho. V nemocnici jsem cítila tu úlevu a stačilo říct na recepci jeho jméno a postarší dáma se miloučce usmála a oznámila mi, že tam doktor nebyl už dloooouhou dobu, což je vááážně škoda. Jasně, chápu. Hledala jsem ho všude možně, ptala se lidí, kteří na mě valili zděšené oči a vehementně kroutili hlavami, jako by je za to sensei mohl na dálku uhranout, jestli prozradí, kde je. Bezva!
Naposledy jsem šla právě sem, pak už jsem přemýšlela jen o tom, že zajdu za tím náfukou a nechám po blondákovi vyhlásit pátrání, protože jeho nelibost k Arashi jsem samozřejmě znala, avšak když jsem se rozhlížela po komplexu, ještě než jsem vůbec vešla do budovy, měla jsem zjevně štěstí. Evidentně chtěl být inkognito, nebo nevím, proč měl tuhle podobu, ale upřímně takhle děsil snad i mě, protože jako blonďák byl jak cukrová panenka, zato teď vypadal jako zakuklené komando. Ať už tam dělal cokoliv, já tuhle podobu znala. Když nic jiného, těšila jsem se jeho oblibě, nebo alespoň při poslední návštěvě sršel nadšením. Jenže byl jako dítě, velmi snadno ztratil o něco zájem. Doufala jsem, že jako Kaguya mám ještě pořád své protekční místo, ačkoliv to někdy znamenalo položit se na jeho vyšetřovací lehátko. A to bývalo dost nepříjemné. A nejisté. Jak když jdete k doktorovi s bolestí v krku a odejdete bez levé paže. Doslova!
"Senpai." promluvila jsem a zůstala stát kousek od něj. Rozhlédla jsem se koho tady tak může stalkovat, že by ty děcka? "Tvůj nový tým?" nedokázala jsem zadržet jistý podtón výsměchu v mém hlase. Ó bože, nikdy žádné geniny! Nicméně pak jsem si odkašlala a už s netečnou tváři se vžila do role asistentky Bochikage. "Lady nesouhlasí s tvým odmítnutím mise. Buď ji ty i tým přijmete, nebo vám strhne plat a nařídí domácí vězení." jen jsem reprodukovala slova Lady, já bych teda cílila na něco jiného. Třeba sebrat mu skalpel, to by bylo mnohem efektivnější. Něco mi říkalo, že tahle výhrůžka s ním ani nehne.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Ikazuchi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 57
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 28, 2018 7:03 pm


Mírně jsem se ušklíbl. V taijutsu jsem oproti ní měl vždycky navrch, takže jsem jí mohl dávat rady. Bylo to pro mě vždy dobrý pocit, že jsem v něčem použitelnej. Vždy mi to šlo nějak samo, jako bych měl v sobě naprogramovaný každý pohyb. Kenjutsu bylo stejné, kdoví jestli ne lepši.
Kývl jsem jí, se samolibým úsměvem na tváři, jako souhlas.
Lidí kolem jsem si nevšímal, dokud by mě nějak neotravovali, takže přítomnost dvou lidí, kteří nás pozorovali, jsem nezaregistroval. Byl jsem zvyklej že na mě někdo furt kouká, a naučil jsem se s tím po čase žít.
Když se Takara začala protahovat, já sem udělal stejně. Začal jsem základní rozcvičkou, rozhýbal jsem svoje ruky. Poté přešel na nohy a udělal několik podobných cvičení, abych jak se říká zahřál svaly.
Poté jsem složil jednu pečeť a v ruce se mi začala formovat gumová bandáž, kterou jsem si obmotal kolem prstů a dlaní. Sice jsem Takaru vždycky v souboji kde figurovalo Taijutsu šetřil, no ale nikdy jsem ji nebral na lehkou váhu. Nedokázal jsem ji nikdy uhodit plnou sílou. Když jsem měl i bandáž připravenou, zhodil jsem ze sebe mikinu, a zůstal tak v fialovém tílku. Přeci jen se v mikině špatně hýbalo.
"Fajn, tak ukaž co v tobě je princezno.A neboj se, budu tě šetřit."popíchl jsem Takaru, jako mírnou pomstu za narážku na můj kunai.
Přípravy byli hotové a já se postavil proti Takaře. Bylo vidět že jsem přešel do mého "bojového módu". Úsměvy a úškleby byli ty tam. Na tváři jsem měl vážný a soustředěný výraz. Jediné na co jsem se teď soustředil byla Takara a její první pohyb.
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Yogao
Jonin
Jonin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 140
Join date : 17. 12. 16

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 28, 2018 7:29 pm

Stále vo svojom prevleku som si robil svoje veci. Samozrejme môj "prevlek" fungoval len na niekoho, kto o ňom nevedel... No návšteva Yaguri ma potešila. Aj cez tmavé okuliare bolo takmer vidieť, ako mi zaiskrilo v očiach.
"Yagura-chaan!" Rozhodil som nadšene rukami a doslova som sa na ňu hodil v obrovskom objatí, ktoré som jej taktiež venoval.
"Aaah chýbala si mi *Yagura-chaan, rozhodla si sa vrátiť žee ? že ?" No očividne neprišla. Keď sa spýtala na môj "nový" tým, len som ju pomaly pustil a s povzdychom som prikývol. 
"Je to hrôza, radšej by som sedel v kancli a venoval sa svojmu ničnerobeniu.." Zamrmlal som, no tému som zahodil mávnutím ruky. Už ma tak nezaujímali.. predsa len, bola tu Yagura! Keď spomenula starú fosíliu, rozosmial som sa. Naozaj nahlas, naozaj strašidelne. 
"Netrafil ju šľak? Škoda.. Stavím sa že zas vyplula protézu.. že ? že?" Vyzvedal som. Ruky som si založil na hruď a len som pohľad odvrátil niekam k oblohe.
"Oh domáce vezenie.. to neznie vôbec tak zle.." Priznal som. U mňa doma bolo lepšie. Plat mi mohol byť ukradnutý, nedrel som biedu.. čierny obchod s orgánmi celkom vynášal..
".. nehovor, že si prišla len kvôli tomu hmm? Dobre vieš že tú starú škeblu nerešpektujem a ani nikdy nebudem. Heh.. ako by som aj mohol." Naozaj, ak ju niekto raz nájde otrávenú, budem za to pravdepodobne môcť ja. Ale pšššt.
".. hej hej, ak sa mi neprestane kašľať do práce, zamiešam jej do tabletiek viagru. Vieš čo to s tak starou ropuchou spraví? Vybuchne!" Rozhodil som nadšene rukami "Kaboom ! a koniec, budeme hlasovať o novom Kage. A ŽE už je na čase." Bola to pravda. Podľa môjho názora bola fosília nevhodná na post, ktorý zastávala. Bola stará.. moc stará.. radšej by som tam videl takú Yaguru, yep, to by som bol tým najposlušnejším Jouninom v dedine.


Naposledy upravil Yogao dne Sat Apr 28, 2018 8:41 pm, celkově upraveno 1 krát
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Takara Iburi
Genin
Genin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 10. 04. 18

PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    Sat Apr 28, 2018 8:36 pm

No tak nebudu říkat, že jsem nebyla trochu nervózní, když se začal protahovat. Neměla jsem strach, neměla jsem proč, neublížil by mi. Ale bral to vážně a já věděla, že je o hodně lepší než já. A dostávat pořád na zadek, to taky není úplně zábava! Zamýšlela jsem se do jaké míry použiju svoje pasivní schopnosti, na jednu stranu jsem byla vůči fyzickým útokům imunní, jenže jakou pak měl ten trénink cenu? Sice jsem uměla zmizet jako pára nad hrncem, ale věděla jsem, že stejně slabá jsem i v útoku. Zmizím, ale to mi souboj nevyhraje! Musím se zlepšit při boji na blízko, nemám jinou možnost! A tak jsem se odhodlala čelit mu prostě bez toho, abych si hrála na nezasažitelnou.
Nohou jsem ještě jednou pootočila, abych si našla stabilní polohu. Viděla jsem mu na obličeji, že se přestal usmívat, najednou se tvářil tak vážně. Znala jsem ten pohled a vždycky jsem nějak nedokázala odtrhnout oči od jeho obličeje, protože vypadal najednou tak dospěle. V těchto chvílích jsem tak moc toužila vědět, kde se tohle naučil. To soustředění, to jak dokázal vytěsnit všechno okolo ze své hlavy a soustředit se jen na souboj. To já nikdy neuměla. A štvalo mě to.
Protože jsem nechtěla zbytečně vymýšlet nějaké strategie, prostě jsem zaútočila, jednoduše a důrazně. Nebo alespoň natolik, kolik jsem si věřila. Odrazila jsem se od země, překonala těch několik metrů, které nás dělily a zaútočila na něj sevřenou pěstí zleva. Zamračila jsem se, sama jsem věděla, jak je tenhle útok hloupý, ale pokud jsem v něčem fakt plavala, bylo to právě taijutsu! Tělo by nejspíš mělo ty možnosti, ale zkoordinovat k sobě myšlenku, smysly, pohyb těla a ještě reflexy, to pro mě prostě bylo jako španělská vesnice! A to přitom samozřejmě nebylo poprvé, kdy jsem se o něco takového pokusila. Doufala jsem, že se alespoń nezačne smát!  
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Komplex tři    

Návrat nahoru Goto down
 
Komplex tři
Návrat nahoru 
Strana 1 z 2Jdi na stránku : 1, 2  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Naruto New Age :: Hra :: Naruto: New Beginning :: Mistnosti :: Kuri no Kuni :: Bochigakure no Sato-
Přejdi na: